Japonská centrální banka zvýšila úrok na 0,75 procenta, maximum za 30 let

Tokio 19. prosince 2025 (ČTK) - Japonská centrální banka dnes podle očekávání většiny analytiků zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta, což je maximum za 30 let. Naznačila zároveň připravenost k dalšímu zpřísňování měnové politiky, čímž učinila další zásadní krok k ukončení éry mimořádné měnové podpory a téměř nulových sazeb. Banka o tom informovala v tiskové zprávě. Japonská měnová autorita základní sazbu zvýšila poprvé od ledna. Rozhodnutí bylo jednomyslné a posunulo hlavní krátkodobou sazbu nejvýše od roku 1995. V té době se Japonsko ještě potýkalo s následky přehřátého realitního i akciového trhu a následného pádu cen v celé ekonomice, po kterém centrální banka mnoho let bojovala s deflací. Centrální banka proti minulému zasedání vypustila formulace o tom, že by růst a inflace mohly kvůli dopadům vyšších amerických cel stagnovat. Tím zdůraznila své přesvědčení, že Japonsko je na cestě ke stabilnímu dosažení dvouprocentního inflačního cíle podpořenému růstem mezd, a že je připraveno pokračovat v normalizaci měnové politiky. "Soudě podle nedávných dat a průzkumů existuje vysoká pravděpodobnost, že se udrží mechanismus, v němž mzdy a inflace rostou mírným tempem společně,“ uvedla centrální banka ve sdělení, v němž vysvětlovala rozhodnutí zvýšit sazby. "Vzhledem k tomu, že reálné úrokové sazby zůstávají velmi nízké, bude centrální banka ve zvyšování sazeb pokračovat,“ dodala s tím, že tento postup platí za předpokladu naplnění jejích ekonomických a inflačních prognóz. Na podporu svého optimističtějšího výhledu cenového vývoje centrální banka rovněž upravila formulaci týkající se jádrové inflace. Uvedla, že jádrová inflace postupně dál poroste, zatímco v říjnovém hodnocení uváděla, že inflace bude dočasně stagnovat. V listopadu celková míra inflace v Japonsku zvolnila na 2,9 procenta z tříprocentního tempa v říjnu. Takzvaná jádrová inflace, která nebere v úvahu kolísavé ceny čerstvých potravin, ale zůstala na třech procentech. Guvernér centrální banky Kazuo Ueda je ale poměrně vágní ohledně přesného načasování a tempa dalšího zvyšování sazeb, uvedla agentura Reuters. "Pokud jde o tempo upravování naší měnové podpory, to bude záviset na aktuálním vývoji ekonomiky, cen a finančních trhů,“ řekl Ueda na tiskové konferenci. "Na každém zasedání budeme aktualizovat náš pohled na vývoj ekonomiky a inflace, stejně jako na rizika a pravděpodobnost naplnění našich prognóz, a na základě toho přijmeme odpovídající rozhodnutí," dodal. Nejednoznačné vyjádření guvernéra centrální banky ale vedlo k oslabení kurzu japonského jenu. "Nenabídl žádná nová vodítka a nezdá se, že by byl ochoten ukvapeně zvyšovat sazby. To mohlo podnítit dojem, že si centrální banka se zvýšením sazeb dá na čas, a tím oslabí jen,“ řekl ke slovům guvernéra Uedy hlavní ekonom společnosti Sompo Institute Plus v Tokiu Masato Koike. Japonský jen po oznámení výsledku zasedání měnového výboru oslabil, dolar k němu přidával zhruba 0,8 procenta a později až 1,1 procenta na 157,24 JPY. Hlavní akciový index Nikkei 225 zpevnil o 1,03 procenta a uzavřel na 49.507,21 bodu. Historické maximum tohoto indikátoru je nad 52.600 body. Výnos referenčního státního dluhopisu se splatností deset let pak vzrostl nad 2,026 procenta, což je maximum za 26 let. Právě pomalé tempo zvyšování sazeb je podle kritiků příčinou slabého kurzu jenu. Slabá měna je problém, protože zvyšuje dovozní náklady a celkovou inflaci. Nedávný pokles kurzu jenu a následné inflační tlaky pomohly centrální bance přesvědčit vládu premiérky Sanae Takaičiové o potřebě dalšího zvýšení sazeb. Vláda zatím upřednostňovala stimulační hospodářskou politiku a opatrný přístup k růstu sazeb. Ne všichni jsou ale zřejmě s dnešním zvýšením úroků spokojeni. Ministr hospodářství Minoru Kiuchi novinářům řekl, že ačkoli rozhodnutí centrální banky respektuje, zvýšení sazeb zvyšuje náklady na splácení dluhů a vyžaduje, aby tvůrci měnové politiky byli ostražití ohledně dopadů na ekonomiku. Dnešní zvýšení základního úroku na 0,75 procenta přiblížilo sazby v Japonsku úrovním považovaným za neutrální pro ekonomiku, podle centrální banky je to v rozmezí 1,00 až 2,50 procenta. Loni centrální banka ukončila desetileté období masivní měnové stimulace a letos sazby zvýšila už dvakrát. V lednu základní úrok posunula z 0,25 na 0,5 procenta, a to se zdůvodněním, že Japonsko je blízko k trvalému dosažení dvouprocentního inflačního cíle. Japonsko má zdaleka nejnižší úrokové sazby ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Základní úrok ve Spojených státech je v pásmu 3,50 až 3,75 procenta, v Kanadě činí 2,25 procenta, v Británii 3,75 procenta a v zemích eurozóny je klíčová depozitní sazba na dvou procentech. V eurozóně jsou tři ze sedmi států G7 - Německo, Itálie a Francie. spr - sdílejte článek