Praha 27. prosince 2025 (ČTK) - Celosvětové zisky bank se díky využití umělé inteligence mohou do roku 2030 zvýšit o stovky miliard dolarů, především díky 40procentní úspoře nákladů. Pro jednotlivé banky však umělá inteligence (AI) není jen otázkou efektivity, ale otázkou přežití, vyplývá z analýzy, kterou ČTK poskytla poradenská firma Boston Consulting Group (BCG).
Těm bankám, které budou tuto technologii ignorovat, hrozí podle analýzy pod tlakem digitálně vyspělé konkurence ztráta relevance. Tento trend umocní také očekávané zvýšení počtu klientů, kteří budou měnit svoji banku. V posledních letech bylo každoročně v pohybu přibližně šest procent tržních příjmů bank, do roku 2030 se však toto číslo zvýší až na 20 procent, ukazuje analýza.
České banky jsou v tomto ohledu oproti jiným trhům napřed. Většina o umělé inteligenci intenzivně přemýšlí a řeší, jak ji co nejefektivněji nasadit v širším měřítku. Zároveň ji už zavedly do některých dílčích služeb či procesů. Ani české banky však nejsou imunní vůči silné konkurenci bankovních fintechů a nových digitálních bank, které vynikají především v uživatelské přívětivosti svých služeb a aplikací...
Zatímco mezi lety 2019 až 2024 rostly globální příjmy bank průměrným tempem sedm procent ročně, v dalších letech porostou podle BCG v průměru pouze mezi dvěma a čtyřmi procenty ročně, mimo jiné kvůli poklesu úrokových sazeb centrálních bank. Zároveň porostou náklady na IT systémy, regulace a marketing.
Široké nasazení umělé inteligence a AI agentů přitom může pomoci bankám zvrátit dosavadní trend neustálého růstu nákladů a klesajících marží, tvrdí analýza. Podle předpokladů BCG dokáže očekávané snížení nákladů až o 40 procent zvýšit celosvětově ziskovost bank až o 370 miliard dolarů, tedy asi o třetinu. Banky, které díky AI dokážou snížit své náklady, část těchto peněz reinvestují do nových produktů a akvizici nových zákazníků. Výsledkem bude výrazný přeliv zákazníků od bank, které tuto vlnu nezachytí, uvedla firma.
"České banky jsou v tomto ohledu oproti jiným trhům napřed. Většina o umělé inteligenci intenzivně přemýšlí a řeší, jak ji co nejefektivněji nasadit v širším měřítku. Zároveň ji už zavedly do některých dílčích služeb či procesů. Ani české banky však nejsou imunní vůči silné konkurenci bankovních fintechů a nových digitálních bank, které vynikají především v uživatelské přívětivosti svých služeb a aplikací," řekl expert na AI z technologické divize Boston Consulting Group BCG X Jakub Velkoborský.
Banky podle podle průzkumu BCG využívají umělou inteligenci nejčastěji v transakčních a platebních službách, zejména pro odhalování podvodných transakcí či provozních problémů. Tamž ji zavedla více než polovina bank. Přibližně 40 procent ji využívá také v marketingu, prodeji a při schvalování úvěrů. Čtvrtina pak využívá AI také ke kompletnímu přepracování svých procesů a služeb.
Jedním z nejvýraznějších trendů současnosti je nástup tzv. AI agentů, tedy systémů, které využívají prediktivní a generativní AI k samostatnému pozorování, plánování a jednání. Zatímco v roce 2024 se o nich téměř nemluvilo, letos tvoří 17 procent veškeré hodnoty generované umělou inteligencí napříč odvětvími a do roku 2028 má tento podíl vzrůst na 29 procent.
fd rdo - sdílejte článekNepřehlédněte:
Obraz za
Archeologický park
Pražští policisté
Cena zlata
Tři stěnyNásleduje: Lidé si osvojili schopnost rozdělávat oheň už před 400.000 lety, naznačují vědci
Londýn 27. prosince (ČTK) - Vědci v Británii naznačují, že se lidé mohli naučit rozdělávat oheň mnohem dříve, než se dříve předpokládalo. Objevili totiž důkazy o tom, že k úmyslnému zakládání ohně docházelo na území dnešní východní Anglie už asi před 400.000 lety. Nálezy popsané v odborném časopise Nature tak posouvají nejstarší známé kontrolované rozdělávání ohně zhruba o 350.000 let, píše agentura AP. Dosud nejstarší potvrzené důkazy pocházely z neandrtálských nalezišť na území dnešní severní Francie. Pocházely z doby asi před 50.000 lety. Nový objev se odehrál v Barnhamu, paleolitickém nalezišti v hrabství Suffolk. Tým pod vedením londýnského Britského muzea identifikoval pálenou hlínu, pazourkové sekery rozlámané intenzivním žárem a dva úlomky pyritu, nerostu, který při úderu pazourku vytváří jiskry. Výzkumníci nález čtyři roky analyzovali, aby vyloučili možnost, že pozorují důsledek přírodních lesních požárů. Geochemické testy ukázaly, že teploty překročily 700 stupňů Celsia, přičemž doložili opakované hoření na stejném místě. Tento vzorec podle nich odpovídá spíše umělému ohništi než úderu blesku. Archeolog Rob Davis z Britského muzea uvedl, že kombinace vysokých teplot, kontrolovaného hoření a úlomků pyritu ukazuje, 'jak oheň skutečně rozdělávali a že ho rozdělávali'. Železitý pyrit se v Barnhamu přirozeně nevyskytuje. Jeho přítomnost tedy naznačuje, že lidé, kteří tam žili, ho záměrně sbírali, protože rozuměli jeho vlastnostem a mohli ho použít k zapálení troudu. Stopy po úmyslném rozdělávání ohně se v archeologických záznamech dochovávájí jen zřídka. Popel se totiž snadno rozptýlí, dřevěné uhlí se rozkládá a tepelně změněné usazeniny mohou erodovat. V Barnhamu však byla spálenina izolována ... (pokračování)
Londýn 27. prosince (ČTK) - Vědci v Británii naznačují, že se lidé mohli naučit rozdělávat oheň mnohem dříve, než se dříve předpokládalo. Objevili totiž důkazy o tom, že k úmyslnému zakládání ohně docházelo na území dnešní východní Anglie už asi před 400.000 lety. Nálezy popsané v odborném časopise Nature tak posouvají nejstarší známé kontrolované rozdělávání ohně zhruba o 350.000 let, píše agentura AP. Dosud nejstarší potvrzené důkazy pocházely z neandrtálských nalezišť na území dnešní severní Francie. Pocházely z doby asi před 50.000 lety. Nový objev se odehrál v Barnhamu, paleolitickém nalezišti v hrabství Suffolk. Tým pod vedením londýnského Britského muzea identifikoval pálenou hlínu, pazourkové sekery rozlámané intenzivním žárem a dva úlomky pyritu, nerostu, který při úderu pazourku vytváří jiskry. Výzkumníci nález čtyři roky analyzovali, aby vyloučili možnost, že pozorují důsledek přírodních lesních požárů. Geochemické testy ukázaly, že teploty překročily 700 stupňů Celsia, přičemž doložili opakované hoření na stejném místě. Tento vzorec podle nich odpovídá spíše umělému ohništi než úderu blesku. Archeolog Rob Davis z Britského muzea uvedl, že kombinace vysokých teplot, kontrolovaného hoření a úlomků pyritu ukazuje, 'jak oheň skutečně rozdělávali a že ho rozdělávali'. Železitý pyrit se v Barnhamu přirozeně nevyskytuje. Jeho přítomnost tedy naznačuje, že lidé, kteří tam žili, ho záměrně sbírali, protože rozuměli jeho vlastnostem a mohli ho použít k zapálení troudu. Stopy po úmyslném rozdělávání ohně se v archeologických záznamech dochovávájí jen zřídka. Popel se totiž snadno rozptýlí, dřevěné uhlí se rozkládá a tepelně změněné usazeniny mohou erodovat. V Barnhamu však byla spálenina izolována ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Studie: Světové zisky bank se díky AI mohou do 2030 zvýšit o stovky mld. dolarů' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Věda a technika (vat) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2025122501452|524340. Vydána 27.12.2025 06:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Studie: Světové zisky bank se díky AI mohou do 2030 zvýšit o stovky mld. dolarů' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Věda a technika (vat) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2025122501452|524340. Vydána 27.12.2025 06:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
