Při domnělých investicích do zlata přišel muž ze Zlínska téměř o 2,6 milionu Kč

Následuje: Jako tříletá projela v transportu Přerov, její sousedy v pozdějším postříleli
Janova Lehota (Žiarsko n.Hronom) 9. června (ČTK) - Jako tříletá se Ida Karásková ze slovenské Janovy Lehoty vracela na začátku června 1945 domů transportem ze severu Čech, kam byli na příkaz německých úřadů na konci války evakuováni karpatští Němci. Tehdy projel její vlak přerovským nádražím bez problémů. Dva týdny poté se však pro její krajany stala zastávka v Přerově osudnou. Vojáci je vyvlekli z vagonů a v noci z 18. na 19. června 1945 na návrší zvaném Švédské šance 265 lidí postříleli. Byly mezi nimi i dvě desítky obyvatel z její obce. Podobné osudy jsou roztroušeny v řadě obcí středního Slovenska, odkud karpatští Němci pocházeli. Veřejně mluvit se o nich začalo až po pádu režimu, řekla ČTK pamětnice. Brutální vraždu tehdy nařídil důstojník čs. armády Karol Pazúr. Podle historiků si ostrým zákrokem proti německy mluvícím obyvatelům chtěl zřejmě vylepšit nevalnou pověst, za Slovenského štátu byl například ve fašistických Hlinkových gardách. Mstu však obrátil vůči nevinným. "My jsme byli vystěhovaní v Sudetech, v Mostě, Chomutově, v Bílině. My jsme se ale vraceli domů dva týdny před nimi. Také jsme museli v Přerově čekat na další vagon a ten nás poté zavezl do Handlové a odtud jsme došli domů. Měli jsme štěstí - my jsme domů došli," vzpomínala třiaosmdesátiletá žena. Karpatští Němci, kteří obývali někdejší Horní Uhry, tedy dnešní Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu, museli opustit domov na konci roku 1944 na základě nařízení německých úřadů. V rodině Idy Karáskové nechala nucená evakuace v Čechách hluboké šrámy. V Sudetech zemřela její babička, ona sama tam dostala tyfus. "Narodil se mi tam také bratr, ale po návratu domů zemřel. Máma nemohla kojit, jídlo nebylo," dodala pamětnice. Stejnými transporty se dostávala domů do Dobšiné i tehdy čtyřletá Anna Kačalová s rodinou. (pokračování...)