Šéf pobočky RSF: K posílení svobody tisku přispěl růst poplatků i změna na Hradě

Praha 2. května (ČTK) - K posílení svobody tisku v Česku přispěla snaha vlády o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, změna na Pražském hradě i to, že lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš už nevlastní média. Výjimečné je sice fyzické násilí vůči novinářům a novinářkám, ale zůstávají politické tlaky, hrozby i on-line šikana. Při představení výsledků letošního Světového indexu svobody tisku to dnes v Praze řekl šéf pobočky společnosti Reportéři bez hranic (RSF) pro Evropskou unii a Balkán Pavol Szalai. Index sestavuje 23 let společnost RSF. Zohledňuje bezpečnost novinářů, právní nastavení, politický kontext, ekonomickou situaci i vnímání společností. Česko skončilo mezi 180 zeměmi v letošním žebříčku desáté, polepšilo si o sedm příček. První bylo Norsko a za ním Estonsko a Nizozemsko. Poslední tři místa obsadily Čína, Severní Korea a Eritrea. Slovensko je 39., propadlo se o devět pozic. Polsko si naopak polepšilo o 16 míst, je 31. Maďarsko je o příčku níž než před rokem, skončilo 68. "Zlepšení Česka odráží loňskou snahu vlády zvýšit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média a celkově zajistit jejich předvídatelné financování. To je opravdu v EU absolutně výjimečné. Máme tu opačný trend jako snižování rozpočtů veřejnoprávních médií, snahu o jejich politické ovládnutí v zemích jako Slovensko. Také se naplno projevila změna na Pražském hradě, kde je prezident (Petr Pavel) spíš ve prospěch svobody tisku. Vystřídal Miloše Zemana, který na novináře útočil. Padlo i několik pozitivních rozsudků ve prospěch svobody slova. Aktivní politik Andrej Babiš už také není vlastníkem médií. Je tu též velmi výjimečné násilí vůči novinářům, které je v tomto regionu dál na východ, ale i v západní Evropě přítomné," řekl ČTK Szalai. Žebříček je rozdělený do čtyř kategorií podle míry svobody tisku. V nejlepším pásmu je sedm států. ČR je spolu s dalšími 34 zeměmi ve druhé skupině. Maďarsko skončilo ve třetí kategorii. Podle Szalaie by Česko nemělo usnout na vavřínech. "Velkým problémem zůstává koncentrace médií a možné zásahy majitelů do redakční nezávislosti. Česká svoboda tisku také není imunní vůči politickým tlakům a fyzickým hrozbám. Právě šikana on-line a někdy i soudní je problém, který je potřeba řešit," řekl šéf pobočky RSF. Uvedl, že klíčové pro další vývoj budou podzimní sněmovní volby. Politici opozičního hnutí ANO, které je podle průzkumů s odstupem nejsilnější, mluví o zrušení poplatků, sloučení veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu a jejich financování ze státního rozpočtu. "Dovedu si představit model, kdy jsou spojené a financované ze státního rozpočtu, ale musí ctít entity - novináře a politiky. Respektovat nastavení. Problém politiků - ať už jsou to demokraté, nebo populisté je ten, že nechtějí ztratit kontrolu nad médii. Ten problém je dlouhodobě v hlavě a nedá se odstranit," řekl předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman. Podle něj je podstatné odstínit média od politické moci. "My máme poměrně odstínění, ale dochází k pronikání přes rady (televize a rozhlasu). Prorůstání je dost viditelné," uvedl Groman. Szalai míní, že bez ekonomické nezávislosti tisk svobodu nemá. Podle Gromana příznakem svobody tisku v Česku je i to, že tu sídlí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a pro Čechy už nemusí vysílat. Ředitel ruské redakce Andrej Šarij připomněl, že po rozhodnutí Trumpovy administrativy se financování zastavilo. "Šetříme, co můžeme. Nedostali jsme peníze za duben. Finance nám stačí ještě na několik týdnů. Děláme jen ty nejdůležitější věci," řekl Šarij. Vítá, že se o situaci zajímá česká vláda i další země. "Politickou podporu máme. Jak nevládní organizace, tak některé evropské vlády chtějí pomoct, ale změnit to na reálné možnosti je věc jiná," dodal Šarij. ktk rot - sdílejte článek