Tel Aviv 4. srpna 2025 (ČTK) - Přibližně 600 bývalých vysoce postavených představitelů izraelské armády, tajných služeb, policie a diplomacie vyzvalo v otevřeném dopisu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na izraelskou vládu a zastavil válku v Pásmu Gazy. V dopise zveřejněném v noci na dnešek uvádějí, že válka v pásmu začala jako obranná a spravedlivá, ale již dosáhla všech vojenských cílů a spravedlivou být přestala. Mezi signatáři dopisu je pět bývalých šéfů rozvědky Mossad, tři bývalí šéfové kontrarozvědky Šin Bet a pět bývalých náčelníků štábu izraelské armády, píše agentura AFP.
Izraelská armáda v Pásmu Gazy podle signatářů dosáhla dvou cílů, které lze zajistit vojenskou silou, a to zničení vojenských schopností hnutí Hamás a rozložení jeho vlády v pásmu. Třetího cíle, který je podle nich nejdůležitější, tedy návratu všech izraelských rukojmí, lze dosáhnout pouze dohodou. Válka podle nich mohla být ukončena už před více než rokem. Tím, že nadále pokračuje a přestala být spravedlivou, vede Izrael ke ztrátě bezpečnosti a identity. Signatáři se na základě svých zkušeností domnívají, že Hamás pro Izrael již nepředstavuje strategickou hrozbu. Zbylí výše postavení operativci Hamásu podle nich mohou být dopadeni později, ale zadržovaní rukojmí již nemohou dále čekat.
Vůdčí signatáři dopisu také zveřejnili video s obdobným obsahem. "V současnosti máme vládu, kterou mesianičtí fanatici vedou iracionálním směrem," prohlásil jeden z nich. "Válka bez politického cíle znamená jasnou porážku," dodal další.
Již v dubnu zveřejnila tisícovka izraelských pilotů v záloze a ve výslužbě dopis vyzývající izraelskou vládu, aby zajistila návrat rukojmí z Pásma Gazy i za cenu okamžitého zastavení války s Hamásem. K příměří a jednání o propuštění rukojmí z pásma vyzvalo taktéž v dubnu také asi 200 armádních lékařů v záloze a přibližně 250 bývalých členů tajné služby Mossad včetně tří jejích bývalých šéfů.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu na 50 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví zabito přes 60.000 Palestinců a dalších skoro 150.000 bylo zraněno, uvedla agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.
zdm jd - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Česká národní
Evropské akcie
Nová německá
Lichtenberg volíNásleduje: NKÚ: Kvůli nelegálnímu zaměstnávání unikají státu desítky miliard korun
Praha 4. srpna (ČTK) - Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Ministerstvo financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí. Ministerstvo práce uvedlo, že nelegální zaměstnávání řeší a že další nástroj proti tomuto jevu začne platit v říjnu. "Vzhledem k tomu, že poslední oficiální odhad rozsahu nelegální práce provedl tehdejší Výzkumný ústav práce a sociálních věcí už v roce 2014, udělal NKÚ vlastní odhad výpadku příjmů z daní a ze zákonných pojištění. Tento hrubý odhad ukázal, že stát za období let 2019 až 2022 mohl kvůli nelegálnímu zaměstnávání přijít v průměru o 92 miliard korun," uvádí NKÚ. Kontrolní úřad například zjistil, že ministerstvo financí nežádalo o přeplatky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaplatilo za nelegálně pracující uchazeče o zaměstnání, za něž platí pojistné stát. Ministerstvo financí s tím nesouhlasí. "MF přitom tyto individuální nároky ze zákona vůbec řešit nemůže a úřad navíc ani nedisponuje jmenovitým seznamem pojištěnců, ale pouze jejich počtem," sdělil ČTK mluví ministerstva Ondřej Macura. Vzájemné započítávání pohledávek mezi MF a pojišťovnami, by znamenalo značnou administrativní zátěž spojenou s navýšením nákladů na administrativu v řádech nejméně desítek milionů korun, poznamenal mluvčí MF. Tento systém výměny informací mezi MF a zdravotními pojišťovnami upravuje zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. NKÚ také píše, že daňové kontroly, které uskutečnila v letech 2021 až 2023 Finanční správa ČR na základě podnětů od kontrolních orgánů, měly nízký fiskální efekt. Šlo podle něj o milion korun. NKÚ dále ... (pokračování)
Praha 4. srpna (ČTK) - Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Ministerstvo financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí. Ministerstvo práce uvedlo, že nelegální zaměstnávání řeší a že další nástroj proti tomuto jevu začne platit v říjnu. "Vzhledem k tomu, že poslední oficiální odhad rozsahu nelegální práce provedl tehdejší Výzkumný ústav práce a sociálních věcí už v roce 2014, udělal NKÚ vlastní odhad výpadku příjmů z daní a ze zákonných pojištění. Tento hrubý odhad ukázal, že stát za období let 2019 až 2022 mohl kvůli nelegálnímu zaměstnávání přijít v průměru o 92 miliard korun," uvádí NKÚ. Kontrolní úřad například zjistil, že ministerstvo financí nežádalo o přeplatky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaplatilo za nelegálně pracující uchazeče o zaměstnání, za něž platí pojistné stát. Ministerstvo financí s tím nesouhlasí. "MF přitom tyto individuální nároky ze zákona vůbec řešit nemůže a úřad navíc ani nedisponuje jmenovitým seznamem pojištěnců, ale pouze jejich počtem," sdělil ČTK mluví ministerstva Ondřej Macura. Vzájemné započítávání pohledávek mezi MF a pojišťovnami, by znamenalo značnou administrativní zátěž spojenou s navýšením nákladů na administrativu v řádech nejméně desítek milionů korun, poznamenal mluvčí MF. Tento systém výměny informací mezi MF a zdravotními pojišťovnami upravuje zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. NKÚ také píše, že daňové kontroly, které uskutečnila v letech 2021 až 2023 Finanční správa ČR na základě podnětů od kontrolních orgánů, měly nízký fiskální efekt. Šlo podle něj o milion korun. NKÚ dále ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bývalí šéfové izraelské armády, Mossadu a Šin Betu vyzvali k ukončení války' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2025080401505|521395. Vydána 4.8.2025 10:37. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bývalí šéfové izraelské armády, Mossadu a Šin Betu vyzvali k ukončení války' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2025080401505|521395. Vydána 4.8.2025 10:37. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
