Každá osmá žena v Turecku zažila násilí, zjistila celostátní studie

Istanbul 9. října 2025 (ČTK) - Každá osmá žena v Turecku byla za svůj život vystavena násilí, ukázala nová celostátní studie nazvaná Výzkum násilí páchaného na ženách v Turecku. Podpořila ji turecká vláda a vypracoval turecký statistický úřad ve spolupráci s Marmarskou univerzitou. Výzkum se konal od loňského listopadu do letošního ledna a zúčastnilo se ho dohromady 18.275 žen ve věku od 15 do 59 let z celého Turecka. Z výsledků studie vyplývá, že 28,2 procenta dotazovaných žen zažilo psychické násilí, zatímco fyzickému násilí bylo vystaveno 12,8 procenta respondentek. Průzkum definoval psychické násilí jako emocionální zneužívání, výhrůžky nebo ponižování. Ekonomickému násilí, které je definováno jako omezování přístupu k práci, penězům nebo jiným finančním zdrojům, bylo vystaveno 18,3 procenta žen. Nejčastějšími oběťmi násilí byly ženy ve věku 35 až 44 let, přičemž výzkum také ukázal, že rozvedené ženy čelily násilí častěji než ostatní skupiny. Data Federace ženského sdružení Turecka (TKDF) ukazují, že násilí na ženách často končí i smrtí. Podle TKDF muži v prvních devíti měsících letošního roku zabili 290 žen. Většina jich přišla o život ve svých vlastních domovech. Federace uvedla, že 108 z nich bylo zabito členy vlastní rodiny a 41 žen pak bylo zavražděno muži, s nimiž se snažily rozvést. Kritici podle deníku Turkish Minute ze situace obviňují vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), která podle nich svou politikou chrání násilníky. Turecké soudy byly mnohokrát kritizovány za vydávání velice mírných trestů osobám obviněným z násilí na ženách. Soudy často interpretují mlčení oběti při násilném činu jako souhlas, případně zmírňují tresty s odůvodněním, že útok byl motivován vášní. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v březnu 2021 dekretem odstoupil od Istanbulské úmluvy. V této mezinárodní smlouvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se tam i se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Istanbulská úmluva je otevřena k podpisu členskými státy Rady Evropy od roku 2011. Česko úmluvu podepsalo v roce 2016, její ratifikace se však odkládala až do minulého roku, kdy Senát úmluvu neschválil. K ratifikaci chyběly v Senátu dva hlasy. Česko tak patří k menšině zemí, které Istanbulskou úmluvu sice podepsaly, ale neratifikovaly. hod spr - sdílejte článek