Trumpova cla míří v USA k nejvyššímu soudu, ve hře je i vrácení miliard dolarů

Washington 3. listopadu 2025 (ČTK) - Nejvyšší soud ve Spojených státech začne ve středu projednávat stížnost na celní poplatky, které začala na jaře zavádět administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Zejména menší podniky, ale i zákonodárci a také vedení dvanácti amerických států mají za to, že většina zavedených cel je nezákonná a měla by být zrušena. Informují o tom tiskové agentury. Administrativa republikánského prezidenta cla poprvé oznámila v dubnu, a to na většinu svých obchodních partnerů po celém světě. Pokud její argumenty nyní před soudem neobstojí, vláda bude zřejmě muset vrátit část z miliard dolarů, které vybrala na clech, což jsou de facto daně z dovozu. Trumpova obchodní strategie by se v případě soudní prohry patrně obrátila naruby, napsal server BBC. K menším firmám se přidaly se svou stížností na cla i státy Arizona, Colorado, Connecticut, Delaware, Illinois, Maine, Minnesota, Nevada, Nové Mexiko, New York, Oregon a Vermont, z nichž většinu řídí demokraté. Případ se ale zřejmě potáhne dlouho, konečný verdikt padne možná až za několik měsíců. Důkladně se totiž budou probírat předložené argumenty a očekává se také vleklá diskuse o podstatě případu. Nakonec se bude hlasovat, uvedla agentura Reuters. Trump varoval, že soudní prohra by mu svázala ruce v obchodních jednáních a ohrozila by národní bezpečnost. V neděli prezident uvedl, že se slyšení osobně nezúčastní, aby nepůsobil jako rušivý element. Trump už dříve řekl, že cla mají vyrovnat netarifní a další položky, kterými ostatní státy nespravedlivě podporují vývoz do USA, protože jinak by nebyly konkurenceschopné. "Tak moc jsem tam chtěl jít... ale nechci dělat nic, co by snižovalo důležitost toho rozhodnutí,“ řekl Trump. "Nejde o mě, jde o naši zemi," dodal. Prezident už dříve prohlásil, že pokud případ nevyhraje, budou Spojené státy na mnoho let oslabené a ocitnou se ve finančním chaosu. Stejně tak je hodně v sázce i pro mnoho podniků v USA i v zahraničí. Cla jim totiž způsobují dodatečné náklady a k tomu čelí mnohdy rychlým změnám v Trumpově celní politice. Na vládu si kvůli clům stěžuje například americký prodejce hraček Learning Resources, jehož zboží se vyrábí převážně v zahraničí. Trumpova cla firmu letos budou stát 14 milionů dolarů (296 milionů Kč), což je sedmkrát více než kolik firma na celní poplatky vynaložila loni, uvedl generální ředitel Rick Woldenberg. "Oni naše podnikání neuvěřitelně poškodili," řekl Woldenberg a poznamenal, že jeho podnik musel od ledna přesunout výrobu stovek položek. Jen málo firem však spoléhá na to, že u soudu vyhraje. "My doufáme, že to bude shledáno nezákonným, ale všichni se také snažíme připravit na to, že to bude platit,“ řekl spoluzakladatel společnosti Cooperative Coffees Bill Harris. Jeho družstvo, které sídlí v Georgii a které dováží kávu z více než deseti zemí, už od dubna zaplatilo na clech zhruba 1,3 milionu dolarů. Nejvyšší soud se bude muset zabývat širší otázkou: Jak daleko sahají prezidentské pravomoci? Právní analytici tvrdí, že je těžké předvídat rozhodnutí soudců, ale když dá soud za pravdu Trumpovi, dá to jemu i příštím americkým prezidentům větší záběr při prosazování své moci. Případ se konkrétně týká cel, která Trumpova administrativa zavedla na základě zákona o pravomocích v nouzových situacích v mezinárodní ekonomice (IEEPA) z roku 1977. Bílý dům se tohoto zákona rozhodl využít kvůli jeho rychlosti a flexibilitě. Vyhlášením stavu nouze podle zákona může Trump vydávat okamžité příkazy a obejít delší, zavedené procesy. Trump uvedený zákon poprvé použil v únoru ke zdanění zboží z Číny, Mexika a Kanady s tím, že obchod s drogami z těchto zemí představuje pro Spojené státy stav nouze. Znovu jej použil v dubnu, kdy nařídil cla v rozmezí od deseti do 50 procent na zboží z téměř každé země světa. Tehdy uvedl, že obchodní deficit USA představuje "mimořádnou a neobvyklou hrozbu". Tato cla začala s přestávkami platit letos v létě, zatímco Washington tlačil na jednotlivé země, aby s USA uzavřely obchodní dohodu. Případ už zkomplikoval obchodní dohody Bílého domu, například tu, kterou v červenci administrativa uzavřela s Evropskou unií. Evropský parlament nyní zvažuje ratifikaci dohody, která stanoví americká cla na evropské zboží ve výši 15 procent výměnou za některé sliby, včetně povolení dovozu většího množství amerických zemědělských produktů do EU. Bílý dům prohlašuje, že pokud prohraje, zavede cla jinými prostředky, například zákonem, který prezidentovi umožní zavést cla až do výše 15 procent na 150 dní. I v takovém případě by se podniky dočkaly určité úlevy, protože tyto prostředky vyžadují několik kroků, například vydání oficiálních oznámení, což nějakou dobu trvá. Určitý čas zabere i jejich projednání, poznamenal specialista na obchodní právo Ted Murphy ze společnosti Sidley Austin. Případ by mohl také rozhodnout o budoucnosti více než 50 miliard dolarů z dodatečných celních příjmů, které už americká vláda letos vybrala. To jsou peníze navíc, které mimo jiné zmírňují obavy investorů z úrovně zadlužení Spojených států, poznamenal server listu Financial Times. spr - sdílejte článek

Infotéka: Nejžádanější zlatá mince formátu jedné troyské unce se vyrábí ve Vídni! Úspěšný příběh této fascinující zlaté mince započal v roce 1989. Již čtyřikrát, v letech 1992, 1995, 1996 a 2000 byla tato mince na koncertě zlatých investičních mincí jednoznačně světovou špičkou. Dnes je mince ražená ze zlata s nejvyšší ryzostí (z 1000 dílů je 999.9 čisté zlato!) jedinou investiční mincí s nominální hodnotou eura a zlatou investiční mincí evropy. Vídeňského filharmonika razí Münze Österreich sídlící po staletí na adrese Am Heumarkt 1, Vídeň.