Rada Evropy projedná změny v přístupu k lidským právům kvůli migraci, píše BBC

Londýn 10. prosince 2025 (ČTK) - Revoluční změny v přístupu Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) k případům ohledně migrace mohou vzejít z mezinárodních jednání, která dnes večer začnou ve Štrasburku. Britská vláda v této souvislosti vyzývá partnerské země v Radě Evropy, aby modernizovaly způsob, jakým jednotlivé státy řeší krizi nelegálního přistěhovalectví na celém kontinentu. Píší o tom britské zpravodajské servery BBC či The Guardian. Nadcházející jednání jsou podle BBC dosud nejvýznamnějším signálem, že mezinárodní právo v oblasti lidských práv může být nově interpretováno tak, aby státům usnadnilo boj s nelegálním převaděčstvím či zřizování zadržovacích center pro lidi, kteří nemají na pobyt v Evropě nárok. Kritici tvrdí, že působení ECHR brání vyhošťování většího množství migrantů, kteří jsou v Evropě nelegálně; podle zastánců dosavadní praxe jsou tvrzení o roli soudu v oblasti migrace naopak přehnaná. Signatáři Evropské úmluvy o lidských právech chtějí do jara dospět k politickému prohlášení, které stanoví, jak bude tato smlouva uplatňována v případech migrace, píše BBC. Pokud takové dohody dosáhnou, mohlo by jít o jednu z nejvýznamnějších reforem způsobu uplatňování pravidel v oblasti lidských práv za 75 let existence úmluvy. Dnešní zasedání Rady Evropy - 46členného politického orgánu, který hledá společná řešení mimo jiné v oblasti lidských práv, na jejichž dodržování pak ECHR dohlíží - přichází po měsících tlaků kvůli problémům s migrací. Devět členských států pod vedením Itálie a Dánska v květnu v otevřeném dopise vyzvalo k omezení působnosti soudu. Británie dopis nepodepsala, ale v zákulisí lobuje za jednání o reformách. Politickým tématem v zemi se v posledních letech stalo samotné členství Británie v úmluvě. Nejen populistická protiimigrační strana Reform UK, ale i konzervativci prohlašují, že v případě vítězství ve volbách od smlouvy odstoupí. Britský premiér Keir Starmer spolu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou v úterním sloupku pro The Guardian napsali, že členské státy musí na dnešním zasedání "zajít dále při zvládání společných výzev" v podobě nekontrolované migrace, která podle nich podkopává důvěru veřejnosti ve vlády. "Evropa velkým zkouškám čelila i v minulosti a společnými kroky jsme je překonali. Nyní musíme učinit totéž. V opačném případě povstanou síly, které se nás snaží rozdělit," uvedli oba lídři závěrem svého článku. "Naše poselství tedy zní: jako zodpovědné, pokrokové vlády přineseme změnu, po níž lidé tak touží. Budeme mít pod kontrolou naše hranice, abychom ochránili naše demokracie - a v příštích letech tak budou naše národy silnější než kdy dříve," uzavřeli. Britskou delegaci na dnešní jednání Rady Evropy povede vicepremiér a ministr spravedlnosti David Lammy. Očekává se, že na zasedání prohlásí, že Británie je nadále zavázána ECHR, ale výklad soudu nesmí stát v cestě boji proti pašování lidí. Jednání se zřejmě zaměří na některé z palčivých otázek, včetně boje proti převaděčství či způsobu, jak v souladu s lidskými právy zřídit "střediska pro návraty" - centra mimo Evropu, kde by mohli být migranti nuceně zadržováni, pokud je nelze vrátit do nebezpečných zemí. Rozhovory se zřejmě dotknou také komplexního výkladu článku 8, tedy práva na respektování soukromého a rodinného života, a článku 3, který zakazuje mučení či nelidské zacházení a který figuruje v mnoha soudních případech kolem migrace. Někteří britští vládní poslanci, lidskoprávní skupiny i právní experti však varují, že pokud země jako Británie rozvolní uplatňování článku 3, mohly by její příklad následovat méně ukázněné státy s případně děsivými důsledky, poznamenal The Guardian. sch nim - sdílejte článek