Podle expertů by Jiřikovského bitcoiny byly bez vráceného hardwaru nedobytné

Brno 9. června (ČTK) - Tomáš Jiřikovský, který ministerstvu spravedlnosti daroval zhruba jednu miliardu korun v bitcoinech, potřeboval k manipulaci s penězi svůj starý hardware, bez něj by zůstaly nedobytné. Měl na něm uložené soukromé klíče, které mu umožňují nakládat s bitciony uloženými v blockchainu. Také tam mohl mít uloženou tzv. seed (obnovovací) frázi, což je posloupnost 12 až 24 anglických slov a slouží jako záloha k privátnímu klíči kryptoměnové peněženky. A zřejmě neměl jinou funkční zálohu soukromých klíčů, předpokládají odborníci na kryptoměny z Masarykovy univerzity Petr Švenda, Dagmar Vágnerová Linnertová a Filip Hampl. Řekli to v rozhovoru s ČTK. Pokud by soud nechal data z hardwaru vymazat, nebo by jej Jiřikovskému v lednu nevrátil, byly by bitcoiny sice viditelné, ale zůstaly by navždy zamčené v blockchainu. "To by nebylo nic neobvyklého. Podle odhadů je mezi 3,7 až 7,8 miliony bitcoinů trvale ztraceno a nelze je obnovit. To představuje přibližně 17 až 37 procent z maximálního množství 21 milionů bitcoinů, které kdy budou existovat," uvedli Vágnerová s Hamplem. Švenda řekl, že v dnešní době už existují modernější technologie eliminující závislost na jediném hardwarovém zařízení. "Používají se peněženky, které generují klíče pro daného uživatele z obnovovací fráze, kterou lze snadno zazálohovat třeba na dobře schovaný kousek papíru a odvodit z něj všechny budoucí klíče. Dříve se ale používal i starší a méně pohodlný způsob, při kterém bylo potřeba všechny klíče neustále zálohovat," uvedl Švenda. Policie se ke klíčům nebyla schopná dostat, přestože kriminalisté předpokládali, že Jiřikovskho majetek v bitcoinech bude větší. Některá zařízení byla zašifrovaná. Dnes se používají jak softwarové peněženky, což jsou aplikace v počítači či telefonu, nebo on-line webové služby, tak hardwarové v podobě moderních a vysoce zabezpečených speciálních zařízení s vlastní obrazovkou. I když lze veškeré převody bitcoinů a jejich částí díky blockchainu sledovat, dají se stopy trestné činnosti zamaskovat. "Bitcoinová adresa uložená v blockchainu je současně pseudonym uživatele, proto je bitcoin označovaný jako pseudoanonymní. Ačkoli není u transakce viditelná pravá identita odesílatele a příjemce a jsou viditelné jen adresy, z transakční historie uložené v blockchainu je možné skutečné identity dohledat například sledováním IP adres, prohledáváním internetových stránek či spojováním informací o vlastníkovi bitcoinové adresy s platbami v reálném světě," uvedli Vágnerová s Hamplem. Aktuální analýzy podle nich ukazují, že zhruba polovina bitcoinů, které dorazily do peněženky ministerstva spravedlnosti, byly převedené přímo z adresy spojené s darknetovým tržištěm Nucleus Market. Švenda doplnil, že může být, ale také nemusí být známé, komu bitcoiny či jejich části patří. "Pokud dojde k převodu, tak lze v některým případech odhadnout, zda nové kousky bitcoinu patří stále stejné osobě, nebo došlo k převodu na jinou osobu. Tento odhad (tzv. analytická heuristika) ale není stoprocentně přesný a při opakovaných převodech postupně narůstá pravděpodobnost chybného určení majitele. Pokud je na začátku daná část bitcoinu asociována s trestnou činností, tak se její vlastník může sérií převodních transakcí pokusit používané heuristiky dostatečně zmást, což se mu může, ale také nemusí podařit," řekl Švenda. Ke ztížení či znemožnění trasování patří také anonymizační služby známé jako mixéry. "Jde o nástroj, který smíchá bitcoiny jednoho uživatele s bitcoiny dalších, a následně je rozdělí a pošle na nové adresy. Cílem je rozbít přímou návaznost mezi původní a cílovou transakcí, a tím zakrýt původ prostředků. Pokud by Jiřikovský některý z těchto nástrojů použil (což ale zatím nebylo potvrzeno), mohlo by to zcela znemožnit spolehlivé určení původu části jeho bitcoinového portfolia," uvedli Vágnerová s Hamplem. Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS) uzavřelo s Tomášem Jiřikovským, dříve odsouzeným za obchodování s drogami, dohodu o tom, že od něj přijme přijme darem bitcoiny. Koncem května se v médiích objevily první informace o dohodě a prodeji bitcoinů za téměř miliardu korun, následně se věcí začala zabývat řada novinářů i expertů na kryptoměny. Kvůli transakci čelil Blažek ostré kritice především z řad opozice, která ho vyzvala odstoupení z vlády; opoziční politici volají i po konci celého kabinetu. Blažek pak oznámil svou rezignaci na místo ve vládě, pozastavil členství v ODS a řekl, že nebude kandidovat v podzimních sněmovních volbách. O dění kolem Jiřikovského se zajímá policie, věcí se na mimořádné schůzi minulý týden zabývala i Poslanecká sněmovna. Hnutí ANO se chystá vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Blažek řekl, že věc podcenil a svůj postup označil za chybu. Zároveň ale zdůraznil, že nejde o korupční záležitost. Zdeněk Meitner hj - sdílejte článek