Advokát: Podjatost ústavního soudce nelze navrhnout kvůli tomu, jak vede řízení

Praha 20. července (ČTK) - Podjatost ústavního soudce může účastník řízení navrhnout, ale ne z důvodu, jakým vede řízení. ČTK to dnes sdělil advokát se specializací na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil. Podle něj je právě kvůli tomu vládní námitka vůči soudci zpravodaji Pavlu Šámalovi nepřípustná. Předpokládá, že ji Ústavní soud zamítne. Nevylučuje, že by o námitce mohl soud rozhodnout již ve středu.

Vláda požaduje, aby soud vyloučil Šámala z dalšího jednání o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Prezident ji podal kvůli svému nezařazení do delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO), kam pak na základě předběžného opatření ÚS odjel. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) Šámal při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády, když jí nedal prostor k vyjádření.

Nahodil uvedl, že přípustné námitky vůči podjatosti ústavního soudce jsou pouze tři, a to existence takového jeho poměru k účastníkovi, jeho zástupci nebo projednávané věci, pro který by byl důvod pochybovat o jeho soudcovské nepodjatosti. "O žádnou takovou námitku z těchto jediných tří přípustných však v případě té vládní nejde. Proto předpokládám, že ji Ústavní soud zamítne jako nedůvodnou," sdělil advokát. Šámala do funkce jmenoval bývalý prezident Miloš Zeman, nikoliv současný prezident Pavel.

O námitce vlády podle něj rozhodne plénum, protože kompetenční spor se projednává v plném obsazení Ústavního soudu, a ne v tříčlenném senátu. Pokud již vláda svou námitku odeslala soudu, mohl by o ní rozhodovat ve středu. "Plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců totiž zpravidla zasedá právě uprostřed týdne, ale může se sejít i jindy podle potřeby," podotkl Nahodil.

Jakmile se soudce zpravodaj seznámí s vyjádřením vlády, rozhodne se, jestli plénu navrhne konat v kompetenčním sporu ústní jednání, nebo ne. "Když budou ve vládní replice obsaženy všechny argumenty, nebylo by konání ústního jednání účelné. Ale jestliže budou některé scházet a ústavní soudci by se rádi dotázali buď na ně, nebo na nějaké další souvislosti, pak by bylo ústní jednání ve hře," domnívá se advokát.

Upozornil, že Ústavní soud veřejně jednal mnohokrát, například když rozhodoval o návrhu na zrušení zdravotnických poplatků zavedených někdejší vládou Mirka Topolánka. "V tomto případě Ústavní soud dokonce přistoupil k účastnickému výslechu ministra zdravotnictví a předsedy vlády, problém ale byl, že příliš neopouštěli svá politická prohlášení, zatímco Ústavní soud zajímal výlučně jen právní rozměr případu, což vedlo k tomu, že ústavní soudci politiky nabádali, aby hovořili k věci, nebo se je na totéž dotazovali znovu a jinak," sdělil Nahodil.

Podle něj by Ústavní soud mohl své rozhodnutí o kompetenčním sporu vynést buď hned po ústním jednání, pokud by ho nařídil, anebo třeba s týdenním nebo dvoutýdenním odstupem po jeho ukončení. "Nebo po nějaké době, zřejmě na podzim po prázdninách rovnou oznámí termín vyhlášení nálezu, aniž by před tím konal ústní jednání," dodal advokát.

Spor o složení delegace do Ankary vedl prezident s vládou Andreje Babiše (ANO) několik měsíců. Své vyloučení označil za bezprecedentní krok a omezení ústavních pravomocí hlavy státu. Babiš vysvětloval nezařazení prezidenta do delegace mimo jiné tím, že vláda chce aktivně vést zahraniční politiku.