Japonská centrální banka ponechala úroky beze změny, je opatrná kvůli clům
Tokio 19. března (ČTK) - Japonská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na 0,50 procenta. Její představitelé se rozhodli počkat s další úpravou úroků do doby, kdy budou mít lepší představu o dopadech razantní celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa na japonskou ekonomiku, informují agentury.
Základní sazba se nyní nachází na nejvyšší úrovni od globální finanční krize v roce 2008. Japonská centrální banka loni v březnu ukončila mnohaleté období záporných úrokových sazeb, když svou základní sazbu zvýšila z minus 0,1 procenta do pásma nula až 0,1 procenta. Koncem července přikročila k dalšímu zvýšení sazby, a to na 0,25 procenta. Naposledy úroky zvýšila letos v lednu.
Přetrvávající cenové tlaky v Japonsku opravňují další zpřísňování měnové politiky, sílí však i rizika pro hospodářský růst. Obchodní napětí zastiňuje vyhlídky japonského exportu a zatím není jasné, zda vyšší mzdy povedou k růstu výdajů japonských spotřebitelů...
"Budeme pečlivě zkoumat vývoj americké obchodní politiky, její vliv na Spojené státy a další globální ekonomiky a dopady toho všeho na japonskou ekonomiku a cenové vyhlídky," uvedl po dnešním zasedání guvernér japonské centrální banky Kazuo Ueda. Dodal, že centrální banka úroky opět zvýší, pokud se ekonomika a inflace budou nadále vyvíjet v souladu s jejím očekáváním.
Japonsko se v minulosti dlouhodobě potýkalo s deflací, v poslední době se však inflace nachází nad dvouprocentním cílem centrální banky.
"Přetrvávající cenové tlaky v Japonsku opravňují další zpřísňování měnové politiky, sílí však i rizika pro hospodářský růst. Obchodní napětí zastiňuje vyhlídky japonského exportu a zatím není jasné, zda vyšší mzdy povedou k růstu výdajů japonských spotřebitelů," uvedl ekonom Fred Neumann ze společnosti HSBC. "Otázkou však není, zda japonská centrální banka úrokové sazby znovu zvýší, ale kdy tak učiní," dodal. Předpověděl, že banka by k další úpravě úroků mohla přikročit v červnu.
O nastavení úrokový sazeb dnes rozhodne také americká centrální banka (Fed). Předpokládá se, že kvůli nejistotě ohledně dopadů americké celní politiky rovněž ponechá úrokové sazby beze změny.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: EK a Slovensko mají jiná čísla o ztrátách z tranzitu ruského plynu, řekl komisař
Brusel 19. března (zpravodajka ČTK) - Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Komisař pro energetiku Dan Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Slovenské údaje ale nyní experti analyzují a eurokomisař podle svých slov bere velmi vážně, když "mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech". Plyn přes Ukrajinu na Slovensko přestal proudit na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy o jeho přepravě mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Slovenský premiér Robert Fico poté kritizoval zejména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními, a to zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, omezením pomoci pro ukrajinské uprchlíky a vetováním finanční pomoci EU Ukrajině. Zelenskyj na rozhodnutí ohledně ukončení tranzitu ruského plynu trvá, Moskva totiž mimo jiné i prodejem plynu financuje své válečné tažení proti Ukrajině. Fico již na začátku ledna několikrát zopakoval, že krok Kyjeva výrazně poškozuje Slovensko a především Evropskou unii a výrazně pomáhá Spojeným státům, které mohou zvyšovat množství plynu dodávaného do Evropy. Celá EU podle Fica zaplatí za "toto Zelenského americké dobrodružství okolo 70 miliard eur". Celou situaci se začala zabývat pracovní skupina na vysoké úrovni, kterou tvoří zástupci Evropské komise, ukrajinské i slovenské strany a která se už čtyřikrát sešla v Bruselu. Eurokomisař rovněž už několikrát jednal přímo se slovenským premiérem Ficem a jsou v kontaktu i po telefonu, prozradil. Podle Jörgensena je cílem schůzek "pokusit se napravit možné negativní dopady na různé země v regionu". (pokračování...)
Brusel 19. března (zpravodajka ČTK) - Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Komisař pro energetiku Dan Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Slovenské údaje ale nyní experti analyzují a eurokomisař podle svých slov bere velmi vážně, když "mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech". Plyn přes Ukrajinu na Slovensko přestal proudit na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy o jeho přepravě mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Slovenský premiér Robert Fico poté kritizoval zejména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními, a to zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, omezením pomoci pro ukrajinské uprchlíky a vetováním finanční pomoci EU Ukrajině. Zelenskyj na rozhodnutí ohledně ukončení tranzitu ruského plynu trvá, Moskva totiž mimo jiné i prodejem plynu financuje své válečné tažení proti Ukrajině. Fico již na začátku ledna několikrát zopakoval, že krok Kyjeva výrazně poškozuje Slovensko a především Evropskou unii a výrazně pomáhá Spojeným státům, které mohou zvyšovat množství plynu dodávaného do Evropy. Celá EU podle Fica zaplatí za "toto Zelenského americké dobrodružství okolo 70 miliard eur". Celou situaci se začala zabývat pracovní skupina na vysoké úrovni, kterou tvoří zástupci Evropské komise, ukrajinské i slovenské strany a která se už čtyřikrát sešla v Bruselu. Eurokomisař rovněž už několikrát jednal přímo se slovenským premiérem Ficem a jsou v kontaktu i po telefonu, prozradil. Podle Jörgensena je cílem schůzek "pokusit se napravit možné negativní dopady na různé země v regionu". (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Japonská centrální banka ponechala úroky beze změny, je opatrná kvůli clům' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2025031901647|513655. Vydána 19.03.2025 8:41:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Japonská centrální banka ponechala úroky beze změny, je opatrná kvůli clům' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2025031901647|513655. Vydána 19.03.2025 8:41:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.