Ruské dezinformace zasévají chaos a strach, uvedl v EP bulharský novinář

Brusel 22. dubna (zpravodajka ČTK) - Cílem ruských dezinformačním kampaní je zasít chaos a zmatek a rovněž šířit strach. Na dnešním veřejném slyšení v Evropském parlamentu v Bruselu to uvedl bulharský investigativní novinář Christo Grozev, který pracoval pro investigativní web Bellingcat a byl například hlavním autorem jeho zpráv o otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala v roce 2018 v anglickém Salisbury.

Grozev se na jednání věnovanému ruským hybridním hrozbám připojil pouze přes internet. V minulosti se stal terčem již mnoha útoků a nyní kvůli bezpečnosti nezveřejňuje místo svého pobytu. Veřejné slyšení uspořádal nově vzniklý zvláštní výbor pro Evropský štít pro demokracii (EUDS).

Bulharský novinář před europoslanci připomněl, že Rusko už před rokem 2022 útočilo na nejrůznější vojenské cíle. Zmínil například výbuchy v Bulharsku, ale také v Česku, konkrétně exploze v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Český vyšetřovací tým tehdy za strůjce vrbětických explozí označil důstojníky tajné jednotky GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina. "Počet podobných sabotáží velmi narostl od začátku války na Ukrajině. Polsko jen v loňském roce zatklo devět ruských agentů," dodal Grozev.

Ruské hybridní útoky podle něj mohou mít různou podobu. Jde právě o výše zmíněné sabotáže, ale i kybernetické útoky, například na poskytovatele zdravotní péče. "Identifikovali jsme novou (ruskou) jednotku, která má narušit pořádek v Evropě. Podařilo se nám získat i seznam cílů, nevíme, kdy k těmto útokům dojde, ale je zde jasný zločinný záměr," uvedl bulharský novinář, který spolupracoval rovněž s ruským opozičním politikem Alexejem Navalným. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Ruské skupiny se podle Grozeva zaměřují rovněž na narušování letecké dopravy, šíření dezinformací a najímají si i lidi ze Západu, aby za ně odváděli "špinavou" práci. Například v loňském roce šlo o pokusy o narušení olympijských her v Paříži.

Špionáž ve prospěch Ruska prováděl dlouhá léta například někdejší známý rakouský manažer společnosti Wirecard Jan Marsalek. Měl být rovněž jedním z těch, kteří se zaměřili právě na Grozeva. "Vaším cílem by mělo být dělat všechno pro to, abyste zadrželi a poslali do vězení lidi, jako je Jan Marsalek," vzkázal europoslancům novinář, který píše pro investigativní web The Insider. Marsalek nyní podle něj žije v Rusku, pod ochranou Moskvy.

"Ruský režim nevede válku jen zbraněmi, ale i lží a manipulací. Prostřednictvím platforem jako Meta nebo Telegram šíří dezinformace, rozděluje naši společnost a podkopává důvěru v demokracii," uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský z frakce Evropské lidové strany (EPP), který je členem výboru. Právě z tohoto důvodu společně s dalšími členy výboru poslali dopis místopředsedkyni Evropské komise Henně Virkkunenové, aby se těmito hrozbami začala vážně zabývat.

"Pokud technologické firmy nebudou důsledně dodržovat vlastní pravidla, přímo tím pomáhají Putinovi v jeho hybridní válce proti Evropě. Tohle je boj opravdu. Kdo ustoupí, dává prostor ruské propagandě," dodal Zdechovský (KDU-ČSL).

"Jsem ráda, že jsme se na zasedání výboru pro demokratický štít shodli s kolegy a přizvanými experty, že co se týče ruských hybridních hrozeb a šíření dezinformací, musíme přestat předstírat, že obchodní model velkých platforem je neutrální. Není," uvedla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených, která se jednání rovněž zúčastnila. Model sociálních sítí je podle ní postavený na pozornosti, emocích a manipulaci – ať už skrze reklamy, nebo skrze dezinformace.

"Pokud chceme čelit hybridním hrozbám, musíme změnit systém, který těmto hrozbám pomáhá šířit se," dodala česká europoslankyně s tím, že Evropa nesmí zůstat v hybridní válce paralyzovaná a musí využívat nástrojů, jako je například nařízení o digitálních službách (DSA). To ukládá velkým internetovým sítím jako je Facebook, X nebo TikTok, aby bránily šíření nenávistných, rasistických či xenofobních příspěvků a upozorňovaly na úmyslně šířené dezinformace.