NCOZ: V boji se zločinem by výrazně pomohl zákon proti průtokovým účtům

Praha 15. října 2025 (ČTK) - V boji s mezinárodním organizovaným zločinem by v Česku výrazně pomohl zákon proti průtokovým účtům. Zamezil by totiž praní špinavých peněz z postsovětského prostoru. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Přál by si, aby tento právní předpis patřil k prioritám nové vlády. Mezi dalšími potřebnými legislativními změnami zmínil novou úpravu zajišťování a procesního využití elektronických důkazů. "To, že potřebujeme zákon, který by se zaměřil na problematiku průtokových účtů, říkáme už asi dva roky. Je to moderní evropská legislativa, která už existuje v Holandsku nebo Lotyšsku. Českou republiku by vymanila z toho, že by přes nás protékalo při praní peněz třeba 50 miliard korun za rok, což nám nedělá dobrou pozici ve světě," prohlásil Mazánek. Zdůraznil, že zákon nemíří na české podnikatele, ale na mezinárodní organizovaný zločin. Podle něj je škoda, že předchozí návrh se nestihl projednat. "Otázka je, jestli to nová vláda vůbec bude ochotná předložit a bude to mezi jejími prioritami," podotkl. Na obecnou otázku, nakolik mohou kriminální situaci v zemi ovlivnit volby, uvedl, že politická reprezentace je pro NCOZ vždy důležitá právě v tom, jakou poslanci a senátoři přijímají legislativu a jaké je naladění zákonodárných sborů. Ocenil, že ho doposud na svá zasedání zvaly bezpečnostní výbory obou komor. "Přijdou peníze z postsovětského prostoru. A tady jde někdo, kdo je třeba invalidní důchodce, nikdy nepodnikal, a založí si firmu, na kterou mu přijdou na účet stovky milionů korun. Tvrdí, že je má, protože dělá poradenství do nějaké země zálivu na ropné vrty - někdo, kdo nemá ani maturitu. A posílá je přes švýcarské banky do země zálivu. A vy nevíte, jestli ty peníze pochází třeba z korupce nebo je třeba používají zpravodajské služby," popsal příklad průtokového účtu Mazánek. Ke stíhání praní špinavých peněz je v Česku zapotřebí prokázat zdrojový trestný čin. To je ale v přeshraničních případech problém. "Pokud si dneska napíšete nejenom do Ruska, ale i některých další zemí, nedostanete odpověď. A v tu chvíli to pro nás není praní špinavých peněz," uvedl šéf NCOZ. "V zákoně bychom chtěli, aby v případě transferu velkého množství peněz mohl soud za určitých podmínek nechat ty finanční prostředky propadnout, pokud ten, kdo je má, neprokáže, že jsou čisté. V západních zemích je to relativně běžná věc. V České republice slyšíme výkřiky, že chceme něco dělat bez dokazování," podotkl. Zatímco ohledně mezinárodních schémat praní peněz se centrále nedaří zajišťovat výnosy z trestné činnosti, u českých trestných činů s tím nemá problém - příslušná legislativa je podle Mazánka na velmi vysoké úrovni. "Zajišťujeme náhradní výnosy, můžeme si sáhnout na úplně jiné druhy majetku, než který přímo pochází z trestné činnosti. Majetek poté propadá státu nebo jsou z něj odškodňováni poškození. Tady je ČR na špici v Evropě," uvedl. Loni NCOZ v trestním řízení zajistila majetek v hodnotě 1,48 miliardy korun, což představuje zhruba pětinu z celkové hodnoty majetku zajištěného policií. Předloni se centrále podařilo zajistit 6,21 miliardy korun. Naopak za nemoderní Mazánek pokládá úpravu zajištění elektronických důkazů v trestním řádu. "Mobilní telefon už dávno není jen telefonem, ale i fotobankou, máte v něm sociální sítě nebo smlouvy. Potřebovali bychom, aby bylo tak jako u domovní prohlídky férově a jednoznačně jasné, co můžeme zajistit, za jakých podmínek a jak se to přezkoumává," řekl. V současné praxi se vychází z rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu, což podle NCOZ není komfortní. "Jde o právní jistotu nejen policisty, ale i těch možných pachatelů, případně poškozených," uzavřel Mazánek. tep rdo - sdílejte článek