Britská kontrarozvědka MI5 poodkryje na výstavě utajovaný svět tajné služby

Londýn 2. dubna (ČTK) - Britská kontrarozvědka MI5 poodhaluje některá tajemství a poprvé ve své historii umožní veřejnosti spatřit určité artefakty spojené s její činností. Britský Národní archiv tento týden zahájí v Londýně výstavu, na níž MI5 spolupracovala, a která slibuje nahlédnout do zákulisí tajné služby. K vidění bude třeba vysušený přes sto let starý citron, který sloužil jako neviditelný inkoust, aktovka opuštěná uprchlým sovětským špionem nebo minometný granát vypálený do zahrady sídla premiérů. Zmíněný citron - nyní černý a scvrklý - pomohl usvědčit Karla Mullera, německého vyzvědače v Británii za první světové války. Policie ovoce našla v jeho nočním stolku. Během tajného soudního procesu se ukázalo, že citronovou šťávu používal jako neviditelný inkoust ve zprávách, v nichž informoval o pohybu britských jednotek, uvedla stanice Sky News. Mullerův život nakonec ukončila popravčí četa v roce 1915 zastřelením v londýnském Toweru. Dalším exponátem je aktovka, kterou za sebou nechal špion Guy Burgess, když v roce 1951 v obavách z prozrazení uprchnul do Moskvy. Tento britský diplomat působil během druhé světové války a na počátku studené války jako dvojitý sovětský agent. Zároveň byl členem takzvané cambridgeské pětky, což byla skupina špionů ve Spojeném království, která předávala informace SSSR. Jedním s dalších členů byl poradce královny Alžběty II. Anthony Blunt. Součástí výstavy je poznámka potvrzující, že královský tajemník panovnici o Bluntově zradě informoval a ta reagovala na zprávu klidně. "Prozkoumejte neustále se měnící svět špionáže a bezpečnostních hrozeb prostřednictvím originálních spisů případů, fotografií a dokumentů, společně se skutečným vybavením, které používali špioni i ti, kteří špiony chytali, během 115 let dlouhé historie MI5," zve Národní archiv na výstavu, na které nechybí předměty jako první kamera používaná tajnou službou nebo minometný granát Irské republikánské armády (IRA) odpálený do zahrady Downing Street 10 v roce 1991, kdy zemi vládl John Major. Výstava podle agentury AP zaznamenává úspěchy i neúspěchy britské kontrarozvědky, která se pomalu stává vůči veřejnosti otevřenější. "MI5 operovala skutečně v utajení, po mnoho let se o ní hovořilo jen jako o PO Box 500," uvedl Mark Dunton z Národního archivu s odkazem na to, jak kontrarozvědku nazývali činitelé s odkazem na její poštovní adresu z doby druhé světové války. "Ale jak jsme se dostali do 90. let 20. století, stávala se stále více otevřenější - v roce 1992 odhalila veřejnosti identitu generálního ředitele a v roce 1997 začala předávat soubory do Národního archivu," dodal Dunton podle Sky News. AP zároveň upozorňuje, že MI5 předává záznamy do britských archivů obecně 50 let od uplynutí dotyčných událostí. A pořád hlídá, co utají. "Bylo by chybou předpokládat, že je na výstavě všechno," řekl autor knih věnujících se historii zpravodajské činnosti Ben Macintyre, který přesto výstavu označil za zásadní změnu. "O generaci zpět byly tyto věci naprosto tajné. Nesměli jsme ani vědět, že MI5 existuje," dodal. Výstava, která začíná v sobotu a potrvá do září, také nastíní měnící se postoje k ženám. Obsahuje například zprávu z roku 1945 od jednoho z představitelů MI5 Maxwella Knighta o tom, zda ženy mohou být dobrými agenty. "Často se tvrdí, že ženy jsou méně diskrétní než muži," uvedl tehdy Maxwell podle AP a vzápětí dodal, že tomu tak není a zmínil, že ve "stovkách případů" indiskrétních výroků tvořili většinu muži. "Realita naší práce je často odlišná od fikce," řekl novinářům při představování výstavy šéf MI5 Ken McCallum. "MI5 jsou obyčejní lidé, kteří společně dělají neobyčejné věci, aby udrželi naši zemi v bezpečí," řekl ředitel podle listu The Guardian. Bezpečnostní služba (Security Service) známá pod zkratkou MI5 (Directorate of Military Intelligence, section 5) je společně s rozvědkou MI6 (Directorate of Military Intelligence, section 6), zpravodajskou službou GCHQ (Government Communications Headquarters) a vojenskou tajnou službou DI (Defence Intelligence) součástí výzvědných struktur Británie. Vznikla v roce 1909, úřady její existenci podle médií formálně potvrdily teprve v roce 1989 zákonem, v němž se hovoří o jejím pokračování. Podle webu MI5 pro ni pracuje 5000 lidí. ipl jd - sdílejte článek