Praha 19. května 2025 (ČTK) - Česko loni podle Indexu prosperity a finančního zdraví kleslo mezi zeměmi EU z 15. na 16. místo. ČR si pohoršila hlavně kvůli dostupnosti bydlení. Nejlepší podmínky pro život dlouhodobě nabízí severské státy a na stupni vítězů se poprvé umístilo i Rakousko. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, poskytly dnes ČTK.
Nejhůře si Česko v letošním srovnání vedlo v oblasti dostupnosti bydlení, která patří k nejpalčivějším problémům prosperity, a to od vysokých cen novostaveb přes zdlouhavé stavební řízení až po náklady na chod domácnosti. Naopak výborného hodnocení Česko dosáhlo v oblasti zdraví a bezpečnosti, zejména díky dostupnosti zdravotní péče a zvládnuté kyberbezpečnosti.
"Česko se zhoršilo v šesti z deseti pilířů, což nás ve srovnání prosperity posunulo blíž k východním státům, které zaujímají pozice na druhém konci srovnání,“ uvedl analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.
Mezi šest nejhůře hodnocených států EU v bydlení ženou ČR vysoké ceny nemovitostí, zdlouhavá stavební řízení, vysoké výdaje na chod domácnosti i drahé novostavby. A zatímco v minulých letech bylo nájemní bydlení v porovnání s vlastním relativně výhodné, v roce 2024 se i tento ukazatel propadl na unijní průměr. "Na současnou krizi v bydlení nejvíce doplácejí mladí lidé. Bez finanční podpory rodiny je získání vlastního bydlení stále více jen nedosažitelným snem. A nájemní bydlení dosud příliš jistot nenabízí,“ upozornil Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Pilíři, ve kterých se Česku moc nedaří, jsou životní prostředí a podmínky pro podnikatele. V obou Česku připadlo 22. místo. U životního prostředí jsou problémem vysoké emise, a to zejména z vytápění, využívání půdy, a i celkovém přepočtu emisí skleníkových plynů na obyvatele.
U podnikatelského prostředí trh naráží na nedostatek start-upů, zahraniční firmy, jež ukrajují vysoký podíl přidané hodnoty, nízkou kapitalizaci pražské burzy, která odrazuje potenciální investory, i na obecně nízkou míru vzniku nových podniků. Ránu podnikatelům zasadily i rostoucí ceny elektřiny, které za tři roky vzrostly až na trojnásobek.
Problémy vykazuje i digitální infrastruktura, zejména pokrytí vysokorychlostním internetem. Česko se v ní propadlo na předposlední místo v EU. Vysokorychlostní internet je dostupný pouze na 54 procentech území, což ČR řadí jen těsně před Řecko. Naopak u mobilního připojení je situace výrazně lepší. K 5G sítím má v Česku přístup 96 procent obyvatel, což zemi řadí mezi evropskou špičku.
Největší posun Česko zaznamenalo ve finančním zdraví obyvatel. Zatímco v roce 2022 byla ČR na 13. místě, letos je na deváté příčce. Největší rozdíl se projevil u úspor. "Míra úspor domácností vzrostla proti dlouhodobému průměru už během pandemie, zejména u domácností s vyššími příjmy. Její udržení i v následujících letech lze do jisté míry vysvětlit vyššími úrokovými sazbami, které se v Česku držely nad průměrem EU,“ uvedla Tereza Hrtúsová z České spořitelny.
U zdraví a bezpečnosti obsadilo Česko v Indexu prosperity první místo. Za úspěchem stojí především zvládnutá ochrana proti kyberkriminalitě, velmi nízká kojenecká úmrtnost a relativně dostupná lékařská péče.
sdílejte článek(stejným rukopisem)
(čtěte související články)
(nové články na téma)
(další z rubriky)
Zpráva 'Index prosperity: ČR loni klesla mezi zeměmi EU z 15. na 16. místo' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025051605510|514441. Vydána 19.5.2025 08:10. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
V Česku dál ubývá mladých, kteří kouří klasické cigarety, pijí alkohol či užívají konopné
Čínská centrální banka dnes oznámila snížení důležité jednoleté primární úvěrové sazby
Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se dnes postavili za šéfa americké
Počet firemních bankrotů v Japonsku loni stoupl nejvýše za 12 let a druhým rokem za
Aplikace se jmenuje Jsi mrtvý? a princip je jednoduchý: Každé dva dny se musíte "ozvat"
Česká ekonomika letos zrychlí růst na 3,1 procenta. Tahounem budou hlavně spotřeba domácností