Krimi

Senát dnes zamítl již čtvrtý pokus zakotvit v ústavě a Listině základních práv a svobod právo platit hotovostí. S návrhem přišlo 20 senátorů v čele s předsedkyní klubu ANO Janou Mračkovou Vildumetzovou. Postupující digitalizace ekonomiky sice podle nich rozšiřuje možnosti účastníků trhu, současně ale vytváří prostor pro postupné vytlačování hotovosti z běžného peněžního styku. Horní komora obdobné iniciativy už třikrát odmítla, naposledy letos v květnu. Část z nich se týkala i práva být off-line či zakotvení koruny jako národní měny. Pro zamítnutí návrhu ústavní novely hlasovalo 32 ze 63 přítomných senátorů, což bylo přesně potřebné množství hlasů. Senátorka Mračková Vildumetzová argumentovala možnými případy výpadku komunikačních sítí, kybernetických útoků nebo živelných katastrof, kdy by bylo vhodné mít právo platit hotově. Návrh označila za minimalistickou verzi. Zastánci návrhu také upozorňovali na rostoucí nebezpečí kybernetických útoků. Zamítnutí navrhl předseda senátního ústavně právního výboru Tomáš Goláň (klub ODS a TOP 09). Změny ústavního pořádku by měly být vymezeny pro zásadní věci, ale právo na hotovost takovým fundamentálním právem není, uvedl. 'Tento návrh neřeší vůbec nic,' konstatoval a poukázal na to, že podrobnosti má stanovit zákon. Projednávaná úprava je podle něj ještě víc nadbytečná než v předchozích návrzích. Goláň také uvedl, že nikdo nevysvětlil, jak by návrh zajistil, že se na veřejných záchodcích bude moci platit hotově. Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (Starostové a nezávislí) řekl, že Senát má být pojistkou proti unáhleným zásahům do ústavního pořádku. Návrhu se zastal například Zdeněk Hraba (klub ODS a TOP 09). 'Hotovost je strategická komodita, bez které se stát prostě neobejde,“ řekl. Poukazoval na to, že třeba Švédsko zavedlo povinnost přijímat hotovost v lékárnách nebo supermarketech. Michael Canov (Starostové a nezávislí) návrh podpořil a upozornil, že návrh se bude v Senátu objevovat znova. Poukazoval na rostoucí počet internetových podvodů, který podle něj povede některé lidi k tomu, že budou chtít mít peníze pod polštářem. Nezařazená senátorka Daniela Kovářová, která návrh rovněž podepsala, řekla, že ústavní zakotvení práva na hotovost je nejčastějším tématem mezi jejími voliči. Hotovost plní podle dvou desítek předkladatelů řadu funkcí, které není možné nahradit bezhotovostními platebními prostředky. 'Jde zejména o garanci finančního soukromí, zajištění platební dostupnosti pro všechny vrstvy obyvatel a o pojistku pro případ technického selhání bezhotovostních platebních systémů, kybernetických útoků či krizových situací,' napsali v důvodové zprávě. Obecnou povinnost přijímat tuzemské bankovky a mince obsahuje zákon o jejich oběhu. Tvůrci nynější ústavní novely ale tvrdí, že v některých státech už existují tendence k omezování přijímání hotovosti obchodníky i úřady. 'Bez ústavního zakotvení by mohlo dojít k faktickému vyloučení hotovosti z některých segmentů ekonomiky pouhou změnou běžných zákonů, případně postupnou praxí soukromých subjektů,' uvedli. nlm mbc sdv

Úroveň zabezpečení relikvií ve svatovítském pokladu se blíží ochraně korunovačních klenotů. Jsou pod permanentní policejní ochranou, pro převoz lebky svatého Václava vznikla bezpečnostní schrána. Církev se kromě svaté Zdislavy minulý týden a Jana Sarkandera v Olomouci na počátku 90. let 20. století nesetkala s útokem na ostatky světců. ČTK to dnes řekl kancléř Metropolitní kapituly svatého Víta Vladimír Kelnar. V katedrále svatého Víta v podkladnici církev uchovává podle Kelnara například lebky svatého Václava, Vojtěcha, evangelisty svatého Lukáše a další. "Tyto relikvie jsou velmi dobře zabezpečeny, protože jsou uloženy v klenotnici veřejnosti nepřístupné. Ta je pod stálou policejní ostrahou a vstup bez Policie ČR není možný," řekl Kelnar. Ostatky svatého Prokopa a Ludmily spočívají v hrobních tumbách. Kanovníci už dříve shledali jako určité riziko výroční dny světců, v nichž se jejich ostatky veřejně vystavují jako lebka svatého Václava 28. září ve Staré Boleslavi. Kvůli každoročnímu převozu metropolitní kapitula loni nechala zhotovit bezpečnostní transportní schránu. "Spolunavrhoval jsem ji tak, aby odpovídala všem dnešním ochranným parametrům počínaje klimatem a konče protiotřesovostí a nerozbitností," uvedl kanovník. K transportu lebky svatého Václava kapitula více než dvě desetiletí vyžaduje doprovod policie a Hradní stráže, konkrétně čestné motorizované jednotky prezidenta republiky. Od loňska také Václavova lebka neputuje po staroboleslavském náměstí, ale lidé ji mohou vidět jen střeženou v bazilice svatého Václava. V katedrále svatého Víta se relikvie vystavují v presbytáři pod dohledem duchovních, přineseny bývají krátce před obřadem, po něm vzápětí odneseny. Církev si světce vystavením jeho ostatků v jeho den připomíná podle Kelnara po staletí. Podle Kelnara není pravda, že součástí svatovítského pokladu je Jan Sarkander. "Jeho ostatky byly uloženy mimo jiné v olomoucké katedrále, odkud se ztratily počátkem 90. let. Je to jedno z poničení relikvií, ke kterému u nás došlo. Dodnes ty ostatky nebyly nalezeny," řekl Kelnar. Na jiných místech zůstaly ale jiné Sarkanderovy relikvie, podotkl. Vedle Sarkandera a sv. Zdislavy se Kelnar nesetkal s útokem na relikvie. "Věřící člověk se nezmocňuje násilně relikvií světců a člověk nevěřící tomu zase žádný zvláštní význam nepřičítá," dodal. Krádeže relikvií jinde motivovaly doprovodné cennosti, dekorace, zlacené stříbro. Katolická tradice po staletí podle něho spočívá také v tom, že při prohlášení za svatého se uchovávají části světcova těla jako relikvie. Věřící to podle něho vědí, názory se liší snad jen v tom, jak často se mají vystavovat. Zásadně proti relikviím dosud věřící nevystupovali, shrnul Kelnar. ani snm

Evropský parlament dnes schválil svůj postoj k nařízení, které má umožnit platformám dál dobrovolně skenovat komunikace uživatelů kvůli dětské pornografii. Europoslanci podpořili prodloužení výjimky z pravidel na ochranu soukromí, a to až do 3. srpna 2027. Zároveň se ale podařilo schválit pozměňovací návrh české pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, který hovoří o možném skenování obsahu pouze u podezřelých osob na základě povolení soudu. Se svou pozicí může nyní EP začít vyjednávání s Radou EU o konečné podobě legislativy. První takové setkání se koná už ve čtvrtek. Prozatímní nařízení, které umožňuje dobrovolné skenování obsahu platformami, platí do 3. dubna. Evropská komise očekávala, že do té doby už bude schválen nový, trvalý návrh normy. Protože se tak nestalo, navrhla komise alespoň prodloužit platnost stávajících pravidel s tím, že jinak by vznikla právní mezera a platformy by neměly jasný právní základ pro odhalování materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Prodloužení výjimky podpořilo 458 europoslanců, 103 jich bylo proti a 63 se zdrželo. Z českých europoslanců hlasovali pro prodloužení jen čtyři: Ondřej Kolář, Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), všichni tři z frakce Evropské lidové strany (EPP) a Gregorová z frakce Zelených. Proti bylo 13 českých europoslanců. Všichni tři europoslanci ODS z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), tedy Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová, dále pak sedm europoslanců z frakce Patrioti pro Evropu: Jaroslav Bžoch, Klára Dostálová, Ondřej Knotek, Tomáš Kubín, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová (všichni ANO) a Antonín Staněk (Přísaha), rovněž nezařazená Kateřina Konečná ze Stačilo!, nezařazená Nikola Bartůšek (Přísaha) a Ivan David z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN). Hlasování se zdrželi Danuše Nerudová a Jan Farský (STAN) z EPP. Podle Zdechovského prodloužení zachová stávající výjimky a záruky, včetně ochrany takzvaného koncového šifrování a zákazu obecného monitorování. „Prodloužení je nezbytné k zajištění toho, aby poskytovatelé mohli i nadále odhalovat materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí online, dokud nevstoupí v platnost trvalá úprava,“ dodal s tím, že cílem jeho frakce Evropské lidové strany (EPP) je rychlá dohoda Evropského parlamentu s Radou EU před 3. dubnem. Prioritou je podle něj zabránit tomu, aby vzniklo období, kdy nebude možné sexuální zneužívání dětí odhalovat. "Europoslanci prodloužení výjimky podpořili, zároveň ale zdůraznili, že dobrovolná opatření musí zůstat přiměřená a cílená a neměla by se vztahovat na komunikaci chráněnou koncovým šifrováním (end-to-end)," stojí v tiskovém prohlášení EP. "Opatření by měla být zaměřena na uživatele nebo konkrétní skupiny uživatelů, které soudní orgán identifikoval jako osoby, u nichž existuje důvodné podezření na souvislost se sexuálním zneužíváním dětí," dodává text. Pirátská europoslankyně Gregorová z frakce Zelených po hlasování uvedla, že platformy budou moci dále využívat výjimku ze směrnice o ochraně soukromí, která jim umožňuje skenovat osobní komunikace uživatelů, nicméně pouze u podezřelých osob a na základě povolení soudu. Označila to za ohromný úspěch pro všechny Evropany. "Dosud šlo o absolutně neproporční zásah do našeho soukromí. Platformy bez důvodného podezření plošně skenovaly miliony zpráv nevinných občanů. Taková praxe díky mému pozměňovacímu návrhu skončí," uvedla česká europoslankyně. V případě dětí je podle ní důležitá zejména osvěta a rovněž větší rodičovská kontrola. I podle průzkumu společnosti Perfect crowd, který si Gregorová nechala vypracovat, si drtivá většina dotazovaných Čechů myslí, že hlavní odpovědnost za ochranu dětí online by měli mít jejich rodiče, nikoli platformy. "Kyperské předsednictví je odhodláno bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí a považuje za důležité prodloužit dočasná pravidla pro poskytovatele služeb, aby se předešlo právní mezeře, dokud nevstoupí v platnost dlouhodobý rámec pro prevenci a boj proti sexuálnímu zneužívání dětí," uvedla mluvčí předsednictví. Rada EU svou pozici přijala již na konci ledna s tím, že souhlasila s návrhem EK beze změn. Postoj EP ale zavádí do návrhu komise rozsáhlé změny, i proto svolalo předsednictví první trialog již na čtvrtek s cílem najít dohodu co nejdříve. Paralelně s dočasnými pravidly se v Evropské unii řeší právě i trvalý návrh, který má bojovat proti šíření materiálů na internetu zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé jako CSAM a přezdívané chat control, má přitom množství kritiků, hlasitě se proti němu vyslovovala například předchozí česká vláda Petra Fialy. Na konci listopadu se nicméně zástupci členských států na svém postoji k normě nakonec shodli, když návrh podpořilo Německo, které bylo dlouho proti. tes jd