Japonská centrální banka nechala základní úrok na 0,75 procenta, zhoršila výhled

Tokio 28. dubna (ČTK) - Japonská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 0,75 procenta, což je v souladu s očekáváním trhu. Třetina bankovní rady ale požadovala zvýšení sazby na 1,00 procenta, vyplývá ze sdělení banky. Počet nespokojených členů rady je tak nejvyšší od roku 2016, uvedla agentura Reuters. Podle analytiků to signalizuje, že bankovní rada základní sazbu zvýší na červnovém zasedání. Japonsko má řadu let velmi nízké úrokové sazby, současná úroveň je nejvyšší od září 1995. Válka, kterou na konci února zahájily útokem na Írán Spojené státy a Izrael, japonské centrální bance zkomplikovala snahu postupně zvyšovat sazby na úroveň považovanou za neutrální pro ekonomiku. Trhy ji odhadují zhruba na 1,5 procenta. Bankovní rada ale kvůli dopadům blízkovýchodního konfliktu na spotřebitelské ceny výrazně zvýšila odhad inflace. "Vzhledem k tomu, že jádrová inflace se blíží dvěma procentům a reálné úrokové sazby jsou výrazně nižší, bude centrální banka pokračovat ve zvyšování své základní sazby v reakci na vývoj ekonomiky, cen a finančních podmínek,“ uvedla dnes banka ve své čtvrtletní zprávě. Centrální banka zvýšila jádrovou inflaci na aktuální finanční rok na 2,8 procenta, dosud ji odhadovala na 1,9 procenta. Zdůvodňuje to vyššími cenami ropy, které patrně zvýší náklady na energie a další zboží. Odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) pak bankovní rada snížila na 0,5 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o jedno procento. Ekonomika podle centrální banky mírně poroste zejména díky vládním stimulačním opatřením, uvolněným finančním podmínkám a odolnosti firem. Odhad růstu HDP na uplynulý fiskální rok, který skončil v březnu, centrální banka zvýšila na 1,0 procenta z původního odhadu 0,9 procenta, hlavně díky loňské obchodní dohodě se Spojenými státy. Tak výrazné rozpory jako teď byly v bankovní radě naposledy v roce 2016, kdy japonská centrální banka zavedla těsným poměrem hlasů pět ku čtyřem záporné úrokové sazby. Tehdy ji k tomu donutila neúspěšná snaha dostat ekonomiku z dlouhodobé stagnace a zvýšit inflaci ke stanovenému cíli. Ten má centrální banka v blízkosti dvou procent. "Ačkoli japonská centrální banka ponechala sazby beze změny, tři nesouhlasné hlasy ukazují napětí, kterému představitelé bankovní rady čelí,“ uvedl hlavní ekonom pro Asii v bance HSBC v Hongkongu Fred Neumann. Dodal, že šoky na trzích s energiemi zvyšují inflaci a brzdí růst. "Vzhledem ke zvýšeným inflačním očekáváním, která se v Japonsku ještě zvýšila kvůli energetické krizi, bude centrální banka muset v dohledné době zvýšit úrokové sazby, aby zabránila dalšímu růstu cenových tlaků,“ dodal. Za růstem cen energií jsou právě dopady konfliktu na Blízkém východě. Kurz japonského jenu po oznámení centrální banky posílil a dostal se pod 159 jenů za dolar. Později ale veškeré zisky smazal a kolem 10:00 SELČ se obchodoval kolem 159,60 JPY. Dolar tak vykazoval růst o více než 0,1 procenta. Hlavní akciový index Nikkei 225 na burze v Tokiu oslabil a den uzavřel poklesem o 1,02 procenta na 59.917,46 bodu. Investoři už totiž započetli možnost brzkého zvýšení úrokových sazeb. "Očekávám, že k dalšímu zvýšení sazeb dojde už v červnu. Pokud jarní mzdová jednání přinesou růst mezd srovnatelný s loňskem, mzdově-inflační dynamika ukazuje na vyšší inflaci v budoucnu,“ uvedla ekonomka Kanako Nakamuraová z výzkumného institutu Daiwa. "Přestože nejistota ohledně Blízkého východu zůstává vysoká, ignorování rostoucích cenových tlaků by mohlo zhoršit vedlejší efekty, jako je oslabení jenu.“ spr - sdílejte článek