Index: Finanční gramotnost Čechů mírně roste, letos stoupla o bod na 58 bodů

Praha 14. července (ČTK) - Finanční gramotnost Čechů druhým rokem mírně roste, letos dosáhla 58 bodů. V loňském roce to bylo 57 bodů a mezi lety 2022 až 2024 se držela na úrovni 56 bodů. Vyplývá to z indexu finanční gramotnosti, který dnes představila na tiskové konferenci Česká bankovní asociace. Index se vyhodnocuje na základě série 11 dotazů, které se nemění. Průzkum uskutečnila na konci června agentura Ipsos, zúčastnilo se ho 1004 respondentů ve věku 18 až 79 let.

Nejlepší výsledky měli lidé ve věkové skupině 50 až 64 let se 60 body a účastníci s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním se 65 body. Naopak nejslabší hodnoty mezi věkovými skupinami měli Češi nad 65 let s 57 body a lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem. Ti měli v průměru 52 bodů. Stejně jako loni dosáhli nejlepšího zlepšení lidé ve věku 18 až 34 let.

'Druhý rok v řadě můžeme pozorovat zlepšení prakticky u všech sledovaných skupin. Zejména mladí lidé, na které se nejvíce cílí, udělali v posledních dvou letech opravdu velký pokrok. Na druhé straně máme starší generaci, která míří do důchodu, nebo už v něm je, a má v řadě otázek z finančního světa nejasno,' uvedla ředitelka ČBA Educa Zdeňka Hildová.

Své znalosti o financích jako dostačující hodnotí 76 procent lidí, častěji si věří muži. S vyšším věkem se zvyšuje i počet lidí, kteří si myslí, že jejich znalosti jsou nedostačující. Pětina lidí přiznává, že si často neví rady, a čtyři procenta Čechů se ve financích vůbec nevyznají. Nejméně se lidé orientují v investování, i když proti loňsku znalost mírně stoupla.

V úvěrech a půjčkách se orientuje pětina Čechů, naopak nejsilněji se cítí v hospodaření s rozpočtem domácnosti s 53 procenty. Třetina čerpá informace o financích z vlastních zkušeností. Pětina pak spoléhá na poradce, v jejich doporučeních ale má problém se vyznat 35 procent lidí. Podle 67 procent Čechů by se na finančním vzdělávání měl podílet stát prostřednictvím škol, zároveň 55 procent lidí považuje výuku finanční gramotnosti na školách za malou nebo žádnou.

'Výsledky potvrzují, že finanční vzdělávání v ČR se postupně zlepšuje, ale stále je potřeba klást větší důraz na praktické dovednosti při každodenním rozhodování o penězích. Skutečná finanční gramotnost se projevuje ve schopnosti přijímat správná rozhodnutí v konkrétních životních situacích a odolávat krátkodobým emocím i marketingovým tlakům,' řekl ČTK stratég společnosti Žitný partneři Bohumil Žitný. Digitalizace finančních služeb, rostoucí nabídka investičních produktů i nové formy podvodů podle něj kladou na spotřebitele vyšší nároky než kdykoli dříve.

Více než tři pětiny lidí po padesátce nemají finanční plán, jak si v důchodu udržet životní úroveň. 'Výsledky průzkumu ukazují důležitý paradox. Lidé si často myslí, že jejich finanční znalosti jsou dostačující, ale ve chvíli, kdy mají rozhodovat o dlouhodobém spoření, investicích nebo přípravě na důchod, řada z nich tápe,' upozornil vedoucí komunikace asociace Radek Šalša.

Mnoho lidí v předdůchodovém věku se spoléhá na to, že si vystačí se starobním důchodem vypláceným státem a nemají představu, kolik peněz budou dostávat a potřebovat. Téměř polovina lidí očekává, že jim starobní důchod nahradí 51 až 70 procent současného čistého příjmu. Průměrný starobní důchod ale v současnosti odpovídá přibližně 43 procentům průměrné hrubé mzdy. Pro zachování vyšší životní úrovně tak může lidem v důchodu chybět 10.000 až 15.000 korun měsíčně.