Ředitel ústavu v Boleticích: Násilí mezi dětmi roste, viníkem není covid
Děčín 9. března (ČTK) - Výchovný ústav v děčínských Boleticích má na starost odsouzené vrahy, násilníky, psychicky nemocné či jinak narušené chlapce od 11 do 18 let. Pouze malou část dětí se daří napravit, řekl ČTK ředitel výchovného ústavu Rudolf Jakubec. Z velké části se do zařízení dostávají zraněné duše, které od těch, kteří by je měli milovat, zažívali týrání, byli znásilněni nebo museli sledovat rodiče závislé na návykových látkách. Násilí a agrese mezi dětmi významně roste, pandemií covidu to ale není, řekl ředitel. Za excesy podle něj stojí zanedbání primární prevence i tolerance násilí páchaného na dětech.
Tím porušuji zákon, protože mají také nárok na vycházku a návštěvu rodiny. Sám jsem z toho rozmrzelý, že takto jednoduchou věc nedokážeme legislativně změnit...
Pod zařízení v Boleticích spadá dětský domov se školou, který má kapacitu 36 dětí, z nichž 12 je na oddělení extrémních poruch chování. Ve výchovném ústavu jsou chlapci, kteří již ukončili povinnou školní docházku, kapacita je 60 míst. Ve středisku výchovné péče může být až 16 dětí. Jejich pobyt trvá šest až osm týdnů. Až na výchovný ústav, který bývá obsazený z 80 až 90 procent, jsou kapacity stále plné. Děti musí zařízení často odmítat.
V zařízení jsou chlapci s různými deviacemi, jako je například nekrofilní sadismus či pedofilie. Dále jsou tam chlapci odsouzení za nejzávažnější trestné činy, kterými jsou vražda, znásilnění či loupežné přepadení. Některé děti jsou závislé na drogách, další mají závažné poruchy chování a jiní našli zázemí v Boleticích, protože je odmítly přijmout psychiatrické nemocnice. "Jsou na ně příliš nároční a nezvládají je," vysvětlil ředitel. "Problémem je, že s těmito chlapci si nikdo neví rady," doplnil. S dětmi v Boleticích nepomohli ani odborníci. "Nikdo s tímto segmentem nechce mít nic společného," poznamenal Jakubec.
Práce s takovými dětmi je složitá. "My se snažíme u nebezpečných jedinců zamezit možnosti ublížit sobě nebo ostatním. To je priorita," uvedl ředitel. U chlapců se závislostmi to vůbec není snadné, protože podle něj bývají agresivní, stejně tak ti, kteří mají poruchy chování. "My se v první řadě snažíme nastolit režim, který důsledně dodržujeme. Aby mohl mít chlapec nějaké výhody, musí si je zasloužit," řekl Jakubec na dotaz, jak zařízení s chlapci pracuje. Důležité je i vybudování vzájemného vztahu třeba s některým z učitelů či vychovatelů. Cílem je dospět k tomu, aby si chlapci vzali požadované chování za své. "Součástí jsou nácviky situací, které mohou vyvolávat konflikty, a posouvání frustrační tolerance chlapců - různé zátěžové akce, fyzické i psychicky náročné situace," řekl Jakubec.
Chlapci z jednotlivých oddělení se mezi sebou nemísí. "Bohužel legislativa je nastavena tak, že chlapec, který byl přivezen pod vlivem drog ze záchytu, může jet za dva dny domů do rodiny, kde všichni páchají trestnou činnost a fetují," uvedl ředitel. Nebezpečné chlapce, kteří mají na svědomí vraždu a chtějí opět zabíjet, Jakubec nikam nepouští. "Tím porušuji zákon, protože mají také nárok na vycházku a návštěvu rodiny. Sám jsem z toho rozmrzelý, že takto jednoduchou věc nedokážeme legislativně změnit," řekl Jakubec.
Statistiky hovoří jasně, násilí mezi dětmi narůstá, uvedl ředitel. Dokazují to i mediálně známé kauzy. Například minulý týden v Děčíně hrozil nezletilý střelbou. Je obviněný z pokusu o vraždu více lidí mladších 15 let, skončil ve vazbě. Podobný případ se stal 20. ledna v Rudolfově u Českých Budějovic. Třináctiletý žák, který se pokusil vystřelit na svou učitelku, skončil v diagnostickém ústavu. Přibývá také brutálních potyček mezi vrstevníky.
"Tyto excesy byly vždy, ale jejich současný nárůst a zvyšující se agresivita je strašná. Vymlouvat se na covid je nesmysl, to jen zavíráme oči před skutečností," řekl Jakubec s tím, že jednou z příčin je volnost bez povinností, kterou řada dětí dostává. "Zcela se snažíme potlačit dětem stres a nepříjemné zážitky. Ale výsledkem je, že děti si neumí poradit s běžnými situacemi, které je potřeba řešit nějakou aktivitou, která jim není úplně příjemná," uvedl Jakubec. Upozornil, že velkou hrozbou jsou sociální sítě.
Další příčinou narůstajícího násilného chování u dětí podle Jakubce je, že se toleruje násilí na nich páchané. "Ve vyloučených lokalitách v rodinách jsou děti do 12 až 13 let příjemci čistého zla. Je tam fyzické násilí, křik, drogy, alkohol, pohlavní zneužití, znásilnění, krádeže," uvedl k praktickým poznatkům Jakubec. Děti jsou podle něj z takového dětství traumatizované. Prakticky je nikdo nevychoval a nepředal jim nic dobrého. Navíc soudem odebrané děti mohou do rodiny každý týden docházet na návštěvy. "Nám se kolikrát podaří dítě dostat na správnou cestu, ale dál mu nikdo nepomůže," řekl Jakubec, podle kterého se děti vrátí do původní rodiny, kde se ale nic nezměnilo.
V boletickém zařízení pracuje 178 lidí. Například psychology shání Jakubec už čtyři roky a ani nedoufá, že by je sehnal. Podotkl, že s dětmi v Boleticích nemůže pracovat každý. "Všichni naši učitelé mohou učit na gymnáziu. Obávám se, že nikdo z gymnázia nemůže pracovat u nás. To, co odpustí špatnému vychovateli děti na internátě, to u nás může stát někoho život," uzavřel ředitel.
trs kš - sdílejte článek
Následuje: Českého lva za rok 2024 ovládly Vlny Jiřího Mádla, proměnily šest ze 14 nominací
Praha 8. března (ČTK) - Českého lva za nejlepší celovečerní film loňského roku dnes získalo drama Vlny režiséra a scenáristy Jiřího Mádla připomínající rok 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. Vlny letos posbíraly největší množství cen, odnesly si jich šest ze 14 obdržených nominací. Mádl ocenění dostal za režii a scénář, cenu si odnesli i představitelé vedlejších rolí Tatiana Pauhofová a Stanislav Majer. Vlny bodovaly i v kategorii zvuk pro Viktora Ekrta. "Mám obrovskou radost, byli jsme připravení na jakoukoliv variantu tohoto večera, a tahle je moc dobrá," řekl novinářům Mádl. Vlny získaly šest Českých lvů ze 14 nominací. Teoreticky mohly předstihnout absolutního rekordmana, kterým je film Masaryk režiséra Julia Ševčíka s rekordním počtem 12 cen. "Teoretická šance asi existovala, ale ta konkurence byla opravdu velká," podotkl Mádl. Křišťálovou sošku za nejlepší celovečerní film převzala producentka Vln Monika Kristlová. V děkovné řeči vyzdvihla ve vztahu k roku 1968 roli rozhlasu a televize. "Vážím si toho, že v ČR stále máme veřejnoprávní média," řekla Kristlová. Snímek Vlny za týden vstoupí do kin ve Francii, uveden bude i ve Španělsku, Řecku a dalších státech. V současnosti je na festivalech v USA a tvůrci mají nabídku na americkou distribuci. "Ale jde o to, co s tím filmem tam chtějí udělat. Není to jen o tom podepsat americkou distribuci, ale my bychom rádi, aby se ten film dostal k lidem. A v Americe, jak jsme viděli, kina pro artové a pro mainstreamové filmy fungují více odděleně než u nás," řekla ČTK producentka Monika Kristl. Nejlepším dokumentem loňského roku se stal snímek Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše Ještě nejsem, kým chci být. Pojednává o fotografce Libuši Jarcovjákové a sestává jen z jejích fotografií, komentáře a hudby. Cenu za nejlepší herečkou v hlavní roli převzala Pavla Beretová za to, jak ve filmu Veroniky Liškové Rok vdovy ztvárnila postavu Petry. (pokračování...)
Praha 8. března (ČTK) - Českého lva za nejlepší celovečerní film loňského roku dnes získalo drama Vlny režiséra a scenáristy Jiřího Mádla připomínající rok 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. Vlny letos posbíraly největší množství cen, odnesly si jich šest ze 14 obdržených nominací. Mádl ocenění dostal za režii a scénář, cenu si odnesli i představitelé vedlejších rolí Tatiana Pauhofová a Stanislav Majer. Vlny bodovaly i v kategorii zvuk pro Viktora Ekrta. "Mám obrovskou radost, byli jsme připravení na jakoukoliv variantu tohoto večera, a tahle je moc dobrá," řekl novinářům Mádl. Vlny získaly šest Českých lvů ze 14 nominací. Teoreticky mohly předstihnout absolutního rekordmana, kterým je film Masaryk režiséra Julia Ševčíka s rekordním počtem 12 cen. "Teoretická šance asi existovala, ale ta konkurence byla opravdu velká," podotkl Mádl. Křišťálovou sošku za nejlepší celovečerní film převzala producentka Vln Monika Kristlová. V děkovné řeči vyzdvihla ve vztahu k roku 1968 roli rozhlasu a televize. "Vážím si toho, že v ČR stále máme veřejnoprávní média," řekla Kristlová. Snímek Vlny za týden vstoupí do kin ve Francii, uveden bude i ve Španělsku, Řecku a dalších státech. V současnosti je na festivalech v USA a tvůrci mají nabídku na americkou distribuci. "Ale jde o to, co s tím filmem tam chtějí udělat. Není to jen o tom podepsat americkou distribuci, ale my bychom rádi, aby se ten film dostal k lidem. A v Americe, jak jsme viděli, kina pro artové a pro mainstreamové filmy fungují více odděleně než u nás," řekla ČTK producentka Monika Kristl. Nejlepším dokumentem loňského roku se stal snímek Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše Ještě nejsem, kým chci být. Pojednává o fotografce Libuši Jarcovjákové a sestává jen z jejích fotografií, komentáře a hudby. Cenu za nejlepší herečkou v hlavní roli převzala Pavla Beretová za to, jak ve filmu Veroniky Liškové Rok vdovy ztvárnila postavu Petry. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ředitel ústavu v Boleticích: Násilí mezi dětmi roste, viníkem není covid' je zařazena do kategorií Zdravotnictví (zdr) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2025030704217|513525. Vydána 09.03.2025 6:06:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ředitel ústavu v Boleticích: Násilí mezi dětmi roste, viníkem není covid' je zařazena do kategorií Zdravotnictví (zdr) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2025030704217|513525. Vydána 09.03.2025 6:06:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.