Nový zmocněnec: České firmy se na Akt o AI nestihnou do příštího roku připravit
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Praha 11. června (ČTK) - České firmy se do příštího roku nestihnou připravit na požadavky evropského Aktu o umělé inteligenci (AI). Evropské komisi (EK) proto Česko navrhlo odložení účinnosti nařízení o dva roky a chce také prověřit možnosti jeho zjednodušení, řekl v rozhovoru s ČTK vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek (TOP 09). Národní zákon o AI, který evropské nařízení zavádí, chce mít Kavalírek hotový v září. Plánuje o něm jednat také s opozicí. Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková ČTK řekla, že Česko podle ní v implementaci Aktu o AI zaspalo.
To, kde firmy naráží na nějaké problémy, jsou ty vysokorizikové systémy, do kterých spadají třeba i systémy pro HR (lidské zdroje, pozn.red.)...
Evropská unie přijala Akt o AI v první polovině loňského roku. Nařízení nabíhá postupně, přičemž plně vymahatelné má být 2. srpna 2026.
"Požadavky Aktu o AI jsou extrémně komplexní, nové a náročné. Firmy deklarují, že se na to do příštího roku nestihnou připravit," uvedl Kavalírek. Zároveň podle něj ještě nejsou hotové všechny dokumenty, které na Akt o AI navazují.
Místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová podle Kavalírka připustila, že pokud EK nestihne připravit doprovodné předpisy včas, je připravena jednat o odložení účinnosti některých částí aktu. "Kdyby se pro to na půdě Evropské unie získala většina, tak by to zásadně prospělo naší konkurenceschopnosti, respektive zásadně bychom snížili riziko, že si sami ty inovace zase zabrzdíme," řekl Kavalírek. Například zástupci Francie, Polska, Dánska či Estonska podle Kavalírka uvedli, že jsou připraveni o českém návrhu diskutovat.
Návrh na odložení a zjednodušení Aktu o AI přivítal ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl. "To, kde firmy naráží na nějaké problémy, jsou ty vysokorizikové systémy, do kterých spadají třeba i systémy pro HR (lidské zdroje, pozn.red.)," řekl ČTK.
Česko podle Kavalírka nechce k evropskému Aktu o AI přidávat další vlastní požadavky. Cílem je, aby byly podmínky rozvoje AI v Česku co nejlepší, uvedl. "My chceme, aby tam byly jen ty požadavky toho nařízení o AI. My nechceme jít cestou, že bychom tam přidávali nějaká národní specifika, nevidíme pro to důvod," dodal. Zákon by měl zároveň vypadat tak, aby s ním souhlasila i politická reprezentace vzešlá ze sněmovních voleb letos na podzim, řekl Kavalírek.
Česko v implementaci Aktu o AI podle Jabůrkové zaspalo. "Je to ostudné, protože se to vyjednalo za českého předsednictví, všude jsme se chlubili, jak je to super, a pak doma si neuděláme domácí úkol, že bychom s vážným odhodláním to šli implementovat," řekla. "Nelze ale vše nechávat na ministrovi průmyslu a obchodu, který se snaží, je třeba, aby se k implementaci postavila čelem celá vláda, zejména ministerstvo financí," dodala. Pro rozvoj AI podle ní české firmy potřebují předvídatelné prostředí.
Akt o AI zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy nařízení zakazuje, u dalších nástrojů zavádí silnou regulaci.
mib mha - sdílejte článek
Následuje: EU navrhla nový balík sankcí proti Rusku, míří na energetický i bankovní sektor
Brusel 10. června (zpravodajka ČTK) - Evropská komise v rámci osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Evropská unie tím chce podle šéfky unijní exekutivy zvýšit tlak na Rusko a dosáhnout toho, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na příměří v konfliktu s Ukrajinou. Kyjev již v květnu po konzultacích se západními partnery nabídl nejméně 30denní příměří s tím, že pokud Moskva na věc nepřistoupí, budou západní země koordinovat nové a tvrdé protiruské sankce. Rusko se ke klidu zbraní nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu. Jejich výsledkem ale dohoda o příměří nebyla. Nový balíček sankcí nyní projednají členské státy EU, k jeho přijetí je zapotřebí jejich jednomyslný souhlas. Slovensko a Maďarsko již dříve naznačily, že by mohly být proti dalším sankcím, což by mohlo jednání zkomplikovat. "Slovenská republika nepodpoří připravovaný 18. sankční balík proti Ruské federaci, pokud jí Evropská komise neposkytne reálné řešení krizové situace, do které se Slovensko dostalo po úplném zastavení dodávek plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska," napsal dnes slovenský premiér Robert Fico na facebooku. Slovensko dosud nezablokovalo žádný ze 17. balíků protiruských sankcí, poslední z nich unie během pokračující ruské vojenské invaze na Ukrajinu schválila v květnu. Už tehdy Fico uvedl, že pro Slovensko je neakceptovatelná iniciativa Evropské komise zaměřená na ukončení dovozu ruských fosilních paliv do EU. "Pokud bude sankce, která by nás poškozovala, nikdy pro ni nebudu hlasovat. Mám zájem být konstruktivní hráč v Evropské unii, ale nikoliv na úkor Slovenské republiky," řekl Fico novinářům před pár dny v reakci na usnesení slovenské sněmovny, že členové kabinetu nemají podpořit jakékoliv nové restrikce proti Rusku. Fico ale dal najevo, že Bratislava bude blokovat jen ty z případných nových sankcí proti Rusku, které by uškodily Slovensku. "Je jasné, že Rusko nechce mír, naopak válku na Ukrajině vyostřuje," řekla dnes novinářům v Bruselu Kallasová. "Náš vzkaz je jasný, tato válka musí skončit, potřebujeme opravdové příměří," doplnila ji von der Leyenová. (pokračování...)
Brusel 10. června (zpravodajka ČTK) - Evropská komise v rámci osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Evropská unie tím chce podle šéfky unijní exekutivy zvýšit tlak na Rusko a dosáhnout toho, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na příměří v konfliktu s Ukrajinou. Kyjev již v květnu po konzultacích se západními partnery nabídl nejméně 30denní příměří s tím, že pokud Moskva na věc nepřistoupí, budou západní země koordinovat nové a tvrdé protiruské sankce. Rusko se ke klidu zbraní nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu. Jejich výsledkem ale dohoda o příměří nebyla. Nový balíček sankcí nyní projednají členské státy EU, k jeho přijetí je zapotřebí jejich jednomyslný souhlas. Slovensko a Maďarsko již dříve naznačily, že by mohly být proti dalším sankcím, což by mohlo jednání zkomplikovat. "Slovenská republika nepodpoří připravovaný 18. sankční balík proti Ruské federaci, pokud jí Evropská komise neposkytne reálné řešení krizové situace, do které se Slovensko dostalo po úplném zastavení dodávek plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska," napsal dnes slovenský premiér Robert Fico na facebooku. Slovensko dosud nezablokovalo žádný ze 17. balíků protiruských sankcí, poslední z nich unie během pokračující ruské vojenské invaze na Ukrajinu schválila v květnu. Už tehdy Fico uvedl, že pro Slovensko je neakceptovatelná iniciativa Evropské komise zaměřená na ukončení dovozu ruských fosilních paliv do EU. "Pokud bude sankce, která by nás poškozovala, nikdy pro ni nebudu hlasovat. Mám zájem být konstruktivní hráč v Evropské unii, ale nikoliv na úkor Slovenské republiky," řekl Fico novinářům před pár dny v reakci na usnesení slovenské sněmovny, že členové kabinetu nemají podpořit jakékoliv nové restrikce proti Rusku. Fico ale dal najevo, že Bratislava bude blokovat jen ty z případných nových sankcí proti Rusku, které by uškodily Slovensku. "Je jasné, že Rusko nechce mír, naopak válku na Ukrajině vyostřuje," řekla dnes novinářům v Bruselu Kallasová. "Náš vzkaz je jasný, tato válka musí skončit, potřebujeme opravdové příměří," doplnila ji von der Leyenová. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nový zmocněnec: České firmy se na Akt o AI nestihnou do příštího roku připravit' je zařazena do kategorií Věda a technika (vat) - Telekomunikace a IT (pit) - Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025061003990|514638. Vydána 11.06.2025 6:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nový zmocněnec: České firmy se na Akt o AI nestihnou do příštího roku připravit' je zařazena do kategorií Věda a technika (vat) - Telekomunikace a IT (pit) - Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025061003990|514638. Vydána 11.06.2025 6:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
