Jackson Hole (USA) 22. srpna 2025 (ČTK) - Předseda Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Jerome Powell naznačil možné snížení úrokových sazeb na příštím měnovém zasedání v září. Ke snížení se však v projevu na sympoziu v Jackson Hole nezavázal, a to navzdory tomu, že na centrální banku v tomto ohledu dlouhodobě vyvíjí veřejný tlak prezident Donald Trump. Podle Powella přetrvávají rizika zvýšené inflace
Ekonomika podle Powella čelí novým výzvám kvůli změnám hospodářské politiky prosazovaným Bílým domem. "Výrazně vyšší cla pro velkou část našich obchodních partnerů přetvářejí globální obchodní systém. Přísnější imigrační politika vedla k prudkému zpomalení růstu pracovní síly," prohlásil šéf Fedu.
"Ačkoli se trh práce jeví stabilně, jedná se o zvláštní druh stability, která je výsledkem výrazného zpomalení jak nabídky, tak poptávky po pracovnících. Tato neobvyklá situace naznačuje, že rizika poklesu zaměstnanosti rostou. A pokud se tato rizika naplní, může k tomu dojít velmi rychle," řekl Powell.
Inflace podle něj začala znovu stoupat vlivem cel zavedených prezidentem Trumpem, kdy celková inflace dosáhla podle odhadů v červenci 2,6 procenta a jádrová inflace 2,9 procenta. "Dopady cel na spotřebitelské ceny jsou nyní jasně viditelné. Očekáváme, že se tyto efekty budou hromadit v nadcházejících měsících," zvedl Powell.
Fed nicméně považuje za pravděpodobný scénář, že jde o jednorázový posun cenové hladiny spíše než o trvalou inflační dynamiku. "Je však také možné, že tlak na růst cen způsobený cly by mohl vyvolat dlouhodobější inflační dynamiku, a to je riziko, které je třeba posoudit a se kterým je třeba se vypořádat," dodal Powell.
"Powell se ukázal být umírněnější, než se čekalo," sdělil agentuře Reuters Thomas Hayes ze společnosti Great Hill Capital. "Připravil půdu pro kroky v září. Jediné, co by to mohlo zmařit, by byla příliš silná zpráva o zaměstnanosti v prvním zářijovém týdnu, ale na základě trendů, které sledujeme každý týden, a vzhledem k revizím je to nepravděpodobné," dodal.
Každoroční mezinárodní sympozium centrálních bankéřů v Jackson Hole pořádá pobočka Fedu se sídlem v Kansas City ve státě Missouri. Tradičním vrcholem je projev šéfa centrální banky. Tématem letošní konference jsou změny na trhu práce z hlediska demografie, produktivity a makroekonomické politiky. Setkání potrvá do soboty.
Americký prezident Trump dlouhodobě kritizuje Fed a jeho šéfa Powella kvůli podle jeho mínění pomalému a nedostatečně razantnímu snižování úrokových sazeb. V dubnu server CNBC napsal, že Trumpovy útoky na šéfa Fedu a tlak na snižování sazeb vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky. Powellův mandát v čele instituce sice skončí v květnu 2026, ale jeho členství v Radě guvernérů končí až v roce 2028.
boz ank - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Následuje: Němečtí důchodci by měli povinně rok pomáhat v sociálních službách, tvrdí ekonom
Berlín 22. srpna (zpravodaj ČTK) - Němečtí důchodci by měli povinně jeden rok pomáhat v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. V rozhovoru s časopisem Der Spiegel to dnes navrhl přední německý ekonom a předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher. Starší generace by podle něj měla prokázat více solidarity s mladými. Návrh okamžitě vyvolal vlnu kritiky. Rok prací v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích v současnosti tráví řada mladých lidí. Takzvaný sociální rok je ale dobrovolný. Podle Fratzschera by měl být však pro důchodce povinný. "Starší generace se musí silněji zapojit, například v sociální oblasti, ale i v obraně," uvedl. Důchodci, kteří by sociální rok nemohli absolvovat ze zdravotních důvodů, by podle ekonoma samozřejmě dostali výjimku. "Potřebujeme ale více solidarity starých s mladými," dodal. Fratzscherem vedený institut DIW vyvolal v Německu debatu už v polovině července, kdy navrhl, aby příslušníci generace takzvaných baby boomerů platili zvláštní solidární daň, a pomohli tak stabilizovat důchodový systém. Přispívat by podle představ ekonomů z DIW měli do systému především majetní baby boomeři, aby tíhu demografických změn nemusela opět nést jen mladší generace. Označení baby boomer se používá pro lidi narozené v silných poválečných ročnících v letech 1946 až 1964. V Německu je důchodový systém stejně jako v Česku průběžný, pracující generace tedy financuje důchody té starší. Odchodem silných ročníků do důchodu se systém dostává pod stále větší tlak. V Německu se na rozdíl od Česka část důchodu ... (pokračování)
Berlín 22. srpna (zpravodaj ČTK) - Němečtí důchodci by měli povinně jeden rok pomáhat v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. V rozhovoru s časopisem Der Spiegel to dnes navrhl přední německý ekonom a předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher. Starší generace by podle něj měla prokázat více solidarity s mladými. Návrh okamžitě vyvolal vlnu kritiky. Rok prací v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích v současnosti tráví řada mladých lidí. Takzvaný sociální rok je ale dobrovolný. Podle Fratzschera by měl být však pro důchodce povinný. "Starší generace se musí silněji zapojit, například v sociální oblasti, ale i v obraně," uvedl. Důchodci, kteří by sociální rok nemohli absolvovat ze zdravotních důvodů, by podle ekonoma samozřejmě dostali výjimku. "Potřebujeme ale více solidarity starých s mladými," dodal. Fratzscherem vedený institut DIW vyvolal v Německu debatu už v polovině července, kdy navrhl, aby příslušníci generace takzvaných baby boomerů platili zvláštní solidární daň, a pomohli tak stabilizovat důchodový systém. Přispívat by podle představ ekonomů z DIW měli do systému především majetní baby boomeři, aby tíhu demografických změn nemusela opět nést jen mladší generace. Označení baby boomer se používá pro lidi narozené v silných poválečných ročnících v letech 1946 až 1964. V Německu je důchodový systém stejně jako v Česku průběžný, pracující generace tedy financuje důchody té starší. Odchodem silných ročníků do důchodu se systém dostává pod stále větší tlak. V Německu se na rozdíl od Česka část důchodu ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Powell naznačil možné snížení sazeb na příštím zasedání americké centrální banky' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2025082205536|521799. Vydána 22.8.2025 18:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Powell naznačil možné snížení sazeb na příštím zasedání americké centrální banky' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2025082205536|521799. Vydána 22.8.2025 18:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
Lahve s
Německá organizace
Třináct unikátních