Ruská centrální banka nechala základní úrok na 21 procentech, rizikem jsou cla

Moskva 25. dubna (ČTK) - Ruská centrální banka nechala na svém dnešním zasedání základní úrokovou sazbu na 21 procentech. Oznámila to v tiskové zprávě. Růst inflace podle banky zvolňuje, rizikem je ale celní válka ve světě a případný další pokles cen ropy spolu s poklesem ekonomické aktivity. "Další pokles tempa růstu globální ekonomiky a cen ropy v případě eskalace obchodního napětí by mohl mít proinflační účinky prostřednictvím dynamiky kurzu rublu,“ uvedla centrální banka. Analytici se změnou základní sazby nepočítali, píše agentura Reuters. Základní úrok je nyní v Rusku nejvýše za posledních více než 20 let a snahou centrální banky je prostřednictvím vysokých sazeb mírnit inflaci. K tomu letos přispívá i ruský rubl, který od začátku roku zpevnil vůči dolaru o 37 procent. Pevnější měna totiž zlevňuje dovážené zboží. "Shodli jsme se na tom, že základní sazba zůstane nezměněna. Diskutovali jsme spíše o nuancích,“ řekla guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci po jednání s kolegy z bankovní rady. "Před časem jsme identifikovali některé spouštěče, které by nám umožnily nastolit otázku snížení klíčové sazby," pokračovala. "Analyzujeme širokou škálu faktorů a trendů, ale v první řadě věnujeme pozornost skutečně stabilnímu poklesu současné inflace, stabilnímu poklesu inflačních očekávání," dodala. Ke zpevnění kurzu rublu přispívá podle ruské měnové autority zejména přísná měnová politika. "Tato část posilování rublu je součástí procesu dezinflace, zdrženlivější dynamiky poptávky a větší atraktivity rublu jako prostředku spoření," řekla šéfka Nabiullinová. Centrální banka podle guvernérky zaznamenala zpomalení spotřebitelské aktivity, včetně aktivity úvěrové. Na trhu práce polevilo napětí a zmizely proinflační šoky pramenící z rozpočtu a vnějších podmínek. Centrální banka ale podle Nabiullinové potřebuje vidět, že tyto faktory jsou trvalejšího charakteru. Ruská ekonomika si za tři roky vojenského konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem vede lépe, než se čekalo, a to navzdory západním sankcím, kterým Rusko za invazi na Ukrajinu čelí. Moskva se ale teď připravuje na delší období nižších cen ropy a klesajících rozpočtových příjmů. Míra inflace v Rusku v březnu činila 10,3 procenta, o rok dříve to bylo 7,7 procenta. Těsně po začátku invaze na Ukrajinu ale přechodně vzrostla až k 18 procentům, než se začala postupně snižovat. V dubnu 2023 míra inflace klesla až na 2,3 procenta, pak se vrátila k růstu. "Vrchol (inflace) jsme překonali ve čtvrtém čtvrtletí," řekla Nabiullinová. "Zlomový bod a přechod k poklesu meziroční inflace však podle našeho názoru nastane v květnu... V červenci je možné určité zvýšení inflace," poznamenala. Ruský rozpočet je závislý na příjmech z prodeje surovin. Cena severomořské ropy Brent, která je hlavním ukazatelem vývoje cen ropy ve světě, se nyní pohybuje pod 66 dolary za barel. Krátce po začátku války na Ukrajině se dostala až nad 110 dolarů, od té doby se ale s menšími či většími výkyvy snižuje. Na ruskou ropu se ale vztahují sankce, západní odběratelé ji mohou nakupovat jen za nižší cenu. Centrální banky základními úrokovými sazbami ovlivňují cenu peněz, a tím také ekonomickou aktivitu. Vysokými sazbami se také mohou snažit mírnit inflaci a odliv kapitálu ze země, jak to po začátku invaze na Ukrajinu učinila i ruská centrální banka. Od základní sazby se odvíjejí ceny úvěrů včetně hypoték a také úročení spořicích účtů. spr - sdílejte článek