Praha 3. července (ČTK) - Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, svoji ústavní pravomoc využil počtvrté za necelých dva a půl roku ve funkci. Zbytek trestu prominul mimo jiné dvěma ženám potrestaným za porušování zákazu řízení a za řízení po požití návykové látky. Jedna z nich je samoživitelka, druhá se dlouhodobě léčí s velmi závažným onkologickým onemocněním. V tiskové zprávě o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Možnosti konvenční onkologické léčby u ní navíc již byly vyčerpány, a proto nyní podstupuje biologickou léčbu v rámci klinické studie. V důsledku léčby má sníženou imunitu a pobyt ve vězeňském prostředí je tak pro ni značně rizikový...
Hlava státu omilostnila také další samoživitelku, prominula jí zbytek trestu za neplacení výživného a za pomluvu. Poslední případ se týká muže odsouzeného za trestnou činnost související s pěstováním marihuany. Prezident přihlédl k situaci jeho rodiny, jež při požáru přišla o rodinný dům a zázemí. Celkem Pavel dosud udělil 17 milostí.
Mladé mamince prezident prominul trest odnětí svobody v délce necelých deseti měsíců uložený za porušování zákazu řízení a za řízení auta po požití návykové látky. Jako samoživitelka se stará o patnáctiměsíční dceru. "Vzornou péči o dceru, jež je na svou matku silně citově fixovaná, potvrdila také dětská lékařka a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí," uvedl Hrad. Na trest zákazu řízení se milost nevztahuje.
Dva nepodmíněné tresty odnětí svobody v délce 19 měsíců za neplacení výživného a zbytek peněžitého trestu ve výši zhruba 7000 korun za pomluvu prezident prominul samoživitelce, jež se stará o sedm dětí ve věku od jednoho do devíti let. Pokud by žena nastoupila do výkonu trestu, děti by podle Hradu musely do pěstounské či ústavní péče a patrně by byly rozděleny.
Devětadvacetileté ženě, jež se dlouhodobě léčí s onkologickým onemocněním, prominul Pavel zbytek dvou nepodmíněných trestů vězení v délce necelých sedm měsíců za porušování zákazu řízení a za řízení po požití návykové látky. "Možnosti konvenční onkologické léčby u ní navíc již byly vyčerpány, a proto nyní podstupuje biologickou léčbu v rámci klinické studie. V důsledku léčby má sníženou imunitu a pobyt ve vězeňském prostředí je tak pro ni značně rizikový," informoval Hrad. Na trest zákazu řízení se milost nevztahuje.
Pavel také omilostnil muže, jenž byl odsouzen za činnost související s pěstováním marihuany. Prominul mu zbytek trestu odnětí svobody na zhruba tři roky. Přihlédl k obtížné sociální situaci mužovy rodiny, která při požáru přišla o dům. "Hlava státu tak umožnila, aby se muž vrátil ke své manželce a třem nezletilým dětem a pomohl obtížnou bytovou situaci řešit," uvedl Hrad. Skutků se podle něj dopustil před více než sedmi lety a podstatnou část trestu už vykonal.
Udělením milosti může prezident zastavit trestní řízení, zmírnit či odpustit udělený trest nebo zahladit odsouzení. Z českých prezidentů institut nejvíce využíval Václav Havel, který omilostnil 1247 pachatelů a předtím jako federální prezident dalších 601. Václav Klaus udělil milost ve 412 případech, Miloš Zeman rozhodl o 26 milostech. Poslední komunistický prezident Gustáv Husák rozdal jen v roce 1988 celkem 2028 milostí.
opm mha - sdílejte článekNásleduje: Polsko má nový svátek připomínající Poláky zavražděné ukrajinskými nacionalisty
Varšava 3. července (ČTK) - Polský prezident Andrzej Duda ve středu podepsal zákon o novém státním svátku, který ustanovuje 11. červenec jako den památky Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války, uvedla televize TVN 24 na svém webu. Sousední Ukrajina přijetí polského zákona minulý měsíc odsoudila s tím, že může poškodit vzájemné vztahy. Varšava během nynější války Ruska proti Ukrajině patří k nejrozhodnějším zastáncům Kyjeva. Nový svátek nebude dnem pracovního klidu, uvedla také TVN 24. Masakry se odehrávaly na území, kde před válkou bylo východní Polsko, za války jej okupovalo nacistické Německo a po válce z větší části připadlo Sovětskému svazu. Nyní je součástí západní Ukrajiny. V zákoně se tvrdí, že ukrajinští nacionalisté z Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a další nacionalistická uskupení působící na území představující východní pohraničí předválečného Polska v letech 1939 až 1946 "spáchali na polském obyvatelstvu zločin genocidy" a "zavraždili více než 100.000 Poláků", hlavně obyvatel polských vsí na národnostně smíšeném území. Masakry vrcholily v červenci 1943. Zákon symbolicky za památný den "mučednické smrti" stanovil 11. červenec, kdy během "krvavé neděle" nacionalisté "vraždili Poláky v přibližně stovce obcí". Nacionalisté zaútočili v neděli, aby Poláky zaskočili v kostelích. Kontroverzní Ukrajinská povstalecká armáda po svém vzniku bojovala proti Němcům i proti sovětské armádě a má na svědomí brutální vyhánění a vraždění Poláků, Židů i volyňských Čechů na západě Ukrajiny. UPA byla ozbrojeným křídlem Organizace ... (pokračování)
Varšava 3. července (ČTK) - Polský prezident Andrzej Duda ve středu podepsal zákon o novém státním svátku, který ustanovuje 11. červenec jako den památky Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války, uvedla televize TVN 24 na svém webu. Sousední Ukrajina přijetí polského zákona minulý měsíc odsoudila s tím, že může poškodit vzájemné vztahy. Varšava během nynější války Ruska proti Ukrajině patří k nejrozhodnějším zastáncům Kyjeva. Nový svátek nebude dnem pracovního klidu, uvedla také TVN 24. Masakry se odehrávaly na území, kde před válkou bylo východní Polsko, za války jej okupovalo nacistické Německo a po válce z větší části připadlo Sovětskému svazu. Nyní je součástí západní Ukrajiny. V zákoně se tvrdí, že ukrajinští nacionalisté z Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a další nacionalistická uskupení působící na území představující východní pohraničí předválečného Polska v letech 1939 až 1946 "spáchali na polském obyvatelstvu zločin genocidy" a "zavraždili více než 100.000 Poláků", hlavně obyvatel polských vsí na národnostně smíšeném území. Masakry vrcholily v červenci 1943. Zákon symbolicky za památný den "mučednické smrti" stanovil 11. červenec, kdy během "krvavé neděle" nacionalisté "vraždili Poláky v přibližně stovce obcí". Nacionalisté zaútočili v neděli, aby Poláky zaskočili v kostelích. Kontroverzní Ukrajinská povstalecká armáda po svém vzniku bojovala proti Němcům i proti sovětské armádě a má na svědomí brutální vyhánění a vraždění Poláků, Židů i volyňských Čechů na západě Ukrajiny. UPA byla ozbrojeným křídlem Organizace ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Prezident Pavel udělil čtyři milosti, mimo jiné dvěma samoživitelkám' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2025070302535|521009. Vydána 03.07.2025 10:22:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
České mincovny
V Čechách dnes působí dvě mincovny. Česká mincovna a Pražská mincovna. Žádná z nich není státní mincovnou. Žádnou z nich neřídí vláda nebo jiný státní orgán. Obě akciové společnosti jsou v soukromém vlastnictví. Slovo 'mincovna' ovšem nalezneme v názvech mnoha dalších společností. Velmi časté je jeho užití pro označení restaurací. Takovou Mincovnu naleznete ve Vrchlabí, Opavě a v Praze je hned několik Mincoven v různých čtvrtích města.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Prezident Pavel udělil čtyři milosti, mimo jiné dvěma samoživitelkám' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2025070302535|521009. Vydána 03.07.2025 10:22:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
České mincovny
V Čechách dnes působí dvě mincovny. Česká mincovna a Pražská mincovna. Žádná z nich není státní mincovnou. Žádnou z nich neřídí vláda nebo jiný státní orgán. Obě akciové společnosti jsou v soukromém vlastnictví. Slovo 'mincovna' ovšem nalezneme v názvech mnoha dalších společností. Velmi časté je jeho užití pro označení restaurací. Takovou Mincovnu naleznete ve Vrchlabí, Opavě a v Praze je hned několik Mincoven v různých čtvrtích města.