Slovenský soudce zvažuje přísněji posuzovat obžalobu šéfa centrální banky

Bratislava 25. dubna (zpravodaj ČTK) - Soudce na Slovensku dnes oznámil, že zvažuje přísněji než žalobce posuzovat případ nynějšího guvernéra místní centrální banky (NBS) Petera Kažimíra, který čelí obžalobě z podplácení. Informovala o tom slovenská média. Uvedený krok soudu by znamenal, že kauza patrně nebude po loňských změnách ve slovenském trestním právu promlčena. Kažimír vinu dlouhodobě popírá. Jeho advokát Ondrej Mularčík novinářům řekl, že změna kvalifikace skutku by nebyla správná. V případě přísnějšího posuzování případu by Kažimírovi hrozilo pětileté vězení místo trestu odnětí svobody na tři roky. To by podle médií znamenalo také prodloužení promlčecí doby. Obhajoba Kažimíra naposledy tvrdila, že skutek je promlčen a stíhání jejího klienta mělo být zastaveno. Soudce podle médií dnes ovšem řekl, že stíhání obžalovaného zatím nelze zastavit, a to právě kvůli možnému posouzení kauzy podle jiného ustanovení trestního zákoníku. Žalobci a obhajobě dal desetidenní lhůtu, aby se k případné změně právní kvalifikace skutku vyjádřili. Podle obžaloby Kažimír před více než sedmi lety jako ministr financí za stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD) současného již čtyřnásobného premiéra Roberta Fica předal úplatek 48.000 eur (1,2 milionu korun) tehdejšímu šéfovi finanční správy Františkovi Imreczemu za to, aby zajistil urychlené a přednostní vyplacení nadměrných daňových odpočtů vybraným firmám. Slovenská média dříve uvedla, že šlo o společnosti vlastněné podnikatelem, od jehož firmy pak Kažimír koupil patrně za nižší než tržní cenu vilu v lukrativní části Bratislavy. Imrecze podle dostupných informací svědčil u soudu proti Kažimírovi. Část hlavního líčení v tomto případu byla ale neveřejná kvůli možnému ohrožení například bankovního tajemství. Kažimír, někdejší dlouholetý místopředseda Směru-SD, byl ministrem financí v letech 2012 až 2019. Následně se stal guvernérem NBS. Z titulu své funkce v čele slovenské centrální banky je Kažimír také členem Rady guvernérů Evropské centrální banky. Slovensko je součástí eurozóny od roku 2009. Zkrácení promlčecích lhůt u řady trestných činů loni prosadila Ficova vláda v rámci širších změn v trestním právu, jejichž součástí bylo také například zrušení elitního útvaru prokuratury a zmírnění trestních sazeb. Opoziční politici na Slovensku už dříve tvrdili, že vládní koalice chce těmito změnami dosáhnout beztrestnosti pro lidi, kteří jsou stíháni v kauzách z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD. Novela trestního zákoníku už pomohla například místopředsedovi slovenské sněmovny Peteru Žigovi, jehož stíhání pro podezření z podplácení zastavil žalobce právě pro promlčení. Žiga je nyní členem vedení vládní strany Hlas-sociální demokracie, v minulosti působil ve Směru-SD. Schválené snížení trestních sazeb se zase vztahovalo také na případ slovenského exprezidenta Andreje Kisky, kterého odvolací soud loni pravomocně uznal vinným z daňového podvodu a vyměřil mu podmíněný trest. Kiska tvrdil, že za jeho stíháním stojí Fico, kterého Kiska v roce 2014 porazil v přímé prezidentské volbě a vůči kterému se jako prezident vymezoval. boa mka - sdílejte článek