Inflace v Turecku v červnu zvolnila na 35,1 procenta, zůstává nejvyšší v Evropě

Ankara 3. července 2025 (ČTK) - Míra inflace v Turecku v červnu zvolnila na 35,05 procenta z květnového tempa 35,41 procenta, oznámil dnes turecký statistický úřad. Je to výraznější snížení, než se čekalo, Turecko má ale i tak stále nejvyšší inflaci v Evropě. Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,37 procenta po růstu o 1,53 procenta v předchozím měsíci.

Analytici v anketě agentury Reuters pokles očekávali, ale mírnější. U roční míry inflace v průměru předpovídali její zvolnění na 35,2 procenta, u měsíční změny pak růst o 1,45 procenta. Míra inflace v Turecku klesá už 13 měsíců v řadě a v červnu byla nejníže od listopadu 2021.

Dál polevuje růst cen v kategorii potraviny a nealkoholické nápoje, kde meziročně zvolnil na 30,2 procenta z květnového tempa 32,9 procenta. Podobně růst cen bydlení zpomalil na 65,5 procenta z 67,4 procenta v květnu. Pomaleji rostly v meziročním srovnání také ceny zdravotní péče, komunikačních služeb a hotelů či restaurací.

Zrychlil naopak růst cen za dopravu, kde meziročně dosáhl 27,7 procenta proti růstu o 24,6 procenta v květnu. Rychleji meziročně rostly i ceny za ošacení a za rekreaci nebo kulturu.

Druhou nejvyšší inflaci má v Evropě s velkým odstupem Ukrajina, kde v květnu činila 15,9 procenta. Data za červen zatím nejsou k dispozici. Třetí nejvyšší inflaci v Evropě v květnu mělo Rusko, a to 9,9 procenta.

Za posledních deset let byla inflace v Turecku nejvýše v říjnu 2022, kdy přesáhla 85,5 procenta. Do června 2023 zvolnila na 38,2 procenta, než se v květnu 2024 vyšplhala nad 75,4 procenta. Od té doby zvolňuje.

Turecká centrální banka začala před dvěma lety výrazně zvyšovat základní úrokové sazby, aby pomohla růst cen mírnit. Z 8,5 procenta se tak základní úrok loni v březnu vyšplhal až na 50 procent, teď je na 46 procentech.

Prezident Recep Tayyip Erdogan zvyšování sazeb dlouho nechtěl připustit a prosadil kvůli tomu několikrát i změnu ve vedení centrální banky, než od svého postoje ustoupil a nechal centrální bance prostor k prosazování měnové politiky. Jeho dřívější přístup je podle většiny ekonomů do značné míry zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady obyvatel.

Letos v červnu Erdogan řekl, že do konce roku by chtěl vidět inflaci na 20 procentech.