Varšava 2. července 2025 (ČTK) - Polská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,00 procenta. Informovala o tom dnes na svém webu. Rozhodnutí trhy překvapilo, analytici totiž očekávali, že banka úroky ponechá beze změny.
'Radu pro měnovou politiku ke snížení pravděpodobně přiměla poslední projekce inflace a hrubého domácího produktu (HDP),' uvedla ekonomka Monika Kurteková ze společnosti Bank Pocztowy. Vývoj indexu spotřebitelských cen byl pravděpodobně upraven výrazně směrem dolů, a to byl hlavní argument, dodala.
Polský statistický úřad tento týden uvedl, že meziroční míra inflace v červnu dosáhla 4,1 procenta. Centrální banka usiluje o to, aby se míra inflace pohybovala mezi 1,5 až 3,5 procenta.
'Situace na Blízkém východě se rovněž uklidnila, ceny ropy klesly na úroveň před vypuknutím izraelsko-íránské války a zlotý posílil vůči euru a dolaru. I to mohly být argumenty pro snížení,' domnívá se Kurteková.
K redukci úroků přikročila polská centrální banka už v květnu, tehdy to bylo poprvé od října 2023. Na srpen není naplánováno žádné zasedání měnového výboru, který by rozhodoval o sazbách.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala na konci června základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Takové rozhodnutí trhy očekávaly.
vjn spr - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Stát poskytne
Vláda dnes
Bankovní rada
Papež Lev
Centrální bankyNásleduje: Euronews: Rumunský europoslanec Piperea shromáždil podpisy pro nedůvěru Leyenové
Brusel 2. července (zpravodajka ČTK) - Rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) tvrdí, že shromáždil dostatek podpisů pro svůj návrh na vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Pokud bude návrh oficiálně potvrzen, debata a hlasování se uskuteční během červencového plenárního zasedání ve Štrasburku, které začíná příští týden v pondělí, napsal server Euronews. Podle informací ČTK návrh nepodpoří tři čeští europoslanci za ODS, kteří jsou rovněž ve frakci ECR. Europoslanci za ANO, kteří jsou sdružení ve frakci Patrioti pro Evropu, naopak návrh podpoří. Piperea, který je členem rumunského krajně pravicového Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), tvrdí, že pro svůj návrh shromáždil 73 podpisů, tedy o jeden více, než je minimální počet europoslanců potřebných k zahájení procesu. Podle kanceláře rumunského europoslance návrh podpořilo 32 členů jeho politické skupiny ECR, zbývající podpisy pocházejí od frakce Patrioti pro Evropu, z frakce Evropa suverénních národů (ESN) a od nezařazených europoslanců. Podpisy europoslanců se nyní podle Euronews ověřují a potvrzují. Jakmile bude tento proces dokončen, předsedkyně EP Roberta Metsolaová formálně informuje europoslance o předložení návrhu na vyslovení nedůvěry. Plenární rozprava pak musí být naplánována nejpozději 24 hodin po oznámení a hlasování o této záležitosti musí proběhnout nejpozději 48 hodin po zahájení rozpravy. Debata by se mohla konat v úterý 8. července a hlasování by mohlo následovat ve čtvrtek 10. července. Definitivně ale zatím nic nebylo potvrzeno, teprve dnes k večeru se schází takzvaná Konference předsedů, která se skládá z šéfky EP a předsedů jednotlivých politických frakcí a která rozhoduje o konečné agendě pro příští plenární zasedání. K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry by bylo nutné, aby získal podporu alespoň dvou třetin hlasujících. Bruselský server Politico poznamenal, že von der Leyenová hlasování o nedůvěře velmi pravděpodobně přežije, ale bude to mít své následky. Znovu se totiž upozorní na kauzu Pfizergate. Právě kvůli ní část europoslanců s návrhem na vyslovení nedůvěry přišla. Unijní soud letos v květnu rozhodl, že Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám mezi von der Leyenovou a šéfem americké farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19. "Iniciativu na vyslovení nedůvěry komisi jsem nepodepsal ani já, ani nikdo další z europoslanců ODS. Nejedná se o oficiální krok naší frakce ECR, ale o partyzánskou akci několika našich rumunských kolegů," řekl ČTK europoslanec Ondřej Krutílek. "Odvolání komise nepodpořím ani při hlasování na plénu, pokud k němu nakonec skutečně dojde. Šance na vyslovení nedůvěry komisi je vzhledem k poměru sil v parlamentu nyní téměř nulová," dodal s tím, že není navíc vůbec jasné, co by následovalo, kdyby komise padla, a zda by se novým šéfem unijní exekutivy nakonec nestal třeba někdo z evropských socialistů. Naopak Klára Dostálová z hnutí ANO sdělila, že návrh rumunských kolegů z ECR podpoří. "Chceme, aby komise a Ursula von der Leyenová ... (pokračování)
Brusel 2. července (zpravodajka ČTK) - Rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) tvrdí, že shromáždil dostatek podpisů pro svůj návrh na vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Pokud bude návrh oficiálně potvrzen, debata a hlasování se uskuteční během červencového plenárního zasedání ve Štrasburku, které začíná příští týden v pondělí, napsal server Euronews. Podle informací ČTK návrh nepodpoří tři čeští europoslanci za ODS, kteří jsou rovněž ve frakci ECR. Europoslanci za ANO, kteří jsou sdružení ve frakci Patrioti pro Evropu, naopak návrh podpoří. Piperea, který je členem rumunského krajně pravicového Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), tvrdí, že pro svůj návrh shromáždil 73 podpisů, tedy o jeden více, než je minimální počet europoslanců potřebných k zahájení procesu. Podle kanceláře rumunského europoslance návrh podpořilo 32 členů jeho politické skupiny ECR, zbývající podpisy pocházejí od frakce Patrioti pro Evropu, z frakce Evropa suverénních národů (ESN) a od nezařazených europoslanců. Podpisy europoslanců se nyní podle Euronews ověřují a potvrzují. Jakmile bude tento proces dokončen, předsedkyně EP Roberta Metsolaová formálně informuje europoslance o předložení návrhu na vyslovení nedůvěry. Plenární rozprava pak musí být naplánována nejpozději 24 hodin po oznámení a hlasování o této záležitosti musí proběhnout nejpozději 48 hodin po zahájení rozpravy. Debata by se mohla konat v úterý 8. července a hlasování by mohlo následovat ve čtvrtek 10. července. Definitivně ale zatím nic nebylo potvrzeno, teprve dnes k večeru se schází takzvaná Konference předsedů, která se skládá z šéfky EP a předsedů jednotlivých politických frakcí a která rozhoduje o konečné agendě pro příští plenární zasedání. K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry by bylo nutné, aby získal podporu alespoň dvou třetin hlasujících. Bruselský server Politico poznamenal, že von der Leyenová hlasování o nedůvěře velmi pravděpodobně přežije, ale bude to mít své následky. Znovu se totiž upozorní na kauzu Pfizergate. Právě kvůli ní část europoslanců s návrhem na vyslovení nedůvěry přišla. Unijní soud letos v květnu rozhodl, že Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám mezi von der Leyenovou a šéfem americké farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19. "Iniciativu na vyslovení nedůvěry komisi jsem nepodepsal ani já, ani nikdo další z europoslanců ODS. Nejedná se o oficiální krok naší frakce ECR, ale o partyzánskou akci několika našich rumunských kolegů," řekl ČTK europoslanec Ondřej Krutílek. "Odvolání komise nepodpořím ani při hlasování na plénu, pokud k němu nakonec skutečně dojde. Šance na vyslovení nedůvěry komisi je vzhledem k poměru sil v parlamentu nyní téměř nulová," dodal s tím, že není navíc vůbec jasné, co by následovalo, kdyby komise padla, a zda by se novým šéfem unijní exekutivy nakonec nestal třeba někdo z evropských socialistů. Naopak Klára Dostálová z hnutí ANO sdělila, že návrh rumunských kolegů z ECR podpoří. "Chceme, aby komise a Ursula von der Leyenová ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Polská centrální banka překvapivě snížila úrok o čtvrt bodu na 5,00 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2025070205055|521000. Vydána 2.7.2025 16:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
České mincovny
V Čechách dnes působí dvě mincovny. Česká mincovna a Pražská mincovna. Avšak žádná z nich není státní mincovnou. Žádnou z nich neřídí vláda nebo jiný státní orgán. Obě akciové společnosti jsou v soukromém vlastnictví. Slovo 'mincovna' ovšem nalezneme v názvech mnoha dalších společností. Velmi časté je jeho užití pro označení restaurací. Takovou Mincovnu naleznete ve Vrchlabí, Opavě a v Praze je hned několik Mincoven v různých čtvrtích města.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Polská centrální banka překvapivě snížila úrok o čtvrt bodu na 5,00 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2025070205055|521000. Vydána 2.7.2025 16:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
České mincovny
V Čechách dnes působí dvě mincovny. Česká mincovna a Pražská mincovna. Avšak žádná z nich není státní mincovnou. Žádnou z nich neřídí vláda nebo jiný státní orgán. Obě akciové společnosti jsou v soukromém vlastnictví. Slovo 'mincovna' ovšem nalezneme v názvech mnoha dalších společností. Velmi časté je jeho užití pro označení restaurací. Takovou Mincovnu naleznete ve Vrchlabí, Opavě a v Praze je hned několik Mincoven v různých čtvrtích města.
