USA označily venezuelský Kartel sluncí za teroristickou organizaci

Caracas/Washington 24. listopadu 2025 (ČTK) - Venezuelská vláda odmítla krok americké administrativy, která označila za teroristickou organizaci venezuelskou skupinu Cartel de los Soles (Kartel sluncí). Caracas uvedl, že je to směšné, protože podle něj žádný takový kartel neexistuje, informovala televize France24. Washington tvrdí, že Kartel sluncí vede venezuelský prezident Nicolás Maduro a další vysoce postavení činitelé jeho autoritářského režimu. Americká vláda před týdnem oznámila, že Cartel de los Soles označí za zahraniční teroristickou organizaci s platností ode dneška. Podle agentury AP je cílem tohoto kroku dále zvýšit tlak na Madurův režim, který se americká vláda dlouhodobě snaží rozložit, nejnověji od srpna rozsáhlým nasazením americké armády v Karibiku v rámci operace označované Washingtonem za protidrogovou. Až do letošního roku byla nálepka zahraniční teroristické organizace vyhrazena pro skupiny jako Islámský stát (IS) nebo Al-Káida, které používají násilí k politickým cílům. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v únoru takové označení použila na osm latinskoamerických zločineckých organizací zapojených do obchodování s drogami, pašování migrantů a dalších aktivit. Krok americké vlády přichází v době, kdy Trump několikrát zmínil, že nevylučuje vojenskou akci proti venezuelskému režimu, přestože také řekl, že je ochoten k vyjednávání s Madurem. Označení Kartelu sluncí za teroristickou organizaci podle některých může legitimizovat případný vojenský zásah Spojených států na území Venezuely. I někteří analytici ale pochybují, že Kartel sluncí existuje. I oni ale hovoří o pravděpodobném propojení současného venezuelského vedení s organizovaným zločinem. "Není to skupina, se kterou by se lidé identifikovali jako její členové. Nemají pravidelná setkání, ani hierarchii," řekl podle AP Adam Isaacson, z washingtonské nevládní organizace Office on Latin America (WOLA). Trump oznámil velké nasazení americké armády v Karibiku v rámci protidrogové operace letos v srpnu. Od začátku září americká armáda v Karibiku a východním Pacifiku zaútočila na více než dvě desítky lodí, které podle ní pašovaly drogy a zabila při tom přes 80 lidí. Podle některých expertů má americké nasazení v Karibiku vyvolat obavy uvnitř vedení venezuelské armády a přimět ji k tomu, aby přestala podporovat Madura. Bez podpory armády, jejíž vedení si Maduro zavázal finančními a dalšími výhodami, by režim padl. Někteří analytici se ale obávají, že by po pádu Madura mohl v zemi nastat chaos. Tamní opozice je dlouhodobě roztříštěná, ne všechny opoziční strany například bojkotovaly několikery volby v zemi s tím, že jsou nedemokratické. A v zemi působí kromě venezuelských i kolumbijské drogové gangy. V souvislosti s chováním americké vlády vůči Venezuele v posledních měsících někteří zmiňují i 36 let staré události z Panamy. Tam v prosinci 1989 vpadly americké jednotky, což tehdejší vláda prezidenta George Bushe zdůvodnila nutností chránit americké občany v Panamě (tehdy jich tam žilo asi 35.000), snahou nastolit v zemi demokracii a zásahem proti obchodu s drogami. Jako další důvod operace Just Cause (Správná věc) Bushova vláda uvedla ohrožení neutrality Panamského průplavu, který měly USA tehdy ve správě. Americká invaze do Panamy svrhla tamního lídra Manuela Noriegu, někdejšího informátora americké CIA, který ovládal Panamu od roku 1983 jako vrchní velitel ozbrojených sil. I Noriega byl tehdy v USA obviněn z obchodu s drogami, stejně jako je nyní venezuelský prezident. Už v březnu 2020 za první Trumpovy vlády americký soud obvinil Madura a několik jeho spolupracovníků z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do Spojených států. Letos začátkem srpna americká vláda dvojnásobně zvýšila odměnu za pomoc při dopadení Madura na 50 milionů dolarů (asi jedna miliarda korun). pon nob - sdílejte článek