MF kvůli clům zhoršilo výhled růstu, podle Havlíčka víc škodí mj. drahé energie

Praha 10. dubna (ČTK) - Ministerstvo financí dnes především kvůli zavedení amerických cel na automobily, ocel a hliník zhoršilo výhled českého ekonomického růstu v letošním roce na dvě procenta, v lednu čekalo 2,3 procenta. Českým firmám ale podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka víc než celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa škodí drahé energie a regulace, nedostupnost pracovní síly či vyškolených kádrů. Pražská burza dnes po otevření obrátila směr a vyskočila o téměř šest procent, později se růst stabilizoval kolem pěti procent. Náladu na trzích zřejmě změnilo Trumpovo středeční večerní oznámení o tom, že USA na 90 dní sníží zvýšenou celní sazbu. Trumpovo oznámení se nicméně netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co zvýšená cla začala platit. Oznámení se ale zřejmě nedotkne již zavedených amerických cel na automobily, ocel a hliník. Na Trumpovy kroky dnes Evropská unie reagovala tím, že odloží rovněž o 90 dní opatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna. Makroekonomická prognóza ministerstva financí zohledňuje aktuální výši cel deseti procent. Pokud by všeobecná cla 20 procent platila, vzrostl by letos český hrubý domácí produkt (HDP) o 1,6 procenta. Příští rok by byl hospodářský růst za těchto podmínek 1,7 procenta. Pokud by USA od této výše všeobecných cel ustoupily, vzrostl by příští rok HDP o 2,4 procenta. Na inflaci by ale americká cla podle ministerstva významný vliv mít neměla. V letošním roce ji úřad odhaduje na 2,4 procenta, v příštím roce na 2,3 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes zdůraznil, že Česko nemá zájem o celní válku mezi EU a USA. "Budeme se jako Evropa snažit, aby cla šla zpátky na úroveň před nástupem Donalda Trumpa, nebo jsme nabídli velkorysejší řešení dobré pro oba dva kontinenty, abychom ta cla měli nulová," řekl. Podobně se v České televizi vyjádřil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). "Snažíme se být aktivní v debatě, ale na debatu, dohodu musí být dva. Ale současná situace, kdy se každý den ty věci mění, určitě přispívá jen k chaosu," uvedl. "Evropa bude odpovídat na americká cla, cílit na citlivá odvětví amerického průmyslu, ale abychom ten vzájemný vztah s USA nedestruovali," řekl. Trumpovo rozhodnutí o dočasném snížení cel lze podle místopředsedy ANO Havlíčka využít k jednání. Současný kabinet ale považuje za neakceschopný. Firmy podle Havlíčka potřebují slyšet konkrétní kroky k podpoře pro vstup na nové trhy, například záruky či podíl na exportním financování. Budoucí vláda, tedy ta vzešlá z podzimních sněmovních voleb, má představit nové exportní podmínky a podporu vyvážejících firem, řekl dnes Havlíček novinářům. Na snížení cel dnes reagovala pražská burza. Kolem 09:30 byl index PX proti středečnímu závěru výše o 5,05 procenta na 2032,11 bodu. Podle analytiků oslovených ČTK je současná celní politika USA hlavním zdrojem nejistoty na finančních trzích a může mít dlouhodobé dopady na globální ekonomiku. Investoři by podle nich měli pečlivě sledovat situaci a být připraveni na to, že rozkolísanost na trzích bude pokračovat. Kroky americké administrativy zavánějí manipulací s trhem, míní. Spojené státy americké nejsou pod vedením prezidenta Donalda Trumpa spolehlivým partnerem, Česko proto musí hledat nové trhy a potřeba je také zlepšit podnikatelské prostředí v Evropě, řekl dnes ČTK prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Kvůli vysokým clům mezi USA a Čínou lze podle něj očekávat, že Čína navýší export do Evropy. Odvetná cla EU na dovoz oceli z USA nebudou mít na české oceláře žádný dopad. Důvodem je, že státy Evropské unie vyváží výrazně větší podíl vyrobené oceli do Spojených států amerických, než kolik jí z této země dováží. Čeští výrobci oceli se ale obávají nepřímých dopadů již zavedených cel na dovoz oceli do Spojených států. ČTK to dnes sdělil manažer pro obchodní politiku a analýzy v Ocelářské unii Jiří Dufek. Cla na dovoz zboží do USA mohou mít citelný dopad i na české strojírenské firmy. Zejména by se mohla dotknout výrobců obráběcích a tvářecích strojů, řekla ČTK mluvčí Svazu strojírenské technologie Blanka Markovičová. Některé české firmy podle ní zvažují, zda a jak na cla reagovat. Možností by například byla forma montáže na americkém trhu nebo užší spolupráce s místními partnery. Svaz ale neočekává, že by se výroba strojů hromadně přesunula do USA. Tyto přesuny jsou totiž náročné a dávají smysl jen u dlouhodobě předvídatelného obchodního prostředí. Do USA se loni podle dat svazu vyvezlo 5,7 procenta celkového objemu obráběcích a tvářecích strojů, meziročně asi o 1,5 procentního bodu méně. mib - sdílejte článek