Inflace v Británii nečekaně silně vzrostla, v lednu se dostala na tři procenta
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Londýn 19. února (ČTK) - Míra inflace v Británii v lednu nečekaně silně vzrostla, z prosincového tempa 2,5 procenta se dostala na tři procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil britský statistický úřad. Inflace je tak nyní v Británii nejvyšší za deset měsíců a podle analytiků se patrně bude zvyšovat i nadále.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že lednová inflace vzroste na 2,8 procenta. K výraznějšímu růstu přispěly vyšší ceny za dopravu nebo daň, kterou u školného v soukromých školách zavedla labouristická vláda premiéra Keira Starmera.
Pokud se budou ceny dál zvyšovat, bude to znamenat zkoušku dosavadní důvěry britské centrální banky v dlouhodobé snižování inflačních tlaků v ekonomice. Bank of England, jak zní oficiální název britské měnové autority, podobně jako analytici odhadovala inflaci za leden na 2,8 procenta.
Inflace ve službách, která je pro centrální banku klíčovým ukazatelem cenových tlaků, v lednu vzrostla na pět procent z prosincového tempa 4,4 procenta. Ekonomové i centrální banka shodně očekávali, že se tato složka inflace zvýší na 5,2 procenta. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, se pak zvýšila na 3,7 procenta z tempa 3,2 procenta o měsíc dříve. Dostala se tak na hodnotu, kterou předpovídali analytici.
Centrální banka očekává, že inflace spotřebitelských cen dosáhne maxima ve třetím čtvrtletí letošního roku, kdy počítá s mírou inflace 3,7 procenta. Očekává totiž vyšší náklady na energie a regulované položky, jako je vodné pro domácnosti. Guvernér centrální banky Andrew Bailey a jeho kolegové však tvrdí, že zpomalení na trhu práce po přechodném zlepšení koncem loňského roku pravděpodobně zamezí vyšším mzdovým požadavkům. A to by snížilo riziko nárůstu inflačních tlaků.
Po zveřejnění čísel o inflaci zpevnil kurz britské libry, později se ale vrátil k výchozím hodnotám. Kolem 09:30 SEČ se libra prodávala za méně než 1,2620 USD a vykazovala pokles přibližně o 0,1 procenta.
Míra inflace v eurozóně se v lednu podle předběžných údajů statistického úřadu Eurostat zvýšila o desetinu bodu na 2,5 procenta. Data za celou Evropskou unii zatím nebyla zveřejněna - v prosinci míra inflace v EU činila 2,7 procenta a zvýšila se z 2,5 procenta, kde byla v listopadu. Inflaci v České republice Eurostat za prosinec stanovil na 3,3 procenta, jeho data se liší od údajů Českého statistického úřadu.
spr - sdílejte článek
Následuje: Němečtí ekonomové žádají drastické reformy, jinak prý hrozí nástup extremistů
Berlín 19. února (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde. Neutěšený stav německého hospodářství je kromě migrace hlavním tématem kampaně před předčasnými volbami do Spolkového sněmu. Ekonomika se v posledních letech potýká s řadou problémů, například nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, přebujelou byrokracií, vysokými cenami energií či sílící konkurencí na asijských trzích, především v Číně. Zvlášť výrazně se to dotýká pro Němce tradičních odvětví, jako jsou automobilový, chemický či strojírenský průmysl. Německo je největší obchodní partner Česka, řada českých podniků je na něm závislá, a potíže německého průmyslu tak mají dopad i na české hospodářství. "Míříme teď do opravdu hluboké strukturální krize," řekla Grimmová, která je členkou takzvané rady moudrých, poradního grémia německé vlády složeného z ekonomických odborníků. Vláda, která vznikne po nedělních volbách, podle ní bude muset přijmout řadu drastických opatření, aby situaci zlepšila. "Pokud se jí to nepodaří, považuji za nevyhnutelné, že vzniknou ve společnosti tvrdé konflikty a že v roce 2029 bude podpora extremistických stran opravdu velmi velká," dodala. Po letošních předčasných parlamentních volbách by se příští řádné volby měly konat v Německu za čtyři roky. Na konci ledna německá vláda výrazně zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj vzroste jen o 0,3 procenta. V loňském roce německá ekonomika, která je největší v Evropě, podruhé v řadě klesla, a to o 0,2 procenta. Podle Grimmové hrozí, že německé hospodářství bude dále stagnovat, náklady na sociální systémy ale porostou s tím, jak budou do důchodu odcházet silné ročníky takzvaného baby boomu. "Reakcí by mělo být, že zvýšíme investice a zvýšíme technologický pokrok," uvedla Grimmová. K řešení hospodářských problémů Německa by podle ní přispělo i zpružnění pracovního trhu. Předseda DIW Fratzscher nevidí stav německého hospodářství tak pesimisticky jako Grimmová. Podle něj mají problém především některé obory, jiným se naopak daří, třeba IT. Nelze tak podle něj hovořit o tom, že by Německo bylo "nemocným mužem Evropy". "Výzvy jsou ovšem obrovské," řekl profesor v rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři. "Nová spolková vláda musí změnit kurz v hospodářské a finanční politice," dodal. (pokračování...)
Berlín 19. února (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde. Neutěšený stav německého hospodářství je kromě migrace hlavním tématem kampaně před předčasnými volbami do Spolkového sněmu. Ekonomika se v posledních letech potýká s řadou problémů, například nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, přebujelou byrokracií, vysokými cenami energií či sílící konkurencí na asijských trzích, především v Číně. Zvlášť výrazně se to dotýká pro Němce tradičních odvětví, jako jsou automobilový, chemický či strojírenský průmysl. Německo je největší obchodní partner Česka, řada českých podniků je na něm závislá, a potíže německého průmyslu tak mají dopad i na české hospodářství. "Míříme teď do opravdu hluboké strukturální krize," řekla Grimmová, která je členkou takzvané rady moudrých, poradního grémia německé vlády složeného z ekonomických odborníků. Vláda, která vznikne po nedělních volbách, podle ní bude muset přijmout řadu drastických opatření, aby situaci zlepšila. "Pokud se jí to nepodaří, považuji za nevyhnutelné, že vzniknou ve společnosti tvrdé konflikty a že v roce 2029 bude podpora extremistických stran opravdu velmi velká," dodala. Po letošních předčasných parlamentních volbách by se příští řádné volby měly konat v Německu za čtyři roky. Na konci ledna německá vláda výrazně zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj vzroste jen o 0,3 procenta. V loňském roce německá ekonomika, která je největší v Evropě, podruhé v řadě klesla, a to o 0,2 procenta. Podle Grimmové hrozí, že německé hospodářství bude dále stagnovat, náklady na sociální systémy ale porostou s tím, jak budou do důchodu odcházet silné ročníky takzvaného baby boomu. "Reakcí by mělo být, že zvýšíme investice a zvýšíme technologický pokrok," uvedla Grimmová. K řešení hospodářských problémů Německa by podle ní přispělo i zpružnění pracovního trhu. Předseda DIW Fratzscher nevidí stav německého hospodářství tak pesimisticky jako Grimmová. Podle něj mají problém především některé obory, jiným se naopak daří, třeba IT. Nelze tak podle něj hovořit o tom, že by Německo bylo "nemocným mužem Evropy". "Výzvy jsou ovšem obrovské," řekl profesor v rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři. "Nová spolková vláda musí změnit kurz v hospodářské a finanční politice," dodal. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Inflace v Británii nečekaně silně vzrostla, v lednu se dostala na tři procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025021901724|513307. Vydána 19.02.2025 9:53:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Inflace v Británii nečekaně silně vzrostla, v lednu se dostala na tři procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025021901724|513307. Vydána 19.02.2025 9:53:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
