Frankfurt 2. ledna (ČTK) - Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová (ECB) v roce 2024 vydělala celkem přibližně 726.000 eur (17,55 milionu Kč), což je o 56 procent více, než činí základní plat 466.000 eur (11,26 milionu Kč) oficiálně zveřejněný ve výroční zprávě ECB. Vplývá to z analýzy listu Financial Times (FT). Podle ní šéfka ECB pobírá téměř čtyřnásobek platu předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, jehož roční příjem je zákonem omezen na 203.000 dolarů (4,2 milionu Kč).
Už samotný základní plat dělá z Lagardeové nejlépe placenou představitelkou Evropské unie. Je o 21 procent více než základní plat předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Rozdíl mezi zveřejněným a skutečným příjmem tvoří především nezdaněné příspěvky a odměny z dalších funkcí, které centrální banka ve své výroční zprávě individuálně nerozepisuje.
Lagardeová podle odhadů obdržela zhruba 135.000 eur ve formě benefitů na bydlení a dalších výloh. K tomu se připočítává odhadovaných 125.000 eur za její působení v radě ředitelů Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS), kterou FT popisuje jako banku centrálních bank. Powell na rozdíl od šéfky ECB za tuto funkci kvůli americkým zákonům nesmí pobírat odměnu.
Za celé osmileté funkční období může Lagardeová vydělat až 6,5 milionu eur, což v průměru představuje 810.000 eur ročně. Částka zahrnuje i budoucí jednorázové platby a potenciální příspěvky pobírané ve dvouletém období po skončení mandátu.
Od roku 2030 by Lagardeová měla od ECB pobírat roční důchod ve výši přibližně 178.000 eur. Analýza FT nezahrnuje náklady na zdravotní pojištění a příspěvky na penzijní připojištění, které banka hradí, ale kvůli chybějícím datům je nelze přesně vyčíslit.
Profesor práva Guido Ferrarini z Janovské univerzity listu FT sdělil, že ohodnocení Lagardeové sice odpovídá míře odpovědnosti a potřebě přilákat na čelní pozice schopné uchazeče, ale kvalitu zveřejňovaných údajů o odměnách označil za nízkou.
Průzkum Mezinárodního měnového fondu (MMF) z roku 2004 týkající se řízení centrálních bank dospěl k závěru, že vedoucí centrální bankéři by měli pobírat odměny na úrovni srovnatelné se soukromým sektorem a měli by být chráněni před poklesem příjmu ve svém funkčním období, aby se předešlo jejich ovlivňování zvenčí.
boz jd - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Slovensko potvrdilo,
V posledních
Ukrajina poslala
Velkoobchodní cenyNásleduje: Sdružení: Němečtí exportéři musejí i letos počítat se slabými trhy v USA a Číně
Berlín 2. ledna (ČTK) - Němečtí vývozci by se v letošním roce měli připravit na pokračující dopady útlumu na svých dvou hlavních odbytištích – ve Spojených státech a Číně. Agentuře Reuters to sdělil prezident Spolkového svazu velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb (BGA) Dirk Jandura. Podle něj jsou přitom vyhlídky na oživění těchto dvou trhů v letošním roce velmi malé. "Nevidíme obrat, ale nanejvýš krátké uvolnění," uvedl Jandura. Z dat státní společnosti Germany Trade and Invest (GTAI) vyplývá, že vývoz do USA za loňský rok zřejmě zaznamenal pokles o více než sedm procent na téměř 150 miliard eur (3,6 bilionu Kč), zatímco vývoz do Číny se patrně snížil o deset procent na 81 miliard eur (1,95 bilionu Kč). Oficiální data ještě nebyla zveřejněna. Podobně Jandura minulý týden hodnotil uplynulý rok. "Když se dnes ohlédnu zpět, rok 2025 byl především rokem ekonomické deziluze. Nálada ve velkoobchodě a zahraničním obchodě se vyznačovala tím, že problémy byly rozpoznány, ale pokrok v jejich řešení byl příliš pomalý," uvedl. "Nicméně sektor velkoobchodu a zahraničního obchodu se v roce 2025 ukázal jako odolný. Podniky se přizpůsobily, otevřely nové trhy a optimalizovaly procesy. Odolnost se však nesmí stát trvalým stavem, který nahradí politickou nečinnost," dodal. Americká cla na zboží z EU podle Jandury působí jako "písek v soukolí transatlantického obchodu" a představují trvalou dodatečnou zátěž pro marže německých exportérů. Německo navíc čelí strukturálním překážkám, včetně relativně silného eura, vysokých nákladů na energie, nadměrné byrokracie a slabých investic, dodal šéf BGA. V Číně průmyslová politika upřednostňující domácí výrobce oslabila poptávku po německém zboží, zejména v automobilovém, strojírenském a chemickém průmyslu, kde čínští konkurenti získávají na síle. Německé společnosti proto stále více vyrábějí ... (pokračování)
Berlín 2. ledna (ČTK) - Němečtí vývozci by se v letošním roce měli připravit na pokračující dopady útlumu na svých dvou hlavních odbytištích – ve Spojených státech a Číně. Agentuře Reuters to sdělil prezident Spolkového svazu velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb (BGA) Dirk Jandura. Podle něj jsou přitom vyhlídky na oživění těchto dvou trhů v letošním roce velmi malé. "Nevidíme obrat, ale nanejvýš krátké uvolnění," uvedl Jandura. Z dat státní společnosti Germany Trade and Invest (GTAI) vyplývá, že vývoz do USA za loňský rok zřejmě zaznamenal pokles o více než sedm procent na téměř 150 miliard eur (3,6 bilionu Kč), zatímco vývoz do Číny se patrně snížil o deset procent na 81 miliard eur (1,95 bilionu Kč). Oficiální data ještě nebyla zveřejněna. Podobně Jandura minulý týden hodnotil uplynulý rok. "Když se dnes ohlédnu zpět, rok 2025 byl především rokem ekonomické deziluze. Nálada ve velkoobchodě a zahraničním obchodě se vyznačovala tím, že problémy byly rozpoznány, ale pokrok v jejich řešení byl příliš pomalý," uvedl. "Nicméně sektor velkoobchodu a zahraničního obchodu se v roce 2025 ukázal jako odolný. Podniky se přizpůsobily, otevřely nové trhy a optimalizovaly procesy. Odolnost se však nesmí stát trvalým stavem, který nahradí politickou nečinnost," dodal. Americká cla na zboží z EU podle Jandury působí jako "písek v soukolí transatlantického obchodu" a představují trvalou dodatečnou zátěž pro marže německých exportérů. Německo navíc čelí strukturálním překážkám, včetně relativně silného eura, vysokých nákladů na energie, nadměrné byrokracie a slabých investic, dodal šéf BGA. V Číně průmyslová politika upřednostňující domácí výrobce oslabila poptávku po německém zboží, zejména v automobilovém, strojírenském a chemickém průmyslu, kde čínští konkurenti získávají na síle. Německé společnosti proto stále více vyrábějí ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Šéfka ECB v roce 2024 podle FT vydělala o 56 procent více, než instituce uvedla' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2026010204053|524407. Vydána 02.01.2026 17:50:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Šéfka ECB v roce 2024 podle FT vydělala o 56 procent více, než instituce uvedla' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2026010204053|524407. Vydána 02.01.2026 17:50:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
ZLATOVNA .CZ