Jerevan 3. října (ČTK) - Soud v Arménii odsoudil ke dvěma rokům vězení arcibiskupa Mikaela Adžapajana, kterého shledal vinným z vyzývání ke svržení režimu. Soudní proces církev odsoudila jako politicky motivovaný, informovala agentura Reuters. Podle agentury AFP lze očekávat další zhoršení konfliktu mezi premiérem Nikolem Pašinjanem a vlivnou Arménskou apoštolskou církví.
Hlava církve, katolikos Garegin II., opakovaně kritizoval premiéra Pašinjana a vyzval ho k odstoupení po porážce Jerevanu ve válce s Ázerbájdžánem na podzim 2020. Konfrontace mezi vládou a církví eskalovala letos v červnu, kdy policisté letos v létě zatkli řadu významných duchovních a obvinili je z pokusu o vyvolání násilného převratu. Převrat podle vyšetřovatelů chystal arcibiskup Bagrat Galstanjan, který loni vedl opoziční demonstrace za Pašinjanovo odstoupení kvůli premiérovým ústupkům po prohrané válce s Ázerbájdžánem. Arcibiskup zůstává ve vazbě.
Arcibiskup Adžapajan byl zatčen v červnu. Záminkou se stalo loňské interview, ve kterém uvedl, že Arménie potřebuje převrat. Podobná prohlášení učinil i letos. Církev odsouzení arcibiskupa označila za akt "politické pomsty". Podle obhájce 62letý duchovní vinu popírá a hodlá se odvolat.
Ke sporu s církví dochází v době, kdy Pašinjan čelí příštím parlamentním volbám a je pod tlakem, aby uzavřel mírovou dohodu s Ázerbájdžánem, která by ukončila desítky let trvající konflikt mezi sousedy z jižního Kavkazu. Text mírové deklarace zprostředkované USA byl podepsán v srpnu ve Washingtonu, ale formálnímu podpisu dohody stále brání velké překážky, včetně požadavku Ázerbájdžánu, aby Arménie změnila svou ústavu.
Arménská apoštolská církev má značný vliv v kavkazské zemi, která jako první ve čtvrtém století přijala křesťanství jako státní náboženství. Nikol Pašinjan, kterého vynesly k moci protesty v roce 2018, čelí kritice za válečnou porážku, ztrátu sporné enklávy Náhorní Karabach a ústupky v jednáních s Baku, které mnozí považují za přílišné. Navzdory protestům si Pašinjan díky parlamentní většině a slabé a roztříštěné opozici udržuje pevnou kontrolu nad zemí, poznamenala AFP.
msk zdp - sdílejte článek
Následuje: V Česku začaly sněmovní volby, lidé se nemohli prokázat doklady v mobilu
Praha 3. října (ČTK) - Dvě hodiny po poledni začaly v České republice volby do Poslanecké sněmovny, které rozhodnou o podobě budoucí vlády. O 200 mandátů usiluje v celé zemi 26 volebních uskupení a přes 4400 kandidátů. Mezi prvními voliči tradičně nechyběli lídři nejsilnějších stran i prezident Petr Pavel, kteří shodně vyzvali spoluobčany, aby využili svého práva hlasovat. V letošních sněmovních volbách měli mít lidé poprvé možnost prokázat svou totožnost ve volebních místnostech i pomocí elektronického občanského průkazu, systém ale kvůli přetížení nefungoval a voliči museli ukázat klasický občanský průkaz nebo pas. Novinkou je i korespondenční volba pro Čechy žijící v zahraničí. Během prvních dvou hodin odevzdala na řadě míst Česka svůj hlas až čtvrtina voličů, vyplývá ze zjištění ČTK. Účast je tak vyšší než při minulých volbách do Sněmovny v roce 2021, kdy za stejnou dobu dorazila k urnám většinou méně než pětina voličů. Pavel v neděli ráno zahájí konzultace s těmi stranami, které se dostanou do Sněmovny. Novinářům dnes po hlasování v Černoučku na Litoměřicku řekl, že povolební vyjednávání nebudou jednoduchá i kvůli příkopům, které jsou mezi současnou vládní koalicí a opozicí. "Stejně jako nebude jednoduché poskládat většinu ve Sněmovně," míní prezident. Přál by si, aby volební účast byla minimálně na stejné úrovni jako před čtyřmi lety, kdy přesáhla 65 procent. Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš pár minut po otevření volebních místností odevzdal svůj hlas v Ostravě. Novinářům řekl, že za úspěch ve volbách považuje zisk většiny hlasů ve Sněmovně a možnost ANO sestavovat jednobarevnou vládu. Premiér a lídr dosavadní vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) Petr Fiala hlasoval v Brně. Míní, že v letošních volbách jde o to, jestli země bude směřovat do minulosti, nebo do budoucnosti. Věří, že každý občan využije svůj hlas a půjde volit, věří v co nejvyšší účast. Lídr vládního hnutí STAN Rakušan hlasoval v Kolíně. Zisk Starostů pod deseti procenty by považoval za jednoznačný neúspěch, zisk nad 15 procent za velký úspěch. Ve volbách jde podle něj o demokratickou většinu 101 hlasů, která udrží prozápadní orientaci země. Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chce podle svého předsedy Tomia Okamury překonat zisk necelých deseti procent hlasů před čtyřmi lety. Letos na své kandidátky přibrala představitele Svobodných, Trikolory a PRO, což má zabránit propadnutí hlasů. Ve volbách se rozhoduje o tom, zda Česko nastoupí cestu zvyšování životní úrovně, řekl Okamura novinářům poté, co odevzdal svůj hlas v Praze 6. Nyní opoziční, do loňského roku vládní Piráti podle svého předsedy Zdeňka Hřiba cílí na zisk přes deset procent hlasů a dvacítky mandátů. Po hlasování v Praze 10 připomněl i svůj nedávný cíl překonat volební zisk SPD. Volby určí, zda si většinu ve Sněmovně udrží současné vládní strany, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostové doplněné o nyní opoziční Piráty, nebo se k moci vrátí Babišovo ANO, které chce vládnout bez koaličních partnerů. Šanci na návrat do Sněmovny po čtyřech ... (pokračování)
Praha 3. října (ČTK) - Dvě hodiny po poledni začaly v České republice volby do Poslanecké sněmovny, které rozhodnou o podobě budoucí vlády. O 200 mandátů usiluje v celé zemi 26 volebních uskupení a přes 4400 kandidátů. Mezi prvními voliči tradičně nechyběli lídři nejsilnějších stran i prezident Petr Pavel, kteří shodně vyzvali spoluobčany, aby využili svého práva hlasovat. V letošních sněmovních volbách měli mít lidé poprvé možnost prokázat svou totožnost ve volebních místnostech i pomocí elektronického občanského průkazu, systém ale kvůli přetížení nefungoval a voliči museli ukázat klasický občanský průkaz nebo pas. Novinkou je i korespondenční volba pro Čechy žijící v zahraničí. Během prvních dvou hodin odevzdala na řadě míst Česka svůj hlas až čtvrtina voličů, vyplývá ze zjištění ČTK. Účast je tak vyšší než při minulých volbách do Sněmovny v roce 2021, kdy za stejnou dobu dorazila k urnám většinou méně než pětina voličů. Pavel v neděli ráno zahájí konzultace s těmi stranami, které se dostanou do Sněmovny. Novinářům dnes po hlasování v Černoučku na Litoměřicku řekl, že povolební vyjednávání nebudou jednoduchá i kvůli příkopům, které jsou mezi současnou vládní koalicí a opozicí. "Stejně jako nebude jednoduché poskládat většinu ve Sněmovně," míní prezident. Přál by si, aby volební účast byla minimálně na stejné úrovni jako před čtyřmi lety, kdy přesáhla 65 procent. Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš pár minut po otevření volebních místností odevzdal svůj hlas v Ostravě. Novinářům řekl, že za úspěch ve volbách považuje zisk většiny hlasů ve Sněmovně a možnost ANO sestavovat jednobarevnou vládu. Premiér a lídr dosavadní vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) Petr Fiala hlasoval v Brně. Míní, že v letošních volbách jde o to, jestli země bude směřovat do minulosti, nebo do budoucnosti. Věří, že každý občan využije svůj hlas a půjde volit, věří v co nejvyšší účast. Lídr vládního hnutí STAN Rakušan hlasoval v Kolíně. Zisk Starostů pod deseti procenty by považoval za jednoznačný neúspěch, zisk nad 15 procent za velký úspěch. Ve volbách jde podle něj o demokratickou většinu 101 hlasů, která udrží prozápadní orientaci země. Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chce podle svého předsedy Tomia Okamury překonat zisk necelých deseti procent hlasů před čtyřmi lety. Letos na své kandidátky přibrala představitele Svobodných, Trikolory a PRO, což má zabránit propadnutí hlasů. Ve volbách se rozhoduje o tom, zda Česko nastoupí cestu zvyšování životní úrovně, řekl Okamura novinářům poté, co odevzdal svůj hlas v Praze 6. Nyní opoziční, do loňského roku vládní Piráti podle svého předsedy Zdeňka Hřiba cílí na zisk přes deset procent hlasů a dvacítky mandátů. Po hlasování v Praze 10 připomněl i svůj nedávný cíl překonat volební zisk SPD. Volby určí, zda si většinu ve Sněmovně udrží současné vládní strany, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostové doplněné o nyní opoziční Piráty, nebo se k moci vrátí Babišovo ANO, které chce vládnout bez koaličních partnerů. Šanci na návrat do Sněmovny po čtyřech ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud v Arménii odsoudil arcibiskupa kvůli údajným výzvám ke svržení režimu' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Náboženství (nab) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2025100306980|522639. Vydána 03.10.2025 20:22:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud v Arménii odsoudil arcibiskupa kvůli údajným výzvám ke svržení režimu' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Náboženství (nab) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2025100306980|522639. Vydána 03.10.2025 20:22:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
