Po zásahu policie ministr odvolal ředitele FN Motol Ludvíka, obviněno je 16 lidí
Praha 24. února (ČTK) - Po zásahu policie ve Fakultní nemocnici v Motole ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) odvolal jejího ředitele Miloslava Ludvíka (dříve tehdejší ČSSD). Policie kvůli stavebním a jiným zakázkám za více než čtyři miliardy korun obvinila 16 lidí, mimo jiné z úplatkářství. Podle serveru Odkryto.cz, který na zásah policie upozornil, jsou kromě Ludvíka obvinění i jeho náměstek Pavel Budinský, šéf České unie sportu a advokát Miroslav Jansta a zástupci stavební firmy Geosan Group. Podle dalších médií jsou prověřované i další firmy, kterým nemocnice přidělila zakázky.
Pavel Budinský po předchozí dohodě s Miloslavem Ludvíkem řekl Ivanu Havlovi o úplatek ve výši osmi milionů korun, z toho určených pět milionů pro Miloslava Ludvíka a tři miliony určené pro sebe, s čímž Ivan Havel souhlasil...
"Vzhledem k závažnosti obvinění vznesených proti řediteli Fakultní nemocnice Motol ministr zdravotnictví Miloslava Ludvíka z této pozice odvolal," uvedl okolo 15:30 vedoucí tiskového odboru ministerstva zdravotnictví (MZd) Jan Řežábek. O zhruba dvě hodiny později doplnil, že rozhodnutí o odvolání se podařilo zaměstnancům ministerstva Ludvíkovi osobně doručit, je tedy platné.
Nemocnici vede v současné době náměstkyně pro léčebně-preventivní péči Lucie Valentová-Bartáková, která je po Budinském druhým statutárním náměstkem.
V nemocnici a na dalších 45 místech zasahovali policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) od dnešního rána pod dozorem Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který vyšetřuje ve členských státech EU trestné činy týkající se poškození finančních zájmů Evropské unie. Celkem zadrželi 22 lidí.
Obvinění se budou zodpovídat z úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Právní kvalifikace se u jednotlivých obviněných liší. V tiskových zprávách to uvedly EPPO a NCOZ, přičemž obě instituce případ označily za závažnou korupci. Stíhaní lidé podle kriminalistů systematicky zneužívali procesy při zadávání nemocničních veřejných zakázek. Hlavním podezřelým hrozí až 12 let vězení.
Na rekonstrukci budovy motolské nemocnice, kde sídlí oddělení pro dospělé pacienty, takzvaný Modrý pavilon, získala nemocnice evropskou dotaci téměř 1,5 miliardy korun. Dotace měly jít na snížení energetické náročnosti budovy, vyměněno bylo přes 8000 oken a opravený plášť objektu z roku 1996. Zakázku nemocnice ukončila v říjnu 2024.
Mezi obviněnými je podle médií také obchodní ředitel Geosanu Ivan Havel. Stavební společnost Geosan Group vlastní podnikatelé Luděk Kostka a Michal Korecký, v roce 2023 byl čistý obrat firmy šest miliard korun, zisk po zdanění dosáhl 101 milionu korun.
"Pavel Budinský po předchozí dohodě s Miloslavem Ludvíkem řekl Ivanu Havlovi o úplatek ve výši osmi milionů korun, z toho určených pět milionů pro Miloslava Ludvíka a tři miliony určené pro sebe, s čímž Ivan Havel souhlasil," uvádí podle Odkryto policejní dokumenty. Jansta měl podle serveru dvojici nemocničních manažerů pomáhat s "vypráním" jejich peněz. Sloužit k tomu měl prodej jejich obchodních podílů společnosti SBI Holding S.A. v africkém Beninu.
Podle serveru Seznam Zprávy souvisí vyšetřování i s další zakázkou na výstavbu onkologického centra za 4,5 miliardy, která byla z 3,7 miliardy financovaná z evropských fondů. Podle Deníku N policie zasahovala i v olomoucké firmě Gemo, která se podílí na jeho stavbě. Budova má být dokončená v březnu letošního roku, závisí na tom i proplacení dalších projektů financovaných z Národního plánu obnovy.
Seznam Zprávy uvedly, že policie prověřuje i další firmy, které s Motolem měly smlouvy například na praní prádla, úklidové služby, malování, lakýrnické či topenářské práce. Mezi zadrženými by měl být i jednatel firmy Pragoperun František Vaněk.
van red jzf - sdílejte článek
Následuje: Mimořádné prohlášení premiéra Petra Fialy (ODS) k občanům
Praha 24. února (ČTK) - Text mimořádného prohlášení premiéra Petra Fialy (ODS) k občanům: Vážení spoluobčané, rozhodl jsem se vás dnes oslovit nejen proto, že jsou to právě tři roky, kdy nedaleko od nás začala válka s dalekosáhlými důsledky pro celou Evropu. Obracím se nyní na vás i proto, že vím, že se mnozí v posledních týdnech cítíte velice znejistěni tím, co se děje na mezinárodní scéně. Máte obavy, co současné změny mohou znamenat pro nás a pro budoucnost našich dětí. Budu mluvit otevřeně, tak, jak se o to snažím po celou dobu své veřejné služby. Chci vám říct, jaké jsou výzvy, před kterými stojíme, jak o celé situaci přemýšlím a jak budu v dalších měsících postupovat. Situace vůbec není jednoduchá, ale není ani důvod propadat malomyslnosti. Mezinárodní řád - tedy jakási nepsaná pravidla, jimiž se řídí vztahy mezi jednotlivými státy ve světě - prochází v těchto dnech největší změnou od pádu komunismu na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Základy tohoto mezinárodního řádu byly ovšem položeny už po druhé světové válce. A mimo jiné stály na silné roli Spojených států amerických. USA cítily jako globální lídr velkou zodpovědnost za mezinárodní vývoj a aktivně podporovaly demokracii a svobodu v různých částech světa. A garantovaly a zajišťovaly bezpečnost evropských demokracií. Mezitím nastala celá řada zásadních změn, nejen politických, ale také ekonomických a technologických. Objevily se nové problémy a také noví globální hráči s velkou ambicí ovlivňovat mezinárodní vztahy, jako je například Čína. Prezident Trump se rozhodl naprosto proměnit americkou zahraniční politiku. Rychlost, razance a rétorika je určitě překvapivá, ale odklon USA od soustředění se na Evropu by nás překvapovat neměl. Trvá už nejméně jedno desetiletí a já sám jsem na to opakovaně upozorňoval. Evropské země ale tento posun v americké veřejné debatě dlouho nechtěly brát na vědomí a nestaraly se dostatečně o svoji bezpečnost. My ano, mimo jiné proto moje vláda měla ve svém programu navýšení prostředků na obranu na 2 % HDP ještě před začátkem ruské agrese na Ukrajinu – a to jsme také udělali. Ani to však nebude dlouhodobě stačit. Novou mezinárodní realitu - včetně všech nebezpečí a rizik a včetně nových důrazů americké zahraniční politiky - je třeba respektovat. Neznamená to, že Spojené státy přestávají být našimi spojenci. Je ale nutné si zvyknout na to, že nyní jde o spojence, který nám otevřeně dává najevo, že přišel čas, aby se evropské státy byly schopny o své problémy postarat samy. A nejde jen o obranu a bezpečnost, ale také o ekonomickou spolupráci a mezinárodní vztahy. Co je tedy potřeba udělat? Česká republika, jako středně velký evropský stát, má před sebou zásadní rozhodnutí. Buď tyto změny vezmeme jako příležitost a zkusíme z nich vytěžit maximum, nebo se jimi necháme ochromit a pak na to ekonomicky i bezpečnostně doplatíme. Stejnému rozhodnutí jsou vystaveny i ostatní evropské země a samozřejmě Evropská unie jako celek. Nebude to jednoduché ani komfortní. Z rozhovorů a jednání s dalšími evropskými lídry ale vím, že většina z nich si naléhavost této situace uvědomuje. My, Česká republika a její občané, máme na své straně několik výhod, o které se můžeme v dalších měsících a letech opřít. Předně, díky bolestné historické zkušenosti víme, že nedemokratické Rusko se svými mocenskými ambicemi je velkým nebezpečím a že tomuto nebezpečí se nejlépe vyhneme tak, že budeme silní a rozhodní. Členství v NATO, členství v Evropské unii, evropská obranná spolupráce, výdaje na naši společnou obranu, to všechno jsou velice efektivní nástroje, jak udržet Českou republiku dlouhodobě v bezpečí. Naším základním cílem musí nyní být silná Evropa, která dokáže Rusko odstrašit od dalších vojenských útoků na suverénní evropské státy. A je dobré si to říci právě dnes, kdy si připomínáme třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Aby se nám to podařilo, musíme hned začít s konkrétními kroky. Za prvé: Musíme zásadně navýšit výdaje na vlastní obranu na minimálně 3 procenta HDP během několika dalších let. (pokračování...)
Praha 24. února (ČTK) - Text mimořádného prohlášení premiéra Petra Fialy (ODS) k občanům: Vážení spoluobčané, rozhodl jsem se vás dnes oslovit nejen proto, že jsou to právě tři roky, kdy nedaleko od nás začala válka s dalekosáhlými důsledky pro celou Evropu. Obracím se nyní na vás i proto, že vím, že se mnozí v posledních týdnech cítíte velice znejistěni tím, co se děje na mezinárodní scéně. Máte obavy, co současné změny mohou znamenat pro nás a pro budoucnost našich dětí. Budu mluvit otevřeně, tak, jak se o to snažím po celou dobu své veřejné služby. Chci vám říct, jaké jsou výzvy, před kterými stojíme, jak o celé situaci přemýšlím a jak budu v dalších měsících postupovat. Situace vůbec není jednoduchá, ale není ani důvod propadat malomyslnosti. Mezinárodní řád - tedy jakási nepsaná pravidla, jimiž se řídí vztahy mezi jednotlivými státy ve světě - prochází v těchto dnech největší změnou od pádu komunismu na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Základy tohoto mezinárodního řádu byly ovšem položeny už po druhé světové válce. A mimo jiné stály na silné roli Spojených států amerických. USA cítily jako globální lídr velkou zodpovědnost za mezinárodní vývoj a aktivně podporovaly demokracii a svobodu v různých částech světa. A garantovaly a zajišťovaly bezpečnost evropských demokracií. Mezitím nastala celá řada zásadních změn, nejen politických, ale také ekonomických a technologických. Objevily se nové problémy a také noví globální hráči s velkou ambicí ovlivňovat mezinárodní vztahy, jako je například Čína. Prezident Trump se rozhodl naprosto proměnit americkou zahraniční politiku. Rychlost, razance a rétorika je určitě překvapivá, ale odklon USA od soustředění se na Evropu by nás překvapovat neměl. Trvá už nejméně jedno desetiletí a já sám jsem na to opakovaně upozorňoval. Evropské země ale tento posun v americké veřejné debatě dlouho nechtěly brát na vědomí a nestaraly se dostatečně o svoji bezpečnost. My ano, mimo jiné proto moje vláda měla ve svém programu navýšení prostředků na obranu na 2 % HDP ještě před začátkem ruské agrese na Ukrajinu – a to jsme také udělali. Ani to však nebude dlouhodobě stačit. Novou mezinárodní realitu - včetně všech nebezpečí a rizik a včetně nových důrazů americké zahraniční politiky - je třeba respektovat. Neznamená to, že Spojené státy přestávají být našimi spojenci. Je ale nutné si zvyknout na to, že nyní jde o spojence, který nám otevřeně dává najevo, že přišel čas, aby se evropské státy byly schopny o své problémy postarat samy. A nejde jen o obranu a bezpečnost, ale také o ekonomickou spolupráci a mezinárodní vztahy. Co je tedy potřeba udělat? Česká republika, jako středně velký evropský stát, má před sebou zásadní rozhodnutí. Buď tyto změny vezmeme jako příležitost a zkusíme z nich vytěžit maximum, nebo se jimi necháme ochromit a pak na to ekonomicky i bezpečnostně doplatíme. Stejnému rozhodnutí jsou vystaveny i ostatní evropské země a samozřejmě Evropská unie jako celek. Nebude to jednoduché ani komfortní. Z rozhovorů a jednání s dalšími evropskými lídry ale vím, že většina z nich si naléhavost této situace uvědomuje. My, Česká republika a její občané, máme na své straně několik výhod, o které se můžeme v dalších měsících a letech opřít. Předně, díky bolestné historické zkušenosti víme, že nedemokratické Rusko se svými mocenskými ambicemi je velkým nebezpečím a že tomuto nebezpečí se nejlépe vyhneme tak, že budeme silní a rozhodní. Členství v NATO, členství v Evropské unii, evropská obranná spolupráce, výdaje na naši společnou obranu, to všechno jsou velice efektivní nástroje, jak udržet Českou republiku dlouhodobě v bezpečí. Naším základním cílem musí nyní být silná Evropa, která dokáže Rusko odstrašit od dalších vojenských útoků na suverénní evropské státy. A je dobré si to říci právě dnes, kdy si připomínáme třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Aby se nám to podařilo, musíme hned začít s konkrétními kroky. Za prvé: Musíme zásadně navýšit výdaje na vlastní obranu na minimálně 3 procenta HDP během několika dalších let. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Po zásahu policie ministr odvolal ředitele FN Motol Ludvíka, obviněno je 16 lidí' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Zdravotnictví (zdr) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025022407655|513391. Vydána 24.02.2025 18:02:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Po zásahu policie ministr odvolal ředitele FN Motol Ludvíka, obviněno je 16 lidí' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Zdravotnictví (zdr) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025022407655|513391. Vydána 24.02.2025 18:02:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
