Paříž 29. října (ČTK) - Dva muži, které francouzská policie zatkla v sobotu večer, částečně přiznali svou účast na loupeži šperků z Louvru. Podle agentur AFP a Reuters o tom dnes informovala pařížská prokurátorka Laure Beccuauová. Doplnila, že podle vyšetřování jsou zatčení muži přímo ti, kteří v neděli 19. října pronikli do muzea a uloupili z něj cenné exponáty.
Beccuauová uvedla, že oba muži čelí předběžnému obvinění z loupeže spáchané organizovanou skupinou, za což ve Francii hrozí až 15 let vězení, a z trestného spolčení, za které jim může soudce udělit až deset let odnětí svobody. Státní zastupitelství požádalo o jejich umístění do vazby.
V této fázi vyšetřování nic nenasvědčuje tomu, že by pachatelé spolupracovali s kýmkoliv uvnitř muzea...
Skupina zlodějů převlečená za dělníky pronikla do muzea Louvre přes balkon pomocí výsuvného žebříku a zmocnila se šperků, jejichž hodnota je odhadem až přes 100 milionů eur (přes 2,4 miliardy Kč).
Podle Beccuauové se klenoty stále nepodařilo najít. "Chci si zachovat naději, že se to podaří a že budou moci být vráceny do Louvru a v širším smyslu celé zemi," uvedla prokurátorka. Médiím také sdělila, že podle pracovníků muzea bude obtížné restaurovat korunu císařovny Eugénie, které se zloději při útěku zbavili.
Loupež trvala pouhých sedm až osm minut a bezpečnostní kamery zachytily čtyři pachatele, napsala dříve AFP. Podle ní z místa činu odjeli na dvou skútrech. Prokurátorka uvedla, že nemůže vyloučit, že se na loupeži podíleli i další lidé.
Beccuauová upřesnila také informace o dvou podezřelých. První z nich, kterého policie zatkla na letišti Charlese de Gaulla, je 34letý muž s alžírským občanstvím, který ve Francii žije už 15 let. Z letiště se pokoušel odletět do Alžírska. Druhého podezřelého, 39letého muže, zatkla policie v blízkosti jeho bydliště na předměstí Paříže. Oba muži už byli policii známí kvůli předchozím přestupkům a krádežím.
Podle serveru Le Parisien prokurátorka potvrdila, že další dva muži, kteří se objevili na záznamech, jsou stále na útěku. Beccuauová také vyvrátila dřívější dohady francouzských médií, že se na loupeži podílel také zaměstnanec Louvru. "V této fázi vyšetřování nic nenasvědčuje tomu, že by pachatelé spolupracovali s kýmkoliv uvnitř muzea," uvedla.
Případ vyvolal světovou pozornost a ve Francii také politickou a mediální bouři vyvolanou nedostatečnou ochranou uměleckých děl. I francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k rychlému zavedení nových bezpečnostních opatření v Louvru jako v národním muzeu umění a jednom z nejslavnějších muzeí na světě.
V pátek francouzská média informovala, že z Louvru bylo několik cenností kvůli bezpečnosti přemístěno do trezoru francouzské centrální banky, který se nachází v hloubce 26 metrů pod zemí a v němž je uloženo také přibližně 90 procent francouzských zlatých rezerv.
bak nim - sdílejte článekNásleduje: EU hledá kompromis v klimatických cílech, Česko a další státy nesouhlasí
Brusel 29. října (zpravodajka ČTK) - Evropská unie zvažuje možné kompromisy, jejichž cílem je prolomit patovou situaci ohledně schvalování nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Evropská komise navrhla již na začátku července snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Země jako Česko, Francie, Itálie či Polsko tento návrh odmítají jako příliš ambiciózní, nicméně jsou státy, pro které je naopak 90 procent minimum. Pro schválení je přitom potřeba kvalifikovaná většina. Na hledání kompromisu se podílí zejména Dánsko, které nyní EU předsedá. Komise se stále drží svého cíle 90procentního snížení emisí, podle informací ČTK se ale spekuluje o tom, že státy budou moci až několika procentních bodů dosáhnout nákupem mezinárodních uhlíkových kreditů. Komisní návrh hovořil o třech procentech těchto kreditů, Francie ale podle všeho prosazuje až pět procent. Podle bruselského serveru Politico se otevírají dveře zpomalení klimatického úsilí EU. Kompromisní text například navrhuje, aby EU každé dva roky hodnotila pokrok směrem k dosažení nového klimatického cíle do roku 2040 s přihlédnutím k "vědeckým důkazům, technologickému pokroku a vyvíjejícím se výzvám a příležitostem pro globální konkurenceschopnost EU". Evropská komise by pak mohla navrhnout legislativní změny, dodává dokument, což znamená, že Brusel by mohl v budoucnu svůj cíl upravit a potenciálně oslabit. Klimatické cíle EU byly dnes opět předmětem jednání velvyslanců členských států ve výboru Coreper I, kteří řeší právě otázky životního prostředí. Dohody ale nebylo dosaženo a zástupci zemí EU se sejdou znovu v pátek. Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí. O návrhu měli původně hlasovat ministři ... (pokračování)
Brusel 29. října (zpravodajka ČTK) - Evropská unie zvažuje možné kompromisy, jejichž cílem je prolomit patovou situaci ohledně schvalování nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Evropská komise navrhla již na začátku července snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Země jako Česko, Francie, Itálie či Polsko tento návrh odmítají jako příliš ambiciózní, nicméně jsou státy, pro které je naopak 90 procent minimum. Pro schválení je přitom potřeba kvalifikovaná většina. Na hledání kompromisu se podílí zejména Dánsko, které nyní EU předsedá. Komise se stále drží svého cíle 90procentního snížení emisí, podle informací ČTK se ale spekuluje o tom, že státy budou moci až několika procentních bodů dosáhnout nákupem mezinárodních uhlíkových kreditů. Komisní návrh hovořil o třech procentech těchto kreditů, Francie ale podle všeho prosazuje až pět procent. Podle bruselského serveru Politico se otevírají dveře zpomalení klimatického úsilí EU. Kompromisní text například navrhuje, aby EU každé dva roky hodnotila pokrok směrem k dosažení nového klimatického cíle do roku 2040 s přihlédnutím k "vědeckým důkazům, technologickému pokroku a vyvíjejícím se výzvám a příležitostem pro globální konkurenceschopnost EU". Evropská komise by pak mohla navrhnout legislativní změny, dodává dokument, což znamená, že Brusel by mohl v budoucnu svůj cíl upravit a potenciálně oslabit. Klimatické cíle EU byly dnes opět předmětem jednání velvyslanců členských států ve výboru Coreper I, kteří řeší právě otázky životního prostředí. Dohody ale nebylo dosaženo a zástupci zemí EU se sejdou znovu v pátek. Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí. O návrhu měli původně hlasovat ministři ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dva muži zatčení kvůli loupeži v Louvru se podle prokuratury částečně přiznali' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Kultura (kul). ID zprávy: T2025102907748|523130. Vydána 29.10.2025 19:08:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dva muži zatčení kvůli loupeži v Louvru se podle prokuratury částečně přiznali' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Kultura (kul). ID zprávy: T2025102907748|523130. Vydána 29.10.2025 19:08:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.