Zákon o činnosti pro cizí moc podle organizací zasahuje do svobody projevu

Praha 26. června 2025 (ČTK) - Nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc zasahuje podle neziskových organizací do svobody projevu, může vést k autocenzuře novinářů, aktivistů i veřejnosti. Institut H21 proto spolu s organizacemi Iuridicum Remedium a Otevřená společnost podal stanovisko k Ústavnímu soudu (ÚS), který se vymezením trestného činu zabývá. Institut to dnes uvedl v tiskové zprávě zaslané ČTK. Zavedení nového trestného činu je podle organizací v rozporu se základními principy demokratického právního státu.

Organizace ÚS žádají, aby vzal při rozhodování v úvahu důsledky, které může zákon mít na otevřenou a demokratickou společenskou diskusi v České republice. Soud se ustanovením zabývá na základě podnětu 24 senátorů, kteří žádají jeho zrušení. Senátoři doplnění trestního zákoníku považují za příliš obecně formulované, jde podle nich také o ústavně nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Návrhem na zrušení se ve středu zabýval i senátní ústavně-právní výbor, vyškrtnutí ustanovení podpořili tři členové výboru.

Neziskové organizace uvedly, že nezpochybňují potřebu právní úpravy postihující nebezpečnou činnost ve spolupráci s cizí mocí, která by ohrozila bezpečnost Česka. Stávající zákony podle nich však obsahují dostatek prostředků pro postihování nejvíce nebezpečných jednání, které bezpečnost státu ohrožují. V podání k ÚS zmiňují například trestný čin vyzvědačství. Alternativou k zavedení nového trestného činu by pak podle nich mohla být dílčí novelizace existujících trestných činů, případně by v nové úpravě mohlo být vymezeno, že nepostihuje činnost, kdy jde výhradně o vyjádření názoru.

Sporný trestný čin je podle nich navíc neurčitě formulovaný. "Zákon nejasně definuje, co vlastně znamená 'činnost pro cizí moc'. Bez jasných mantinelů se občané mohou obávat zveřejňovat legitimní kritické informace," uvedl ředitel Institutu H21 Jan Hořeňovský.

Formulace se podle organizací odlišuje od dosavadních podobných definicí, jako je například "ve spojení s cizí mocí". Není podle nich jasné, zda s cizí mocí musí pachatel vědomě spolupracovat, nebo zda pouze vyvinul činnost, ze které má cizí moc užitek.

Nový zákon také podle neziskových organizací nevymezuje pojmy "neoprávněná činnost" nebo "zpravodajské prostředky", což může vést k situacím, že budou postihované aktivity, jejichž společenská škodlivost je sporná nebo minimální. Mohly by podle nich být například kriminalizované případy, kdy někdo publikuje ostrou kritiku vlády na zahraničním webu, nebo když investigativní novinář zveřejní informace o korupci v ozbrojených složkách. Takový novinář by se mohl podle institucí ocitnout pod tlakem obvinění, že ohrozil bezpečnost a jednal v zájmu cizí mocnosti, i když by jeho motivací byla pouze snaha o veřejnou kontrolu.

Organizace také upozorňují, že široké pojetí pojmu "činnost pro cizí moc" může zasáhnout i spolupráci občanů s mezinárodními institucemi nebo neziskovými organizacemi financovanými ze zahraničních zdrojů. "Takto široké a vágně definované ustanovení vytváří prostor pro politické zneužití a může být využito proti politickým oponentům nebo kriticky vystupujícím jednotlivcům a organizacím," uvedl Jan Vobořil z Iuridicum Remedium.

Za neoprávněnou činnost pro cizí moc hrozí podle úpravy v základní sazbě až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Trestný čin se vztahuje na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci "v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky". Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už dříve odmítl výtky, že trestný čin omezuje svobodu slova. Podle něj se nemá vztahovat na verbální projevy například na sociálních sítích. Zavedení trestního postihu pokládá ministr za nezbytné pro omezení hybridních útoků a vynášení citlivých informací.