Asociace nemocnic kritizuje návrh vyhlášky, část nemocnic je už letos ve ztrátě

Praha 26. září (ČTK) - Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) kritizuje návrh úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví (MZd), která nemocnicím meziročně snižuje platby od zdravotních pojišťoven. Část malých nemocnic je podle ní už letos ve ztrátě, dokument také nezohledňuje inflaci a nedává nemocnicím peníze na vládou slibované zvýšení tabulkových platů. V tiskové zprávě to uvedl předseda asociace Michal Čarvaš. Vyhláška pro příští rok počítá s výdaji 562,8 miliardy korun, které odhadované příjmy veřejného zdravotního pojištění převýší o 6,5 miliardy korun. "Nárůst úhrad vůbec nereflektuje ekonomiku našich zařízení, je hluboko pod kumulovanou inflací za roky 2025 a 2026 a nezahrnuje vládou připravované navýšení platů a mezd," uvedla AČMN, která sdružuje menší regionální nemocnice. Fakultní a další velké nemocnice zřizuje MZd, asociaci mají samostatnou. Vyhlášku kvůli snižování peněz pro nemocnice kritizují také zdravotnické odbory nebo Asociace krajů ČR, kraje také část nemocnic zřizují. "Dle dat, která máme posbíraná z 58 regionálních nemocnic, je zřejmé, že ziskovost malých a středních regionálních nemocnic klesla o více než miliardu korun a třetina zařízení se vyskytuje ve ztrátě za první pololetí letošního roku," doplnil Čarvaš. Podle návrhu vyhlášky by nemocnice měly mít příští rok náklady asi 260,3 miliardy korun, tedy zhruba o 0,6 procenta vyšší než letos. V tomto roce je to 258,8 miliardy korun. Z toho výrazně víc peněz než letos má putovat do specializované léčby v centrech. Naopak na akutní péči má být o 1,9 miliardy méně než letos, tedy asi 216,5 miliardy korun. Je to meziročně o 0,9 procenta méně. Podle asociace návrh obsahuje řadu nekoncepčních prvků, které podle ní zhorší efektivitu českého zdravotnictví a dostupnost i kvalitu poskytované péče. Jako příklad uvádí změny u totálních endoprotéz, tedy náhrad kloubů umělých, kde je v některých zařízeních limitovaný počet operací. AČMN uvedla, že podle jejího názoru je snižování úhrad v rozporu s ústavou. Iniciovala ústavní stížnost senátorů a poslanců na letošní vyhlášku, o které Ústavní soud zatím nerozhodl. K návrhu pro příští rok, který musí být v definitivním znění publikovaný do konce letošního října, odeslala MZd více než 90 připomínek. "Pokud opětovně nedojde k jejich zohlednění a MZd bude dále koncipovat úhradovou vyhlášku v rozporu s ústavním pořádkem a ve prospěch fakultních nemocnic a center vysoce specializované péče, budeme nuceni iniciovat ústavní stížnost i na úhradovou vyhlášku na rok 2026," dodal Čarvaš. Jako prioritu MZd v návrhu označilo podporu prevence, péči praktických lékařů, jednodenní péči a péči následnou, kterou čerpají zejména senioři. Do stomatologie půjde navíc pět až sedm miliard korun na novou úhradu základních bílých zubních plomb pro dospělé. O pět miliard porostou platby pro praktické lékaře, centrové léky budou stát meziročně zhruba o čtyři miliardy víc, léky na recept o 3,7 miliardy. Čtyři miliardy navíc budou směřovat také do následné, dlouhodobé, domácí a sociálně-zdravotní péče. Deficit bude financován ze zůstatků na účtech pojišťoven, očekává se také vyšší výběr pojistného při lepším vývoji ekonomiky. Úspory může podle MZd přinést i elektronizace, zejména elektronické žádanky na vyšetření, nebo snížení spotřeby lůžkové péče či péče ambulantních specialistů. van rot - sdílejte článek