Sněmovna uzákonila povinnost hlásit převoz více než 15.000 eur přes hranice

Praha 11. září 2024 (ČTK) - Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz částky vyšší než 15.000 eur (asi 370.000 Kč) přes hranice. Počítá s tím novela proti praní špinavých peněz, kterou dnes znovu schválila Sněmovna. Odmítla úpravu Senátu, který chtěl v novele ponechat dosavadní vymezení politicky exponovaných osob ve vztahu k orgánům firem ovládaných státem. Vyhověla tak doporučení ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle něhož je třeba kvůli požadavkům EU nové vymezení, které ale věcně nic nemění. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Nynější znění zákona uvádí členy statutárních orgánů obchodních korporací ovládaných státem. Vláda navrhla změnu definice na řídicí a kontrolní orgány, a to, podle zdůvodnění, pro zvýšení právní jistoty adresátů. V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10.000 eur (asi 250.000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť. Novela zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí. Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Upravuje navíc některé povinnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ). Novela je reakcí na doporučení expertů Rady Evropy, kteří její dosavadní znění považovali za nedostatečné. Obchodníci s virtuálními aktivy budou muset při identifikaci klientů získat nově informace o totožnosti původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva. Jejich povinnosti se tak přiblíží těm, jaké mají při prověřování klientů jiné finanční a úvěrové instituce. Zákon proti praní špinavých peněz umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích potenciálně zneužitelných pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů. Sněmovna zvýšila v novele z jednoho milionu na 2,5 milionu korun maximální pokuty pro některé profesní komory za porušení nově zavedených povinností namířených proti praní špinavých peněz. Postih se má kromě advokátní a notářské komory vztahovat také na exekutorskou komoru a komoru daňových poradců a komoru auditorů. Dolní komora rovněž zpřesnila zákon o mezinárodních sankcích. Vložila do něj kromě jiného úpravu takzvané ochranné bariéry. Bariéra má umožnit fungování obchodního závodu na území České republiky takové obchodní společnosti, která je ovládána sankcionovanou osobou, za předpokladu, že bude od vlivu této osoby odstřižena. mhm nlm mha - sdílejte článek