Jádrová inflace v Japonsku v květnu stoupla na 3,7 procenta, překonala odhady

Tokio 20. června (ČTK) - Míra takzvané jádrové inflace v Japonsku v květnu vzrostla na 3,7 procenta z tempa 3,5 procenta v dubnu. Zůstává tak nejvýše od ledna 2023, vyplývá z dat, která dnes zveřejnili statistici japonské vlády. Vývoj udržuje tlak na centrální banku, aby pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb navzdory celní politice Spojených států, uvedla agentura Reuters. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a patří k nejsledovanějším ukazatelům cenového vývoje. Základní inflace naopak v květnu klesla. Míra jádrové inflace překonala očekávání analytiků, kteří ji odhadovali na 3,6 procenta. Takzvaný jádrový index spotřebitelských cen zahrnuje i pohonné hmoty a další ropné produkty, a také potraviny. Nikoliv ale ty čerstvé, jako je ovoce a zelenina, kde ceny z měsíce na měsíc výrazně kolísají. K růstu inflace v květnu přispěly zejména ceny potravin, které vzrostly meziročně o 7,7 procenta. Zdražování potravin tak zrychlilo z dubnových sedmi procent. Výrazně se na tom podílí zejména rýže. Její ceny se Japonsku v květnu více než zdvojnásobily, meziročně vzrostly o 101,7 procenta. To představuje největší nárůst za více než půl století, uvedl server CNBC. Rýže v Japonsku zdražuje už delší dobu. V dubnu cenový nárůst činil 98,4 procenta a v březnu 92,1 procenta. Vláda v této souvislosti uvolnila nouzové zásoby, aby zmírnila tlak na růst cen. Rýže je v Japonsku základní potravinou. Základní míra inflace v květnu v Japonsku klesla na 3,5 procenta z dubnového tempa 3,6 procenta. Nad dvouprocentním cílem centrální banky se tak pohybuje 36 měsíců v řadě. Centrální banka se snaží vyrovnávat cenové tlaky způsobené přetrvávajícím zdražováním potravin na straně jedné a dopady celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa na straně druhé. "Pokud se naše ekonomické a cenové prognózy naplní, očekáváme, že budeme pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb," uvedl dnes guvernér centrální banky Kazuo Ueda. "Existuje však mimořádně vysoká nejistota ohledně obchodní politiky jednotlivých zemí a jejího dopadu. Proto je důležité rozhodovat bez předsudků," dodal. "Centrální banka vstoupí do období, kdy bude zvažovat dopad Trumpových cel na vývoz, a také dopad, který by na mzdy mohl mít prohlubující se nedostatek domácí pracovní síly," uvedl ekonom Takeši Minami z organizace Norinchukin Research Institute. Japonská centrální banka loni ukončila desetiletý rozsáhlý stimulační program a zvýšila základní úrokovou sazbu z rozpětí nula až 0,1 procenta na 0,25 procenta. Letos v lednu pak tuto sazbu zvýšila na 0,5 procenta. boz spr - sdílejte článek