Finance

Růst světové ekonomiky by se měl v letech 2024 až 2026 držet kolem 2,8 procenta, což odpovídá dlouhodobému průměru. Většímu růstu brání vývoj ve Spojených státech, kde se příští rok očekává zpomalení růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 1,7 procenta. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti Allianz Trade. Naopak v Evropě se postupně objevuje růstová dynamika, i když Německo zůstane kvůli recesi výjimkou. Růst v eurozóně by měl posílit díky oživení investic a spotřeby. Celkový růst HDP v eurozóně tak podle analýzy dosáhne 0,8 procenta, což je proti loňsku zvýšení o 0,3 bodu. V příštích dvou letech by měl růst činit shodně 1,4 procenta. "Do budoucna očekáváme, že ekonomická aktivita zrychlí a mírně překročí potenciální růst, k čemuž přispěje oživení spotřeby a investic v souvislosti s růstem reálných mezd a s uvolněnou měnovou politikou snižující úvěrové náklady. Vedle toho by další podporu mohlo poskytnout oživení světového obchodu, zatímco vládní výdaje by měly působit jako brzda v důsledku zpřísňování fiskální politiky,“ uvedli analytici Allianz Trade. Německo je nyní v recesi. Hlavní ekonomický tahoun EU je poznamenán jak cyklickými, tak stále více strukturálními problémy. Podniky se potýkají s klesající konkurenceschopností, a to nejenom na mezinárodních trzích, ale stále častěji i na domácím trhu. Analýza na letošek počítá druhý rok s recesí, pokles HDP odhaduje na 0,1 procenta. Příští rok se podle ní dostaví růst o 0,7 procenta a v roce následujícím o 1,1 procenta. Analýza Allianz Trade očekává ochlazení růstu americké ekonomiky z letošních 2,6 procenta na 1,7 procenta v roce příštím. V roce 2026 by měl růst ekonomiky v USA zrychlit na 2,2 procenta. Zvýšení růstu v roce 2026 bude omezeno mnohem restriktivnějším fiskálním přístupem v souvislosti s ukončením platnosti některých daňových škrtů pro fyzické osoby. Allianz Trade, která je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích, je členem skupiny Allianz. fd spr

Maďarská centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Informovala o tom v dnešní tiskové zprávě. Ke snížení základní sazby přikročila už podesáté za sebou. Ve zbytku letošního roku má však podle analytiků pouze malý prostor k dalšímu uvolňování měnové politiky. Maďarská centrální banka čelí silnému tlaku na uvolňování měnové politiky ze strany vlády premiéra Viktora Orbána, uvedla agentura Reuters. Analytička Antje Praefckeová ze společnosti Commerzbank uvedla, že devizové trhy mají obavy z toho, že vláda bude tlačit na snížení úroků v rámci snahy o podporu domácí ekonomiky. Dnešní snížení základní úrokové sazby očekávalo podle Reuters devět ze 17 dotazovaných ekonomů. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Maďarsku v červnu zpomalilo na 3,7 procenta z květnových čtyř procent. Meziroční inflace se tak vrátila k poklesu po dvou měsících růstu za sebou. Podle analytiků je však navzdory červnovému poklesu inflace prostor k dalšímu snižování úroků omezený. Analytici předpokládají, že na konci roku bude základní sazba činit 6,5 procenta. To by znamenalo, že centrální banka ve zbytku roku sazbu sníží už jen o čtvrt procentního bodu. Česká národní banka (ČNB) na konci června snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Snižování úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrok o čtvrt bodu na 6,75 procenta. pmh spr

Nejméně 23 procent financí z evropských fondů určených pro Česko za 20 let členství v EU využil stát v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal částku přibližně 467,3 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí (MF), ministerstvo dopravy (MD) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). EU dopravu podle ministerstev podporuje také z fondů pro regionální rozvoj, výslednou částku čerpanou na dopravu v ostatní sektorech ministerstva neposkytla. Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka byla na projekty spojené s dopravou vyplacena významná část peněz vyčleněných na regionální rozvoj. 'V rozvoji regionů je nyní minimálně zhruba 30 procent prostředků vyčleněných na dopravní projekty renovací silnic první a druhé třídy, nádraží a zastávek a překladišť kombinované dopravy,' řekl Zahradník ČTK. Z dopravních fondů podle něj byly zprvu podporovány všechny projekty v silniční a železniční dopravě. V současnosti je to pouze páteřní silniční a železniční síť a vybrané regionální projekty. Financování dopravy z fondů pro místní rozvoj ČTK potvrdil i mluvčí MD František Jemelka. Podle informací MMR byla nejvyšší částka z evropských fondů ve výši 317 miliard korun od května 2004 do konce roku 2023 investována právě do rozvoje regionů. Podle Zahradníka tedy na dopravu mohlo být z evropských regionálních fondů posláno dalších přibližně 95 miliard korun. Z programu pro regionální rozvoj lze financovat například renovaci a výstavbu silnic první a druhé třídy, nádraží, vlakových a autobusových zastávek nebo stanic spojujících několik druhů dopravy v jednom místě. Částka 467 miliard korun evidovaná ministerstvem dopravy zahrnuje finance z Fondu soudružnosti, operačního programu Infrastruktura, operačního programu Doprava 2007-2013, 2014-2020 a 2021-2027, dotací nástroje pro propojení Evropy Connecting Europe Facility CEF a návazný program CEF 2. Nejvyšší částky, více než 100 miliard korun, čerpalo Česko třikrát z programu Doprava. Následovaly programy CEF 2 a CEF s částkami 35,4 miliardy a 27,8 miliardy korun. Z operačních programů Doprava a Infrastruktura a z Fondu soudržnosti šlo přibližně 143,2 miliardy korun do železnice, 180,3 miliardy korun na silnice. Z Fondu soudržnosti čerpal stát na dopravu 15,5 miliardy korun a nejméně, 2,5 miliardy korun, z operačního programu Infrastruktura. Díky evropským financím z těchto zdrojů stát pořídil 2196 vozidel veřejné dopravy a postavil nebo zrekonstruoval více než 5624 kilometrů silnic a dálnic, zhruba 1115 kilometrů železničních tratí, téměř 1543 kilometrů cyklotras a také 247 stanic veřejné dopravy. Na železnici evropské finance nejčastěji pomáhaly s pořizováním nových vozidel, rekonstrukcí, elektrizací a modernizací tratí, případně zvyšováním kapacit trati, v posledních letech také s instalací evropského železničního zabezpečovacího zařízení ETCS. V silniční dopravě peníze kromě rekonstrukce a výstavby úseků silnic a dálnic směřovaly také do výstavby městských obchvatů, výstavby dobíjecích stanic, parkování nebo řízení dopravy. Evropské finance podpořily také tramvajovou a trolejbusovou veřejnou dopravu nebo několik regionálních letišť, například v Brně, Ostravě nebo Karlových Varech. Podle dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí, ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku získala z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatila 876,6 miliardy korun. szd jbr kš