Izraelští vojáci líčí systematické ničení kvůli nárazníkové zóně v Gaze

Tel Aviv 10. dubna (ČTK) - Izraelská armáda při své snaze o vytvoření takzvané nárazníkové zóny v Pásmu Gazy ničila civilní infrastrukturu. Vojáci navíc dostali rozkazy střílet i na neozbrojené Palestince. Vyplývá to z rozhovorů nasazených izraelských vojáků s televizní stanicí CNN a z jejich svědectví pro izraelskou nevládní organizaci Breaking the Silence (Prolomit ticho; BtS), o nichž informují zpravodajské servery CNN a CBC. Tato svědectví podle CNN odhalují praktiky izraelské armády, které pravděpodobně porušují mezinárodní humanitární právo a podle odborníků se v některých případech jedná o válečné zločiny. Izraelské síly akce v Pásmu Gazy potvrdily; trvají ale na tom, že jejich kroky jsou v souladu s mezinárodním právem. Vstoupit do nově vytvářené nárazníkové zóny přitom může pro Palestince znamenat rozsudek smrti. Několik vojáků popsalo pravidla nasazení, která je opravňovala střílet na Palestince v zóně bez ohledu na to, zda byli ozbrojeni nebo označeni za bojovníky. "Dospělý muž - zabít. Střílejte, abyste zabili. V případě žen a dětí - střílet, abyste je zahnali," uvedl seržant izraelské armády v rozhovoru s izraelskou nevládní organizací BtS, která informace o něm poskytla CNN. "Záložníci se pravidelně ptali, jestli tohle Palestinci vědí," dodal seržant, který si nepřál být jmenován. Podle něj velitelé nikdy nepodali jasnou odpověď, ale skutečnost byla zřejmá. "Není to tak, že by (Palestincům) bylo řečeno, že ta a ta oblast před hranicí je zakázaná," dodal. Zatímco na satelitních snímcích je nárazníkové pásmo jasně vidět, na zemi jde jeho obvod rozeznat jen obtížně a podle svědectví izraelských vojáků pro BtS i Palestinců v Gaze bylo kvůli vstupu do zóny několik Palestinců zastřeleno. Dokonce i během příměří CNN zaznamenala několik případů Palestinců, kteří byli zastřeleni za překročení neviditelné linie v blízkosti nárazníkové zóny, kde byli rozmístěni vojáci. Rozsáhlá vojenská přítomnost v bezpečnostní zóně přiléhající k Izraeli je podle prohlášení izraelské armády "zásadní prvek", který má zabránit dalšímu útoku, jako byl ten ze 7. října 2023. "Tyto akce jsou nezbytné, abychom Hamásu a dalším teroristickým organizacím zabránili působit v oblasti, a zároveň abychom zajistili bezpečnost izraelských ozbrojených sil a izraelských komunit," uvedla armáda v prohlášení. Izraelský tisk i oficiální činitelé potvrdili, že izraelská armáda v rámci obnovených pozemních operací v Pásmu Gazy v posledních týdnech výrazně rozšiřuje takzvanou nárazníkovou zónu podél hranic uvnitř palestinského území. Nárazníková oblast bude zjevně zahrnovat i celé evakuované město Rafáh na jihu u hranic s Egyptem, které i s okolím představuje zhruba pětinu plochy celého Pásma Gazy. Seržant izraelské armády, který si z obavy z represí nepřál být jmenován, v rozhovoru se CNN uvedl, že když dorazil v prosinci 2023 do průmyslové zóny ve čtvrti Šudžája v severní části města Gaza, mnoho skladů a továren už bylo zničeno. Jiné však stále stály. "Naším úkolem bylo ničit další," řekl seržant CNN. "Ničili jsme je jeden po druhém velmi metodicky - jednu oblast za druhou," dodal seržant, jenž byl do Šudžáji převelen jako součást jednotky chránící ženisty, kteří buldozerem rovnali budovy se zemí a další připravovali k odstřelu. Účel ničení byl jemu i jeho spolubojovníkům rychle objasněn: Izrael hodlá rozšířit nárazníkovou zónu oddělující Palestince od izraelských obcí podél hranice s Pásmem Gazy. Před 7. říjnem Izrael omezoval Palestincům přístup do vzdálenosti 300 metrů od hraničního plotu. Po útoku Hamásu však izraelské vojenské velení brzy uvedlo do chodu plán na rozšíření této oblasti na přibližně jeden kilometr a vytvoření jasné viditelnosti přes rozšířené nárazníkové pásmo srovnáním území v rozmezí 800 metrů až 1,5 kilometru od hranice. Ve výpovědích poskytnutých BtS, která se zabývá prověřováním a zveřejňováním vojenských svědectví, několik vojáků uvedlo, že jim bylo řečeno, že cílem mise je výrazně rozšířit nárazníkovou zónu, aby se zabránilo dalším přeshraničním útokům. Také zpravodajský server CBC News měl možnost hovořit s izraelským seržantem, který byl nasazen v Gaze v listopadu 2023. Jeho jednotka dostala za úkol vyhodit do vzduchu desítky budov. Oblasti, které měli srovnat se zemí, ale nebyly dost blízko u izraelských osad a měst, aby mohly představovat bezpečnostní hrozbu, dodal seržant, jehož totožnost CBC ověřila, ale neuvádí ji, aby neohrozila jeho bezpečnost a živobytí. Odborníci na mezinárodní právo však tvrdí, že toto zdůvodnění pravděpodobně nenaplňuje podmínku "vojenské nezbytnosti", která musí být splněna, pokud má být ospravedlnitelné ničení civilního majetku. Tím se akce Izraele patrně dostávají do rozporu s mezinárodním humanitárním právem, uvedl server CNN. "Musí existovat legitimní vojenský a operační cíl - a jediným způsobem, jak ho dosáhnout, by bylo zničení civilního majetku. To ale v takovém měřítku prostě není zcela pravděpodobné," řekla Janina Dillová, spoluředitelka Institutu pro etiku, právo a ozbrojené konflikty na Oxfordské univerzitě. Kromě možného porušení humanitárního práva je úmyslné a rozsáhlé ničení civilního majetku bez jasné vojenské nutnosti válečným zločinem, dodala Dillová. Izraelská armáda sice přiznala, že ničí "teroristickou infrastrukturu" v Pásmu Gazy, aby zlepšila bezpečnostní podmínky pro izraelské komunity v blízkosti hranic, ale nikdy veřejně nepřiznala, že by měla v úmyslu zničit tisíce budov, a vytvořit tak kilometr širokou nárazníkovou zónu uvnitř tohoto území. dk mka - sdílejte článek