Británie vyšetřuje firmu Google, obává se vlivu ve vyhledávání na internetu
Londýn 14. ledna (ČTK) - Britský antimonopolní úřad (CMA) zahájil vyšetřování americké společnosti Google. Obává se, zda podnik nemá příliš velkou moc na trhu internetového vyhledávání. Pro CMA je to první vyšetřování od doby, co získal nové pravomoci k vyšetřování a vynucování změn u firem, u kterých určí, že mají strategické postavení na digitálních trzích, napsal dnes web stanice BBC.
Google má na trhu vyhledávání na internetu v Británii podíl 90 procent a úřad zkoumá, zda jeho dominantní postavení nepoškozuje hospodářskou soutěž nebo výběr pro uživatele. CMA tvrdí, že chce zajistit, aby Google poskytoval dobré výsledky lidem i podnikům a aby existovaly pro konkurenty rovné podmínky.
Úřad chce zkoumat, zda Google nevyužívá svého postavení ve vyhledávání k tomu, aby bránil konkurentům v inovacích nebo ve vstupu na trh, či zda neupřednostňuje své vlastní služby. Chce také vědět, zda firma neshromažďuje velké množství údajů o uživatelích bez řádného a informovaného souhlasu.
CMA dodal, že mezi možná opatření, která by mohl požadovat, patří to, aby Google sdílel s jinými firmami data, která shromažďuje. Další možností je, že vydavatelé budou mít větší kontrolu nad tím, jak jsou jejich data využívána pro funkce umělé inteligence (AI).
"Miliony lidí a podniků v Británii se spoléhají na vyhledávací a reklamní služby Googlu," uvedla generální ředitelka CMA Sarah Cardellová. "A pro firmy, ať už jsou to konkurenční vyhledávače, inzerenti nebo zpravodajské organizace, chceme zajistit rovné podmínky pro všechny podniky, velké i malé, aby mohly uspět," dodala. Upozornila zvláště na potenciál umělé inteligence, která může transformovat trh.
Je to další z řady vyšetřování, kterým Google čelí po celém světě kvůli své obrovské moci v oblasti vyhledávání a reklamy. Ve Spojených státech po něm vláda chce, aby prodal svůj prohlížeč Chrome, a vyřešil tak obavy z omezování konkurence.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: Průzkum: Obyvatelé V4 si váží práce Ukrajinců, rychlý vstup země do EU nechtějí
Varšava 14. ledna (ČTK) - Obyvatelé zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, si váží práce Ukrajinců, ale nepodporují rychlé přijetí Ukrajiny do Evropské unie. O poznatcích z průzkumu profesora Piotra Dlugosze z krakovské univerzity UKEN dnes napsal polský list Rzeczpolita. Tento průzkum podle deníku ukazuje, že ve všech zemích V4 je všeobecně přijímáno poskytování humanitární pomoci Ukrajině, ale přítomnost samých Ukrajinců je vnímána negativně. Polsko se v této souvislosti odlišuje nejvyšší úrovní sympatií vůči Ukrajincům, jakkoli si Poláci uvědomují zápory masové přítomnosti uprchlíků v zemi. V Polsku podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pobývá více než 985.000 válečných uprchlíků z Ukrajiny, v Česku jich je 380.000, na Slovensku 130.500 a v Maďarsku 61.500. Ve všech zkoumaných zemích se vztah k uprchlíkům zhoršil. Pro přijetí dalších běženců z Ukrajiny je méně než polovina dotázaných. "Stereotyp Ukrajince je u nás neutrální, v Česku negativní," řekl listu profesor Dlugosz jako autor průzkumu, který v polovině loňského října vykonal projekt European National Panels v rámci grantu z UKEN. "Poláci ve vztazích s Ukrajinci nejsou ovlivňováni historickým traumatem, jakým byla genocida na Volyni (spáchaná za druhé světové války ukrajinskými nacionalisty na místních Polácích). Kdyby tomu bylo jinak, byl by obraz vnímání Ukrajince v polské společnosti negativní a odstup by byl větší," vysvětlil. Největší nechuť v Polácích budí Rusové a Bělorusové, kteří jsou s většími sympatiemi vnímáni na Slovensku. "To je nepochybně efekt hybridní války na polsko-běloruské hranici, vedené už déle než tři roky," míní profesor v narážce na snahy Minsku vyvolat na hranici migrační krizi. Důsledky přílivu ukrajinských uprchlíků do zemí V4 respondenti vnímali negativně, a to z několika důvodů. Válka Ruska proti Ukrajině zhoršila materiální situaci obyvatel všech čtyř zemí (vzhledem k vyšší míře inflace a energetické krizi). Na závažné důsledky války na vlastní finanční situaci poukázalo 30 procent dotázaných Poláků, 33 procent Čechů, 38 procent Slováků a 44 procent Maďarů. (pokračování...)
Varšava 14. ledna (ČTK) - Obyvatelé zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, si váží práce Ukrajinců, ale nepodporují rychlé přijetí Ukrajiny do Evropské unie. O poznatcích z průzkumu profesora Piotra Dlugosze z krakovské univerzity UKEN dnes napsal polský list Rzeczpolita. Tento průzkum podle deníku ukazuje, že ve všech zemích V4 je všeobecně přijímáno poskytování humanitární pomoci Ukrajině, ale přítomnost samých Ukrajinců je vnímána negativně. Polsko se v této souvislosti odlišuje nejvyšší úrovní sympatií vůči Ukrajincům, jakkoli si Poláci uvědomují zápory masové přítomnosti uprchlíků v zemi. V Polsku podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pobývá více než 985.000 válečných uprchlíků z Ukrajiny, v Česku jich je 380.000, na Slovensku 130.500 a v Maďarsku 61.500. Ve všech zkoumaných zemích se vztah k uprchlíkům zhoršil. Pro přijetí dalších běženců z Ukrajiny je méně než polovina dotázaných. "Stereotyp Ukrajince je u nás neutrální, v Česku negativní," řekl listu profesor Dlugosz jako autor průzkumu, který v polovině loňského října vykonal projekt European National Panels v rámci grantu z UKEN. "Poláci ve vztazích s Ukrajinci nejsou ovlivňováni historickým traumatem, jakým byla genocida na Volyni (spáchaná za druhé světové války ukrajinskými nacionalisty na místních Polácích). Kdyby tomu bylo jinak, byl by obraz vnímání Ukrajince v polské společnosti negativní a odstup by byl větší," vysvětlil. Největší nechuť v Polácích budí Rusové a Bělorusové, kteří jsou s většími sympatiemi vnímáni na Slovensku. "To je nepochybně efekt hybridní války na polsko-běloruské hranici, vedené už déle než tři roky," míní profesor v narážce na snahy Minsku vyvolat na hranici migrační krizi. Důsledky přílivu ukrajinských uprchlíků do zemí V4 respondenti vnímali negativně, a to z několika důvodů. Válka Ruska proti Ukrajině zhoršila materiální situaci obyvatel všech čtyř zemí (vzhledem k vyšší míře inflace a energetické krizi). Na závažné důsledky války na vlastní finanční situaci poukázalo 30 procent dotázaných Poláků, 33 procent Čechů, 38 procent Slováků a 44 procent Maďarů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Británie vyšetřuje firmu Google, obává se vlivu ve vyhledávání na internetu' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Obchod (obo) - Kriminalita a právo (zak) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025011405231|512926. Vydána 14.01.2025 15:36:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Británie vyšetřuje firmu Google, obává se vlivu ve vyhledávání na internetu' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Obchod (obo) - Kriminalita a právo (zak) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025011405231|512926. Vydána 14.01.2025 15:36:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.