Washington 24. listopadu 2025 (ČTK) - Federální soudkyně ve Spojených státech dnes zamítla trestní řízení proti bývalému řediteli Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamesi Comeymu a newyorské generální prokurátorce Letitii Jamesové. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že prokurátorka Lindsey Halliganová, která na naléhání prezidenta Donalda Trumpa vznesla obvinění, byla ministerstvem spravedlnosti jmenována nezákonným způsobem. Informuje o tom agentura AP. Bílý dům uvedl, že se ministerstvo spravedlnosti proti dnešnímu rozhodnutí odvolá.
Jamesová uvedla, že ji rozhodnutí soudu potěšilo, poděkovala za podporu lidí z celé země a uvedla, že zůstane "nebojácná tváří v tvář těmto nepodloženým obviněním".
Comey mezitím zveřejnil videoprohlášení, v němž také vyjádřil vděk soudu. "Jsem vděčný, že soud ukončil řízení proti mně, které bylo založeno na zlovolnosti a neschopnosti," uvedl s tím, že je "třeba vyslat signál, že prezident nemůže využívat ministerstvo spravedlnosti k pronásledování svých politických nepřátel". Zároveň Comey uvedl, že očekává, že po něm Trump "znovu půjde".
Rozhodnutí soudkyně Cameron McGowanové Currieové představuje ránu pro snahy Trumpovy administrativy postihnout prezidentovy politické odpůrce, píše AP. Zároveň podtrhuje právní manévry, jejichž cílem bylo narychlo dosadit loajální prokurátorku ochotnou vznést obvinění.
Na základě těchto rozhodnutí se Halliganová stala nejnovější prokurátorkou Trumpovy administrativy, která byla diskvalifikována kvůli způsobu, jakým byla jmenována. Oba obžalovaní požádali o zamítnutí případů tak, aby ministerstvo spravedlnosti nemohlo znovu vznést stejná obvinění.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že se ministerstvo spravedlnosti proti dnešnímu rozhodnutí odvolá. Krok soudu Leavittová podle agentury Reuters označila za bezprecedentní.
Dnešní rozhodnutí se týká výhradně mechanismu, který Trumpova administrativa použila ke jmenování Halliganové, bývalé poradkyně Bílého domu bez předchozích zkušeností v oblasti trestního práva, do čela jednoho z nejprestižnějších a nejdůležitějších úřadů ministerstva spravedlnosti.
Halliganová byla do této funkce jmenována v září poté, co byl jiný prozatímní americký prokurátor Erik Siebert pod tlakem Trumpovy administrativy, aby vznesl obvinění proti Comeymu a Jamesové, fakticky donucen odstoupit, napsala AP. Po Siebertově rezignaci Comeyovi právníci argumentovali tím, že soudci federálního okresního soudu by měli rozhodnout o tom, kdo jej nahradí. Trump ale místo toho nominoval Halliganovou a veřejně vyzval ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou, aby zakročila proti jeho odpůrcům, když na své sociální síti Truth Social napsal, že musí být dosaženo spravedlnosti.
Comey byl o několik dní později obžalován na základě obvinění ze lživé výpovědi a maření vyšetřování v Kongresu a Jamesová byla krátce nato obviněna v rámci vyšetřování hypotečního podvodu. Právníci Jamesové a Comeyho pak napadli zákonnost jmenování federální prokurátorky Halliganové, která obvinění vznesla.
Demokratka Jamesová, která v roce 2023 vyhrála občanskoprávní žalobu za podvod proti Trumpovi, obvinění z hypotečního podvodu označila za bezpředmětná a motivovaná pomstou.
Comey, kterého Trump odvolal na začátku svého prvního prezidentského mandátu v roce 2017, vinu v případu údajné lživé výpovědi v Kongresu rovněž odmítl. Trump od Comeyho odvolání z funkce v roce 2017 pravidelně napadal jeho postup při vyšetřování FBI, které mělo zjistit, zda Trumpovi spolupracovníci koordinovali své kroky s Ruskem za účelem ovlivnění prezidentských voleb v USA v roce 2016.
ngl spr - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Následuje: Washington a Kyjev upravily návrhy k míru na Ukrajině, Kreml naznačil nesouhlas
Kyjev/Ženeva/Moskva 24. listopadu (ČTK) - Vyjednávači Spojených států a Ukrajiny zpřesnili návrhy ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války, oznámil k jednání v Ženevě Bílý dům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev bude s partnery dál pracovat na kompromisech v mírových návrzích tak, aby Ukrajinu posílil, ne oslabil. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je plán z Ženevy zásadním úspěchem pro Evropu, protože Evropa se podílí na všech bodech, které se jí týkají. Podobně se vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov ale řekl, že evropské protinávrhy vůči americkému plánu se na první pohled nejeví konstruktivně. Naznačil, že pro Moskvu jsou nepřijatelné. Prohlášení Bílého domu zdůrazňuje, že jakákoliv dohoda o ukončení bojů musí respektovat suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír a že konečná rozhodnutí jsou na prezidentech Spojených států a Ukrajiny. Washington a Kyjev se dohodly, že budou pokračovat v intenzivní práci na společných návrzích a že zůstanou v úzkém kontaktu s evropskými partnery. Šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk zdůraznil, že pro Kyjev jsou tzv. červenou linií při vyjednávání ukrajinské požadavky týkající se toho, aby nebyla formálně uznána okupace ukrajinského území, nebyly stanoveny limity co do počtu členů ukrajinských ozbrojených sil a nebyla určena žádná omezení ohledně toho, jaké spojence si Ukrajina do budoucna vybere. Původní osmadvacetibodový plán, který se minulý týden dostal do médií a který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600.000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Mnozí upozorňovali, že tyto návrhy jednoznačně vycházely vstříc Rusku a že jejich přijetí by znamenalo pro Ukrajinu kapitulaci. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech. "Z původní verze zbylo jen velmi málo," dodal. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov se k výsledkům jednání v Ženevě, z nichž větší podrobnosti nejsou známy, nechtěl vyjadřovat. Podle něho je třeba se vyjadřovat k informacím přicházejícím oficiální cestou. Dodal, že schůzka mezi americkými a ruskými vyjednávači na tento týden není naplánovaná. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční ... (pokračování)
Kyjev/Ženeva/Moskva 24. listopadu (ČTK) - Vyjednávači Spojených států a Ukrajiny zpřesnili návrhy ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války, oznámil k jednání v Ženevě Bílý dům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev bude s partnery dál pracovat na kompromisech v mírových návrzích tak, aby Ukrajinu posílil, ne oslabil. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je plán z Ženevy zásadním úspěchem pro Evropu, protože Evropa se podílí na všech bodech, které se jí týkají. Podobně se vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov ale řekl, že evropské protinávrhy vůči americkému plánu se na první pohled nejeví konstruktivně. Naznačil, že pro Moskvu jsou nepřijatelné. Prohlášení Bílého domu zdůrazňuje, že jakákoliv dohoda o ukončení bojů musí respektovat suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír a že konečná rozhodnutí jsou na prezidentech Spojených států a Ukrajiny. Washington a Kyjev se dohodly, že budou pokračovat v intenzivní práci na společných návrzích a že zůstanou v úzkém kontaktu s evropskými partnery. Šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk zdůraznil, že pro Kyjev jsou tzv. červenou linií při vyjednávání ukrajinské požadavky týkající se toho, aby nebyla formálně uznána okupace ukrajinského území, nebyly stanoveny limity co do počtu členů ukrajinských ozbrojených sil a nebyla určena žádná omezení ohledně toho, jaké spojence si Ukrajina do budoucna vybere. Původní osmadvacetibodový plán, který se minulý týden dostal do médií a který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600.000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Mnozí upozorňovali, že tyto návrhy jednoznačně vycházely vstříc Rusku a že jejich přijetí by znamenalo pro Ukrajinu kapitulaci. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech. "Z původní verze zbylo jen velmi málo," dodal. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov se k výsledkům jednání v Ženevě, z nichž větší podrobnosti nejsou známy, nechtěl vyjadřovat. Podle něho je třeba se vyjadřovat k informacím přicházejícím oficiální cestou. Dodal, že schůzka mezi americkými a ruskými vyjednávači na tento týden není naplánovaná. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud zamítl žaloby proti bývalému šéfovi FBI Comeymu a prokurátorce Jamesové' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2025112407454|523736. Vydána 24.11.2025 22:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud zamítl žaloby proti bývalému šéfovi FBI Comeymu a prokurátorce Jamesové' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2025112407454|523736. Vydána 24.11.2025 22:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
Japonské úřady
Výstava na
Česká národní
Režisér Hynek