NCOZ se připravuje na možný nárůst násilí po konci války na Ukrajině

Praha 15. října 2025 (ČTK) - Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Trvá na tom, aby se cizinci z třetích zemí prokazovali biometrickými doklady. "Násilná kriminalita z 90. let - nájemné vraždy, velké loupeže a přepadání - je pryč. Tím ale neříkáme, že se to nemůže změnit," varoval Mazánek. Centrála podle něj přizpůsobuje možnému vývoji i výcvik části útvaru a udržuje si schopnost působit v prostředí násilné kriminality. V souvislosti s děním na Ukrajině se podle Mazánka zatím naštěstí nenaplnily katastrofické předpovědi o tom, že Českou republiku zaplaví tisíce samopalů. "Je tady ale jedna reálná hrozba: že ta válka jednou skončí a za ženami s dětmi, které tady jsou a pracují, přijdou muži ze zákopů. Žít několik let v zákopu znamená obrovskou frustraci a člověk v té frustraci může dělat řadu věcí," uvedl. Možnou variantou jsou podle něj i ozbrojené gangy. Hrozbu ozbrojených skupin, které se velmi násilně brání při příjezdu policie na místo činu, přináší i zahraniční trend vylupování bankomatů. "Bedlivě to sledujeme. Pokud budeme mít eura, můžeme předpokládat, že tady tento fenomén budeme mít - putovní skupiny několika pachatelů, neštítících se ničeho, používajících výbušniny a zbraně," řekl Mazánek. V dnes zveřejněné výroční zprávě za loňský rok NCOZ uvedla, že nebezpečnost organizovaných zločineckých struktur, které už působí v některých členských státech EU, si nezadá s nebezpečností extremistických či teroristických skupin a může zhoršit bezpečnostní situaci v unii. Podle Mazánka si gangy tipují státy, kde je riziko odhalení a sankce vyšší, a vyhýbají se jim. Zároveň přemýšlejí, kde s nejmenšími náklady a úsilím získají nejvíce peněz, a podle toho se přeorientují na určitý typ kriminality. "Je to otázka toho, které osoby si sem pouštíme, a když už je sem pustíme, jestli jsme si schopni vymoci právo na vlastním území. Velké téma je u nás to, jaké doklady by měli mít cizinci - my tvrdíme, že musejí být biometrické. Abychom věděli, kdo tady je, aby nám ty osoby nemohly měnit identitu a měli jsme nad nimi kontrolu. Čechovi, který pojede do Ruské federace, na hranicích odeberou otisky a provedou řadu dalších věcí. Proč to nemáme my?" podotkl Mazánek. Věří tomu, že účinnějším kontrolám pomůže nový unijní systém EES, který spočívá v digitalizaci hraniční kontroly občanů třetích zemí. Z hlediska nelegální migrace zatím Česko nadále zůstává tranzitním, nikoliv cílovým státem. Podle Mazánka to má dva důvody. Zaprvé, afričtí nebo blízkovýchodní migranti směřují za svými rodinami, které se usadily na západ od ČR. Druhý důvod souvisí se sociálními dávkami. "Naštěstí v tomto nejsme přívětivou zemí, u nás lidi musí pracovat. Vidíte to i na ukrajinské komunitě - je pracovitá. Když si srovnáte, kolik Ukrajinců pracuje procentuálně u nás a kolik v jiných evropských zemích, zjistíte, že jsme v tom velmi úspěšní. Řada nelegálních migrantů nepůjde do země, kde musí pracovat, a když nepracuje, má nízké dávky a nemá tam žádné příbuzné a kořeny," vysvětlil. Tereza Palečková snm - sdílejte článek