Kriminalisté ze Zlínského kraje rozkryli daňové úniky téměř za 50 milionů Kč

Nepřehlédněte:

Následuje: Velvyslanec při EU: Česku se v Evropské unii daří prosadit spoustu věcí
Brusel 27. března (zpravodajka ČTK) - Česku se v Evropské unii daří prosadit spoustu věcí, Češi se ale nechovají jako buldozer, vnímají i potřeby ostatních zemí, daří se jim nacházet kompromisy a vytvářet koalice. V rozhovoru s ČTK to uvedl nový český velvyslanec při EU Vladimír Bärtl. Do funkce nastoupil na začátku února, předtím působil jako velvyslanec v Lucembursku a za poslední dva měsíce absolvoval už tři summity EU. "Start to byl rychlý. Můj první pracovní den začal tím, že jsem vyzvedával premiéra na letišti, konal se totiž neformální summit," uvedl Bärtl. "Z nuly na 100 to bylo v řádu dnů, což je na jednu stranu zábavné, na druhou stranu takové ty běžné věci, které člověk potřebuje udělat, když se přestěhuje, tak ty absolutně nestíhám," dodal. Práce v takzvaném Coreperu, tedy mezi velvyslanci členských států EU v Bruselu, kde se předjednává veškerá zásadní agenda, je podle něj velmi zajímavá. Protože jde o množství témat, která se v EU řeší, načítal si je postupně už půl roku dopředu. "Některé věci jsem znal z dřívějška, kdy jsem se věnoval obchodní politice, takže to nebyl úplný náraz. Na druhou stranu pracovní rytmus je tady jiný a není úplně přesně ohraničený žádnou pracovní dobou, takže v tom je to také náročné," uvedl Bärtl, který v Bruselu vystřídal velvyslankyni Editu Hrdou. Diplomatickou kariéru zahájil v roce 1999, dříve působil i v Kanadě a ve Francii. Byl také náměstkem na ministerstvu průmyslu a obchodu v letech 2014 až 2019. Post velvyslance v Lucembursku pak zastával od února 2020. Na jednáních unijních velvyslanců panuje podle českého diplomata "relativně přátelská atmosféra", i když se debatuje o tématech, na která mohou mít jednotlivé země opačný politický názor, ať již jde o Blízký východ či některé obchodní záležitosti. "Když dochází k názorovému lámání chleba, tak je to vkusnou formou. Svým způsobem i země, která třeba v tuto chvíli není úplně unijně v souladu s ostatními, tak ona samotná jedná profesionálně a stejné jsou i reakce ostatních," uvedl Bärtl. Na nedávných jednáních Coreperu byly předmětem debat zejména postoje Maďarska, které blokovalo několik kroků, mimo jiné prodloužení sankcí proti Rusku a Bělorusku. Stejně tak se Budapešť již dvakrát nepřipojila k závěrům z jednání Evropské rady, tedy unijních prezidentů a premiérů, které se týkaly Ukrajiny. "Přípravy Evropské rady nejsou úplně jednoduché, zejména takzvané draftování. Když máme nějaké priority, potřebujeme je dostat do závěrů, a když se to úplně na začátku nedaří, tak tam je potřeba vyvinout určitou sílu, přesvědčit další členské státy, u kterých by se dalo předpokládat, že nás podpoří. Takže tam je nutné si to odpracovat," popsal český velvyslanec. Podobně náročná byla podle něj jednání o sankčním balíčku proti Rusku schváleném v únoru, do kterého si každý stát chtěl prosadit "své věci", a rovněž i nedávné prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům. Maďarsko nejprve požadovalo vyškrtnutí osmi osob ze sankčního seznamu EU, následně tento požadavek snížilo. Další členské státy ale měly zase jiné požadavky. Kompromis se nakonec podařilo vyjednat polskému předsednictví v Radě EU. Draftování závěrů Evropské rady na úrovni velvyslanců spočívá v tom, že daný stát jedná se svým ústředím v metropoli a pak na Coreperu představí, jaké jsou jejich "nepřekročitelné meze". Kabinet předsedy Evropské rady Antónia Costy všechny tyto postoje posbírá a na dalším jednání se snaží připravit nový návrh závěrů summitu. "Před posledním summitem ale probíhalo draftování i přímo během jednání velvyslanců. Například byla deset minut pauza, za pochodu bylo nutné konzultovat Prahu, zároveň si připravovat nějaké koalice, konzultovali jsme také s našimi experty, vymýšleli jsme, jak tam dostat to, co je pro nás důležité, ale aby to nebylo v konfliktu s tím, co je důležité pro jiné členské země, to znamená, abychom tam my dostali to svoje a oni také to svoje," prozradil Bärtl, jak vypadalo zákulisní vyjednávání před poslední Evropskou radou 20. března. Takto se Česku například podařilo ... (pokračování)