Šéf řecké centrální banky: Cla zpomalí růst eurozóny až o jeden procentní bod

Atény 7. dubna 2025 (ČTK) - Cla, k jejichž zavedení přistoupila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, mohou v eurozóně způsobit výrazný poptávkový šok. V rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) to řekl člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Dopad cel na růst eurozóny se podle něj může pohybovat mezi 0,5 a jedním procentním bodem. ECB v březnu snížila výhled růstu eurozóny na letošní rok na 0,9 procenta. "Výrazný nepříznivý dopad na růst by mohl vést k tomu, že aktivita by byla mnohem slabší, než se očekávalo, což by vedlo k poklesu inflace pod naše cíle," řekl Sturnaras. Poukázal tak na dvouprocentní inflační cíl ECB. Prezidentka ECB Christine Lagardeová naopak v březnu řekla, že v případě obchodní války očekává vyšší inflaci. Guvernér řecké centrální banky zdůraznil, že ochranářské kroky Spojených států jsou "horší, než se očekávalo" a způsobují bezprecedentní míru globální politické nejistoty, která zatěžuje hospodářskou aktivitu. Sturnaras varoval, že k celnímu šoku dochází v době, kdy byl výhled růstu v eurozóně už tak pouze mírný a inflace směřovala k dvouprocentnímu cíli. Spojené státy jsou největším exportním trhem pro zboží z EU, loni pro unii představovaly zhruba 21 procent celkového vývozu. Ke snížení inflace může přispět i přesměrování čínského zboží do Evropy kvůli americkým clům. ECB bude o nastavení úrokových sazeb jednat 17. dubna. Od loňského června ECB snížila úrokové sazby zatím šestkrát. Analytici bank JPMorgan i Goldman Sachs nově předpokládají, že ECB sazby sníží už na nejbližším zasedání, a to o čtvrt procentního bodu. Americký prezident Trump minulý týden oznámil plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA. Od 9. dubna pak Spojené státy začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i takzvaná reciproční cla, která jsou vyšší a která v případě Evropské unie činí 20 procent. Americké akciové trhy minulý týden podle hlavních indexů klesly zhruba o deset procent. Tři hlavní akciové indexy SP 500, Nasdaq Composite a Dow Jones od oznámení cel zaznamenaly největší dvoudenní propad od března 2020. Prudce v pátek oslabovaly také evropské akcie. Panevropský index STOXX Europe 600 se dostal do pásma korekce, z posledního maxima tedy už klesl už o více než deset procent. boz spr - sdílejte článek