Krimi

Nezávislý srovnávač cen elektřiny a plynu určený zákazníkům zavádí novela energetického zákona, která dnes vstupuje v účinnost. Srovnávač bude provozovat Energetický regulační úřad. Zákazníkům, kteří zvažují změnu dodavatele, by měl pomoci ušetřit peníze. Bude bezplatně dostupný na webu tohoto úřadu. Obchodníci s elektřinou a plynem mu budou poskytovat informace o svých veřejně dostupných nabídkách. Regulační úřad srovnávač nabídek energií provozuje již nyní. Dosud byl ale dobrovolný. "Hlavní změnou, ke které dochází s nabytím účinnosti novely energetického zákona, je ta, že dodavatelé energií mají nově za povinnost hlásit ERÚ ceny veškerých svých veřejných nabídek," řekl ČTK mluvčí ERÚ Michal Kebort. Úřad bude muset nejprve data od dodavatelů shromáždit. Připravil také krátký návod, jak se srovnávačem cen pracovat, k dispozici je na internetu. "ERÚ zároveň pracuje na přípravě zcela nového srovnávače, který bude v nadcházejících měsících fungovat ve zkušebním provozu. V příštím roce potom plánujeme spuštění jeho finální verze," informoval mluvčí. Výhodou nového řešení podle něj bude například možnost porovnávat specializované produkty. Jde třeba o produkty se schodovitě stanovenou cenou, tedy rozdílnou cenou v různých letech trvání kontraktu, nebo spotové produkty. "Nový srovnávač bude navíc zahrnovat i produkty určené pro drobné podnikatele," dodal. Ministerstvo průmyslu již loni uvedlo, že orientací zákazníků v nabídkách komplikuje velký počet dodavatelů a jejich produktů, které se často liší jen nepatrnými detaily. "Problém mohou řešit různé komerční srovnávače, ale jen částečně. Řada z nich porovnává jen omezenou nabídku produktů a srovnání není vždy nezávislé," míní ministerstvo. Náklady provoz systému odhadla vláda na jeden milion korun ročně. Podle vlády lze předpokládat, že tento srovnávací nástroj bude mít vysokou míru důvěry zákazníků. Přispět by tak měl k průhlednosti trhu i větší aktivitě spotřebitelů při vyhledávání nabídek. Zákon však neomezuje možnost kohokoli jiného provozovat svůj vlastní srovnávač cen. Novinku přináší novela energetického zákona přezdívaná Lex OZE III z letošního jara. Kromě srovnávače energií přinesla i další novinky na ochranu spotřebitelů. Omezuje například horní hranici sankce za předčasné ukončení smlouvy na 40 procent částky, kterou by jinak spotřebitel zaplatil do konce trvání kontraktu. Případnou reklamaci vyúčtování musí dodavatelé vyřídit do 15 dnů od jejího doručení. Energetici také začnou od října nově zapojovat do distribuční soustavy v Česku samostatně stojící bateriová úložiště. I to jim umožní zmíněná novela. Žadatelé dosud zažádali o rezervaci kapacit pro úložiště na tisíce megawatthodin (MWh). Jsou mezi nimi i velké systémy s kapacitou několika stovek MWh. Dosud největší zprovozněné úložiště má přitom kapacitu 29 MWh. Dosud bylo možné možné připojovat pouze velká úložiště, která fungují v kombinaci s dalšími energetickými zdroji. nlm rdo

Olomoucký vrchní soud zrušil zprošťující rozsudek v kauze možných zmanipulovaných veřejných zakázek na informační systémy, v níž je obžalováno 24 lidí a firmy Tesco SW a Eunice Consulting. Soud rozhodl v neveřejném jednání, zjistila ČTK. Případ se týká 13 tendrů na informační systémy z let 2009 až 2014, škodu žalobce vyčíslil zhruba na čtvrt miliardy korun. Podle krajského soudu se 20 obžalovaných i žalované firmy ničeho protiprávního nedopustili, u čtyřech se podle soudu žalovaný skutek neprokázal. Rozhodnutí napadl státní zástupce, vrchní soud jeho odvolání vyhověl. Vrchní soud se případem zabýval 29. dubna. Mluvčí soudu Stanislav Cik dnes ČTK potvrdil, že soud rozhodl v neveřejném jednání, své rozhodnutí začal rozesílat minulý týden. Vzhledem k tomu, že ještě nebylo doručeno všem účastníkům, nemohl rozhodnutí komentovat. Podle justiční databáze však bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání. Rozhodnutí již obdrželo olomoucké vrchní státní zastupitelství, které věc dozorovalo. "Odvolací soud vyhodnotil argumentaci státního zastupitelství jako relevantní a uložil soudu I. stupně, aby se uplatněnými argumenty státního zástupce znovu důkladně zabýval," řekl dnes ČTK olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Z rozhodnutí podle něj vyplynulo, že se krajský soud dostatečně nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí, jeho závěry o zproštění všech obžalovaných obžaloby jsou tak předčasné. K objasnění věci bude třeba hlavní líčení opakovat a všechny důkazy znovu ve vzájemných souvislostech vyhodnotit, doplnil Dragoun. Podle mluvčího společnosti Tesco SW Tomáše Jelínka je vidět, že soudy nemají jednotný názor. "Vedení společnosti doposud nemělo možnost seznámit se s argumentací vrchního soudu, ale je přesvědčeno, že všichni pracovníci firmy postupovali dle zákona a je připraveno toto stanovisko opět obhájit u soudu. Celá kauza se táhne od komunálních voleb v roce 2014 jen proto, že státní zastupitelství se snaží kriminalizovat institut předběžných tržních konzultací," řekl dnes ČTK Jelínek. Případ se týká 13 veřejných zakázek na informační systémy z let 2009 až 2014. Obžalovaní podle žalobce po vzájemné dohodě tyto zakázky vyhlašované v operačním programu ministerstva vnitra a dotované ze strukturálních fondů EU vzájemně ovlivňovali s cílem zvýhodnit vybranou obchodní společnost. Šlo například o dotace na vybudování datových sítí, zajištění přenosu dat, jejich zabezpečení a elektronizaci služeb radnic. Obžalovaní vinu popírali, podle nich v případě takto složitých zakázek šlo o konzultace, které byly tehdy naprosto běžné a měly za cíl pomoci zadavateli. Argumentovali tím, že tržní konzultace nejsou nezákonným jednáním, situace před deseti lety byla z hlediska veřejných zakázek podle nich jiná. Za olomouckou softwarovou společnost Tesco SW se před soudem zodpovídá Josef Tesařík, Michal Tesařík a David Tesařík, žalobce jim původně navrhoval trest 8,5 let vězení. Stejně vysoký trest navrhoval i Michalu Vrbovi ze společnosti Eunice Consulting. Kromě zástupců soutěžitelů před soudem stanuli i lidé, kteří se podíleli na vypracování zadávacích dokumentací, či zástupci samospráv a veřejné správy. Kromě trestů v rozmezí od pěti do 8,5 roku navrhoval žalobce před krajským soudem žalovaným firmám peněžité tresty v řádu milionů korun a zákaz účasti ve veřejné soutěži. Případem se soudy zabývají od září 2021, krajský soud během několikaletého procesu vyslechl přes sto svědků. Obžaloba byla podána pro trestný čin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a poškození finančních zájmů Evropské unie. Zakázky byly vyhlašované v operačním programu ministerstva vnitra a dotované ze strukturálních fondů EU. Náhradu škody 261,55 milionu korun uplatňovala ČR. Věc souvisí se zátahem protikorupční policie ze září 2014. Odehrával se tehdy na několika místech po celé zemi, podle žalobců šlo o 40 prohlídek. Policisté byli například na radnicích v Olomouci, Přerově a ve Zlíně. Policejní akce se týkala také hejtmanství ve Zlíně a Olomouci. Kauza se mimo jiné řešila i kvůli únikům informací, ze kterých obvinil bývalý šéf ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek tehdejšího policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Podezření se však neprokázalo, Komárek se kvůli tomu nakonec zodpovídal před soudem. Ten jej v roce 2018 zprostil obžaloby s tím, že jednal ve veřejném zájmu. Alena Horáková gcm

Tomáš Jiřikovský, který ministerstvu spravedlnosti daroval zhruba jednu miliardu korun v bitcoinech, potřeboval k manipulaci s penězi svůj starý hardware, bez něj by zůstaly nedobytné. Měl na něm uložené soukromé klíče, které mu umožňují nakládat s bitciony uloženými v blockchainu. Také tam mohl mít uloženou tzv. seed (obnovovací) frázi, což je posloupnost 12 až 24 anglických slov a slouží jako záloha k privátnímu klíči kryptoměnové peněženky. A zřejmě neměl jinou funkční zálohu soukromých klíčů, předpokládají odborníci na kryptoměny z Masarykovy univerzity Petr Švenda, Dagmar Vágnerová Linnertová a Filip Hampl. Řekli to v rozhovoru s ČTK. Pokud by soud nechal data z hardwaru vymazat, nebo by jej Jiřikovskému v lednu nevrátil, byly by bitcoiny sice viditelné, ale zůstaly by navždy zamčené v blockchainu. "To by nebylo nic neobvyklého. Podle odhadů je mezi 3,7 až 7,8 miliony bitcoinů trvale ztraceno a nelze je obnovit. To představuje přibližně 17 až 37 procent z maximálního množství 21 milionů bitcoinů, které kdy budou existovat," uvedli Vágnerová s Hamplem. Švenda řekl, že v dnešní době už existují modernější technologie eliminující závislost na jediném hardwarovém zařízení. "Používají se peněženky, které generují klíče pro daného uživatele z obnovovací fráze, kterou lze snadno zazálohovat třeba na dobře schovaný kousek papíru a odvodit z něj všechny budoucí klíče. Dříve se ale používal i starší a méně pohodlný způsob, při kterém bylo potřeba všechny klíče neustále zálohovat," uvedl Švenda. Policie se ke klíčům nebyla schopná dostat, přestože kriminalisté předpokládali, že Jiřikovskho majetek v bitcoinech bude větší. Některá zařízení byla zašifrovaná. Dnes se používají jak softwarové peněženky, což jsou aplikace v počítači či telefonu, nebo on-line webové služby, tak hardwarové v podobě moderních a vysoce zabezpečených speciálních zařízení s vlastní obrazovkou. I když lze veškeré převody bitcoinů a jejich částí díky blockchainu sledovat, dají se stopy trestné činnosti zamaskovat. "Bitcoinová adresa uložená v blockchainu je současně pseudonym uživatele, proto je bitcoin označovaný jako pseudoanonymní. Ačkoli není u transakce viditelná pravá identita odesílatele a příjemce a jsou viditelné jen adresy, z transakční historie uložené v blockchainu je možné skutečné identity dohledat například sledováním IP adres, prohledáváním internetových stránek či spojováním informací o vlastníkovi bitcoinové adresy s platbami v reálném světě," uvedli Vágnerová s Hamplem. Aktuální analýzy podle nich ukazují, že zhruba polovina bitcoinů, které dorazily do peněženky ministerstva spravedlnosti, byly převedené přímo z adresy spojené s darknetovým tržištěm Nucleus Market. Švenda doplnil, že může být, ale také nemusí být známé, komu bitcoiny či jejich části patří. "Pokud dojde k převodu, tak lze v některým případech odhadnout, zda nové kousky bitcoinu patří stále stejné osobě, nebo došlo k převodu na jinou osobu. Tento odhad (tzv. analytická heuristika) ale není stoprocentně přesný a při opakovaných převodech postupně narůstá pravděpodobnost chybného určení majitele. Pokud je na začátku daná část bitcoinu asociována s trestnou činností, tak se její vlastník může sérií převodních transakcí pokusit používané heuristiky dostatečně zmást, což se mu může, ale také nemusí podařit," řekl Švenda. Ke ztížení či znemožnění trasování patří také anonymizační služby známé jako mixéry. "Jde o nástroj, který smíchá bitcoiny jednoho uživatele s bitcoiny dalších, a následně je rozdělí a pošle na nové adresy. Cílem je rozbít přímou návaznost mezi původní a cílovou transakcí, a tím zakrýt původ prostředků. Pokud by Jiřikovský některý z těchto nástrojů použil (což ale zatím nebylo potvrzeno), mohlo by to zcela znemožnit spolehlivé určení původu části jeho bitcoinového portfolia," uvedli Vágnerová s Hamplem. Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS) uzavřelo s Tomášem Jiřikovským, dříve odsouzeným za obchodování s drogami, dohodu o tom, že od něj přijme přijme darem bitcoiny. Koncem května se v médiích objevily první informace o dohodě a prodeji bitcoinů za téměř miliardu korun, následně se věcí začala zabývat řada novinářů i expertů na kryptoměny. Kvůli transakci čelil Blažek ostré kritice především z řad opozice, která ho vyzvala odstoupení z vlády; opoziční politici volají i po konci celého kabinetu. Blažek pak oznámil svou rezignaci na místo ve vládě, pozastavil členství v ODS a řekl, že nebude kandidovat v podzimních sněmovních volbách. O dění kolem Jiřikovského se zajímá policie, věcí se na mimořádné schůzi minulý týden zabývala i Poslanecká sněmovna. Hnutí ANO se chystá vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Blažek řekl, že věc podcenil a svůj postup označil za chybu. Zároveň ale zdůraznil, že nejde o korupční záležitost. Zdeněk Meitner hj