Soud v JAR označil tvrzení o genocidě bělochů v zemi za smyšlená
Johannesburg 25. února (ČTK) - Soud v Jihoafrické republice označil za zjevně smyšlená a neodpovídající realitě tvrzení, že v zemi dochází ke genocidě bělošské menšiny, napsal dnes zpravodajský server BBC. Podle něj závěr jihoafrického soudu zpochybňuje tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho blízkého poradce Elona Muska o perzekuci bělochů v JAR.
Jihoafrický soud zablokoval příspěvek bohatého dárce skupině Boerelegioen, která se označuje za "hnutí civilní obrany, jež umožňuje občanům bránit se plánovanému vyvražďování bělochů v Jihoafrické republice a krádežím jejich majetku".
Grantland Michael Gray, který zemřel před třemi lety, chtěl skupině odkázat 2,1 milionu dolarů (49,8 milionu Kč), aby jí podle jeho sourozenců pomohl "prosazovat její poselství o rasové nenávisti a rozkolu". Soud ale jeho záměr označil za neplatný a "v rozporu s veřejným pořádkem".
Trump se zmínil o "rozsáhlém vyvražďování zemědělců" v Jihoafrické republice, zatímco Musk, který se v JAR narodil a vyrůstal, odsoudil podle svých slov "rasistické majetkové zákony" a dříve hovořil o "prosazování genocidy bělochů" v této zemi.
Trump navzdory slibu omezit migraci do USA nabídl přesídlení Afrikáncům, potomkům bělošských evropských přistěhovalců, s tím, že jsou v JAR "obětí nespravedlivé rasové diskriminace".
Jihoafrický soud v případu příspěvku rozhodoval na základě žaloby Grayových čtyřech sourozenců, kteří jsou zároveň správci a beneficienty rodinného svěřenského fondu. Žalobci tvrdili, že jejich bratr, který zemřel v březnu 2022, byl v posledních deseti letech svého života "posedlý myšlenkou blížící se genocidy bělochů v Jihoafrické republice". Gray, který ochrnul po nehodě ve věku 26 let při výkonu vojenské služby, se podle nich stal paranoidním a věřil, že brzy nastane genocida.
"Tuto myšlenku ještě podpořil jeho již přítomný rasismus a internetový obsah, kterému byl vystaven," shrnula soudkyně Rosheni Allieová v rozsudku z 15. února, který se nyní dostal na veřejnost.
Gray se s členy Boerelegioen poprvé setkal v roce 2020 a údajně jim dal asi 326.000 dolarů (7,7 milionu Kč) ve zlatých mincích, aby jim pomohl s náborem nových členů a financováním aktivit skupiny. Následně zařadil organizaci do své závěti a určil, že část peněz půjde na různé vzdělávací programy, které skupina pořádala.
Protože však existovaly tři subjekty, které nesly název Boerelegioen, soud shledal, že Grayovo závěť byla "vágní, pokud jde o to, který subjekt byl zamýšleným příjemcem".
Soudkyně v rozhodnutí uvedla, že Grayovým "jediným vyjádřením záměru, které je zřejmé, je záměr, aby finanční prostředky byly použity na 'školení', jakož i jeho vlastní tvrzení, že chtěl, aby finanční prostředky byly použity ve prospěch organizace, jíž považoval za tu, která vyhladí každého černocha v Jihoafrické republice a bude použita k obraně nebo odvrácení genocidy bělochů, což je zjevně smyšlené a nikoliv skutečné".
Grayovi sourozenci tvrdili, že skupina Boerelegioen chtěla tyto prostředky použít k prosazování svého "poselství o rasové nenávisti a rozkolu". Boerelegioen naopak tvrdí, že poskytuje bezpečnostní a školicí služby obyvatelům a nikoho nevylučuje na základě rasy, pohlaví nebo vyznání. Soudkyně však rozhodla ve prospěch sourozenců a nařídila skupině Boerelegioen uhradit náklady soudního řízení.
Trump tento měsíc podepsal příkaz k pozastavení americké rozvojové pomoci Jihoafrické republice, což zdůvodnil její reformou pozemkové politiky a jihoafrickým obvinění Izraele z genocidy u Mezinárodního soudního dvora (ICJ).
Jihoafrická norma má za cíl řešit rasové rozdíly pokud jde o vlastnictví půdy, kterou umožňuje zabírat, aniž by za to stát vyplácel náhradu. Může se tak ale dít jen v případech, kdy je to "spravedlivé a v souladu s veřejným zájmem" a za podmínky, že pozemek není využívaný a jeho vlastníci nemají v úmyslu ho rozvíjet.
Postavení bělošských jihoafrických farmářů je již dlouho jedním z témat americké pravice a krajní pravice. Navzdory četným tvrzením o systematických útocích na bělošskou afrikánskou menšinu v JAR však statistiky kriminality ukazují jiný obrázek, píše BBC.
Jihoafrická republika nezveřejňuje údaje o kriminalitě podle rasového klíče, ale nejnovější údaje odhalily, že od října do prosince 2024 bylo v zemi zavražděno 6953 lidí. Z toho 12 osob bylo zabito při útocích na farmách. Z těchto dvanácti byl jeden farmář, zatímco pět z nich byli obyvatelé farmy a čtyři zaměstnanci, kteří byli pravděpodobně černoši, píše BBC. Mezi oběťmi vražd za dané období bylo 961 žen a 273 dětí.
ngl ank - sdílejte článek
Následuje: Ve slovenském muzeu ležela dlouhou dobu busta, která je patrně dílem Donatella
Bratislava 25. února (zpravodaj ČTK) - V depozitáři muzea v Levoči na východním Slovensku ležela několik desetiletí busta mladé ženy z 15. století, kterou podle výzkumu s největší pravděpodobností vytvořil italský renesanční sochař Donatello. S odvoláním na vyjádření zástupců slovenské kultury o tom dnes informovala slovenská média, jež bustu označila za světový unikát. Pro veřejnost by dílo mělo být vystaveno letos na podzim. Busta Cecílie Gonzagové byla podle listu Sme dlouhou dobu uložena s popiskem, že jde o mramorovou bustu ženy neznámého autora. Po dlouhém výzkumu historičky umění Marty Herucové ze Slovenské akademie věd je ale téměř jisté, že busta je dílem Donatellovým. Vznikla v polovině 15. století ve Florencii a na nynější Slovensko se patrně dostala díky blízkosti rodiny Gonzagových z italské Mantovy a šlechtického rodu Csákyových, který vlastnil zámek ve Spišském Hrhovu, kde se busta původně nacházela. Zámek později sloužil jako takzvaná polepšovna pro dívky. "Ze svědectví víme, že dívky si s bustou hrály, čas od času dokonce sloužila jako míč, kolem očí byly perem nakresleny linky," řekla na tiskové konferenci bývalá ředitelka Spišského muzea Mária Novotná, která v minulosti stála za zahájením výzkumu busty. (pokračování...)
Bratislava 25. února (zpravodaj ČTK) - V depozitáři muzea v Levoči na východním Slovensku ležela několik desetiletí busta mladé ženy z 15. století, kterou podle výzkumu s největší pravděpodobností vytvořil italský renesanční sochař Donatello. S odvoláním na vyjádření zástupců slovenské kultury o tom dnes informovala slovenská média, jež bustu označila za světový unikát. Pro veřejnost by dílo mělo být vystaveno letos na podzim. Busta Cecílie Gonzagové byla podle listu Sme dlouhou dobu uložena s popiskem, že jde o mramorovou bustu ženy neznámého autora. Po dlouhém výzkumu historičky umění Marty Herucové ze Slovenské akademie věd je ale téměř jisté, že busta je dílem Donatellovým. Vznikla v polovině 15. století ve Florencii a na nynější Slovensko se patrně dostala díky blízkosti rodiny Gonzagových z italské Mantovy a šlechtického rodu Csákyových, který vlastnil zámek ve Spišském Hrhovu, kde se busta původně nacházela. Zámek později sloužil jako takzvaná polepšovna pro dívky. "Ze svědectví víme, že dívky si s bustou hrály, čas od času dokonce sloužila jako míč, kolem očí byly perem nakresleny linky," řekla na tiskové konferenci bývalá ředitelka Spišského muzea Mária Novotná, která v minulosti stála za zahájením výzkumu busty. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud v JAR označil tvrzení o genocidě bělochů v zemi za smyšlená' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2025022507038|513415. Vydána 25.02.2025 22:16:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud v JAR označil tvrzení o genocidě bělochů v zemi za smyšlená' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2025022507038|513415. Vydána 25.02.2025 22:16:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.