Na Slovensku začaly po verdiktu ústavního soudu platit změny v trestním zákoníku

Bratislava 6. srpna (zpravodaj ČTK) - Na Slovensku začala dnes platit velká novela trestního zákoníku z letošního února, která snížila tresty za některé trestné činy a zkrátila promlčecí doby. Ve sbírce zákonů bylo publikováno rozhodnutí slovenského ústavního soudu, který původně platnost části rozsáhlých změn pozastavil, v červenci ale klíčová ustanovení souboru schválených zákonů potvrdil. Současně nabyla účinnosti další novela trestního zákoníku, kterými vládní koalice únorové změny upravila.

Změny ve slovenském trestním právu vyvolaly vlnu kritiky i protivládních demonstrací. Jejich součástí je nejen v řadě případů snížení trestů za korupci či hospodářskou kriminalitu a zkrácení promlčecích dob, ale také zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Rozpuštěn byl už letos v březnu; platnost této části změn v trestním právu totiž ústavní soud nepozastavil.

Vláda premiéra Roberta Fica obhajovala rozsáhlé změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích a ÚSP označila za podjatou instituci. Podle opozice ale bylo cílem zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní strany. Právě ÚSP vykonával dozor nad vyšetřováním například desítek obviněných v případech z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie. Fico je premiérem už počtvrté.

V červenci pak slovenská vládní koalice prosadila ve sněmovně další novelu trestního zákonu, která v porovnání s únorovými změnami zavedla přísnější tresty za některé trestné činy včetně korupce. Novela také zpřísnila posuzování promlčení a zavedla přísnější pravidla ohledně ukládání trestů vězení u trestných činů, které se týkají poškozování finančních zájmů Evropské unie; jde například o podvody v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů. Tyto změny, které nabyly účinnosti rovněž dnes, zdůvodnila vláda výsledkem konzultací s Evropskou komisí, která stejně jako další evropské instituce měla výhrady už vůči dřívějším změnám ve slovenském trestním právu či jejich schvalování ve zrychleném režimu. Podle opozice byla ale důvodem poslední úpravy trestního zákoníku obava kabinetu, že EU pozastaví Bratislavě vyplácení peněz z evropských fondů. Ty země například využívá při financování většiny velkých infrastrukturních projektů.

Slovenský list Sme v červenci napsal, že EK má další výhrady vůči slovenské legislativě, když vyzvala Bratislavu, aby opravila také vady ohledně práva podezřelých a obviněných, zejména práva na obhajobu. Ministr spravedlnosti Boris Susko tehdy tvrdil, že připomínky EK už byly zohledněny.