Praha 22. prosince 2025 (ČTK) - Premiér Andrej Babiš (ANO) do 8. ledna nevratně vloží holding Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, který založila poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK. Ta o tom dnes informovala ČTK a Babiš následně ČTK sdělil, že tak učiní do termínu podle zákona, tedy do 30 dnů od svého jmenování premiérem. Někteří experti považují oznámené řešení střetu zájmů za nedostatečné a nedůvěryhodné, pochybnosti mají také opoziční politici. Prezident Petr Pavel, který veřejným oznámením řešení střetu zájmů podmiňoval Babišovo jmenování premiérem, zatím postup nekomentoval.
Babiš počátkem prosince uvedl, že s Agrofertem, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i zahraničí, nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor, oba určí nezávislá osoba, ohlásil. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Svůj plán Babiš slíbil realizovat do 30 dnů od jmenování premiérem. Pavel oznámené řešení akceptoval, předsedou vlády Babiše jmenoval 9. prosince.
Personálie kolem fondu RSVP Trust dnes DBK také oznámila. Správcem fondu, tedy tím, kdo bude reálně majetek spravovat, je seniorní komerční bankéř a asset manažer Wilfried Reinhard Elbs. Protektorem, tedy tím, kdo na správce dohlíží, je auditorka se zkušeností ze společnosti PwC Věra Výtvarová. Elektorem, tedy tím, kdo může jmenovat náhradního protektora, je právník Patrik Bureš.
Experti ohlášený postup zpochybňují. Shodli se, že svěřenský fond RSVP společnosti Roklen není takzvaným slepým fondem známým z anglosaského práva. Svěřenské fondy podle českého práva nevyhovují požadavkům na takové nastavení, které by vyloučilo možný střet zájmů, řekl ČTK partner společnosti V4 Group Michal Jelínek. Zásadní otázkou je podle něj to, kdo bude konečným vlastníkem majetku ve fondu, takzvaným obmyšleným. "Pokud to budou jeho děti, pak Babiš zůstává ve střetu zájmu. Dalším otazníkem je, do jaké míry je Babiš schopen prokázat nezávislost správce fondu a protektora," upozornil.
Analytik Capitalinked Radim Dohnal míní, že dnes oznámené řešení nevypadá příliš důvěryhodně. To, že správcovská firma bude fungovat podle českého práva, znamená, že Babiš chce mít pod kontrolou jeho případnou novelizaci, poznamenal. "Daná struktura zřejmě splní podmínky požadované českým právem. Ty ale nejsou nijak zvlášť náročné," uvedl analytik Natlandu Petr Bartoň. Pokud bude fond fungovat podle českého práva, což zřejmě bude, pak nepůjde, striktně řečeno, o slepý fond. "Tuto možnost české právo neumožňuje. Specificky správci fondu jsou v principu žalovatelní původním vlastníkem," dodal.
Skutečnost, že zakladatelem fondu je právnická osoba odlišná od osoby, která do něj majetek vkládá, je podle partnera PKF Apogeo Pavla Postla v českém prostředí spíše neobvyklá. Pro skutečnou důvěryhodnost celé konstrukce však bude zásadní, aby ani zakladatel v podobě společnosti Roklen, nebo jiné osoby, neměly možnost měnit statut fondu, doplňovat okruh obmyšlených či jinak zasahovat do jeho budoucího fungování, uvedl.
"Je dobře, že premiér naplňuje to, co slíbil ve svém projevu i panu prezidentovi. Od samého začátku ale říkáme, že klíčové bude, zda se skutečně nebude snažit chod holdingu jakkoli ovlivňovat," uvedl předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Zda oznámeným řešením Babiš skutečně naplní evropskou a národní legislativu, musí podle šéfa opoziční KDU-ČSL Marka Výborného posoudit právní experti, a to především, až se tak skutečně stane. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba určení správce a protektora nemůže zakrýt fakt, že fond ze své podstaty není slepý, protože Babiš ví naprosto přesně, co v něm je a z jakých rozhodnutí na úrovni vlády bude Agrofert těžit.
Roklen je česká finanční skupina zaměřená na poradenství fúzí a akvizic, digitální bankovnictví a technologie ve finančních službách. Vznikla v roce 2014, disponuje licencí obchodníka s cennými papíry a platební instituce. Holding Agrofert působí v zemědělství, potravinářství či chemii. Zaměstnává 29.000 lidí, z toho v ČR zhruba 18.000. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku. Loni zisk holdingu meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy Kč.
red dvd mha - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Následuje: Odchod z EU si přeje každý čtvrtý Polák, ukázal průzkum. Média bijí na poplach
Varšava 22. prosince (ČTK) - Každý čtvrtý Polák si přeje odchod země z Evropské unie, ukázal průzkum polského sociologického institutu IBRiS pro server Wirtualna Polska, který dnes zveřejnil jeho výsledky. Názor 24,7 procenta dotázaných označil portál za ohromující a za důvod, proč bít na poplach. Většina respondentů nadále hledí na "polexit" negativně: 48,6 procenta je rozhodně proti, aby Polsko zahájilo v nejbližší době proceduru vystoupení ze "sedmadvacítky", dalších 17,1 procenta odpovědělo, že je spíše proti. Dohromady to dává 65,7 procenta odpůrců polexitu. Opačný tábor se skládá z 11,6 procenta rozhodných přívrženců opuštění EU a z 13,1 procenta dotázaných, kteří odpověděli, že jsou spíše pro odchod - celkem tedy 24,7 procenta. "Ještě před pár lety byl odchod Polska z EU politickou sci-fi," řekl portálu šéf IBRiS Marcin Duma. "Je to stále menšina, ale menšina natolik početná, že by reálně mohla změnit politickou scénu," prohlásil o přívržencích polexitu. EU podle experta přestala být výlučnou záležitostí politických elit. "Právě proto jsou nynější čísla něčím víc než jen průzkumem. Jsou signálem hluboké změny společnosti, která teprve začíná o sobě dávat vědět," míní. Největší podporu pro odchod z EU vyjadřují přívrženci opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) - až 47 procent voličů PiS je pro polexit, přičemž 29 procent říká "rozhodné ano" odchodu z unie. Jen každý třetí volič PiS se pokládá rozhodného odpůrce odchodu z EU. Až po PiS následují přívrženci krajně pravicové Konfederace, z nichž se 41 procent vyslovilo pro odchod z unie. Naopak v řadách voličů vládní Občanské koalice a Levice se podle průzkumu nevyskytuje nikdo, kdo by takovému kroku řekl "rozhodně ano". "Nejsilnější dělicí linie vede podél ideologické osy. Mezi přívrženci levice je až 83 procent proti odchodu z EU, pro odchod je 17 procent. Politický střed je také proevropský, asi 72 procent je proti odchodu, ale pětina nemá názor. A opravdová změna se odehrála na pravici, kde až 46 procent podporuje odchod z EU. Právě tady přestal být polexit politickou ... (pokračování)
Varšava 22. prosince (ČTK) - Každý čtvrtý Polák si přeje odchod země z Evropské unie, ukázal průzkum polského sociologického institutu IBRiS pro server Wirtualna Polska, který dnes zveřejnil jeho výsledky. Názor 24,7 procenta dotázaných označil portál za ohromující a za důvod, proč bít na poplach. Většina respondentů nadále hledí na "polexit" negativně: 48,6 procenta je rozhodně proti, aby Polsko zahájilo v nejbližší době proceduru vystoupení ze "sedmadvacítky", dalších 17,1 procenta odpovědělo, že je spíše proti. Dohromady to dává 65,7 procenta odpůrců polexitu. Opačný tábor se skládá z 11,6 procenta rozhodných přívrženců opuštění EU a z 13,1 procenta dotázaných, kteří odpověděli, že jsou spíše pro odchod - celkem tedy 24,7 procenta. "Ještě před pár lety byl odchod Polska z EU politickou sci-fi," řekl portálu šéf IBRiS Marcin Duma. "Je to stále menšina, ale menšina natolik početná, že by reálně mohla změnit politickou scénu," prohlásil o přívržencích polexitu. EU podle experta přestala být výlučnou záležitostí politických elit. "Právě proto jsou nynější čísla něčím víc než jen průzkumem. Jsou signálem hluboké změny společnosti, která teprve začíná o sobě dávat vědět," míní. Největší podporu pro odchod z EU vyjadřují přívrženci opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) - až 47 procent voličů PiS je pro polexit, přičemž 29 procent říká "rozhodné ano" odchodu z unie. Jen každý třetí volič PiS se pokládá rozhodného odpůrce odchodu z EU. Až po PiS následují přívrženci krajně pravicové Konfederace, z nichž se 41 procent vyslovilo pro odchod z unie. Naopak v řadách voličů vládní Občanské koalice a Levice se podle průzkumu nevyskytuje nikdo, kdo by takovému kroku řekl "rozhodně ano". "Nejsilnější dělicí linie vede podél ideologické osy. Mezi přívrženci levice je až 83 procent proti odchodu z EU, pro odchod je 17 procent. Politický střed je také proevropský, asi 72 procent je proti odchodu, ale pětina nemá názor. A opravdová změna se odehrála na pravici, kde až 46 procent podporuje odchod z EU. Právě tady přestal být polexit politickou ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Babiš vloží Agrofert do fondu RSVP Trust, opozice a experti mají pochybnosti' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak) - Finance (fin) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025122206235|524207. Vydána 22.12.2025 21:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Babiš vloží Agrofert do fondu RSVP Trust, opozice a experti mají pochybnosti' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak) - Finance (fin) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025122206235|524207. Vydána 22.12.2025 21:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Kladenští kriminalisté
Haptický neboli
Americký prezident
Aukční síň