Krimi

Cílem ruských dezinformačním kampaní je zasít chaos a zmatek a rovněž šířit strach. Na dnešním veřejném slyšení v Evropském parlamentu v Bruselu to uvedl bulharský investigativní novinář Christo Grozev, který pracoval pro investigativní web Bellingcat a byl například hlavním autorem jeho zpráv o otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala v roce 2018 v anglickém Salisbury. Grozev se na jednání věnovanému ruským hybridním hrozbám připojil pouze přes internet. V minulosti se stal terčem již mnoha útoků a nyní kvůli bezpečnosti nezveřejňuje místo svého pobytu. Veřejné slyšení uspořádal nově vzniklý zvláštní výbor pro Evropský štít pro demokracii (EUDS). Bulharský novinář před europoslanci připomněl, že Rusko už před rokem 2022 útočilo na nejrůznější vojenské cíle. Zmínil například výbuchy v Bulharsku, ale také v Česku, konkrétně exploze v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Český vyšetřovací tým tehdy za strůjce vrbětických explozí označil důstojníky tajné jednotky GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina. "Počet podobných sabotáží velmi narostl od začátku války na Ukrajině. Polsko jen v loňském roce zatklo devět ruských agentů," dodal Grozev. Ruské hybridní útoky podle něj mohou mít různou podobu. Jde právě o výše zmíněné sabotáže, ale i kybernetické útoky, například na poskytovatele zdravotní péče. "Identifikovali jsme novou (ruskou) jednotku, která má narušit pořádek v Evropě. Podařilo se nám získat i seznam cílů, nevíme, kdy k těmto útokům dojde, ale je zde jasný zločinný záměr," uvedl bulharský novinář, který spolupracoval rovněž s ruským opozičním politikem Alexejem Navalným. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Ruské skupiny se podle Grozeva zaměřují rovněž na narušování letecké dopravy, šíření dezinformací a najímají si i lidi ze Západu, aby za ně odváděli "špinavou" práci. Například v loňském roce šlo o pokusy o narušení olympijských her v Paříži. Špionáž ve prospěch Ruska prováděl dlouhá léta například někdejší známý rakouský manažer společnosti Wirecard Jan Marsalek. Měl být rovněž jedním z těch, kteří se zaměřili právě na Grozeva. "Vaším cílem by mělo být dělat všechno pro to, abyste zadrželi a poslali do vězení lidi, jako je Jan Marsalek," vzkázal europoslancům novinář, který píše pro investigativní web The Insider. Marsalek nyní podle něj žije v Rusku, pod ochranou Moskvy. "Ruský režim nevede válku jen zbraněmi, ale i lží a manipulací. Prostřednictvím platforem jako Meta nebo Telegram šíří dezinformace, rozděluje naši společnost a podkopává důvěru v demokracii," uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský z frakce Evropské lidové strany (EPP), který je členem výboru. Právě z tohoto důvodu společně s dalšími členy výboru poslali dopis místopředsedkyni Evropské komise Henně Virkkunenové, aby se těmito hrozbami začala vážně zabývat. "Pokud technologické firmy nebudou důsledně dodržovat vlastní pravidla, přímo tím pomáhají Putinovi v jeho hybridní válce proti Evropě. Tohle je boj opravdu. Kdo ustoupí, dává prostor ruské propagandě," dodal Zdechovský (KDU-ČSL). "Jsem ráda, že jsme se na zasedání výboru pro demokratický štít shodli s kolegy a přizvanými experty, že co se týče ruských hybridních hrozeb a šíření dezinformací, musíme přestat předstírat, že obchodní model velkých platforem je neutrální. Není," uvedla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených, která se jednání rovněž zúčastnila. Model sociálních sítí je podle ní postavený na pozornosti, emocích a manipulaci – ať už skrze reklamy, nebo skrze dezinformace. "Pokud chceme čelit hybridním hrozbám, musíme změnit systém, který těmto hrozbám pomáhá šířit se," dodala česká europoslankyně s tím, že Evropa nesmí zůstat v hybridní válce paralyzovaná a musí využívat nástrojů, jako je například nařízení o digitálních službách (DSA). To ukládá velkým internetovým sítím jako je Facebook, X nebo TikTok, aby bránily šíření nenávistných, rasistických či xenofobních příspěvků a upozorňovaly na úmyslně šířené dezinformace. tes jd

Karlovarský kraj prohrál soud o sbírku historických hudebních nástrojů v hodnotě milionů korun, která se stala součástí insolvenčního řízení firmy Amati - Denak Kraslice. Krajský soud v Plzni dnes zamítl žalobu, kterou se kraj domáhal vyjmutí sbírky čítající 265 cenných artefaktů z majetku zkrachovalé společnosti. Rozsudek není pravomocný. Karlovarský kraj se proti němu odvolá, sdělila ČTK mluvčí hejtmanství Jitka Čmoková. Soud ve věci rozhodoval opakovaně. Původně kromě kraje žaloval insolvenčního správce také stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, krajský soud obě jejich žaloby zamítl. Vrchní ale soud loni rozhodl, že státu sbírka nepatří, rozhodnutí o vlastnictví Karlovarského kraje nechal znovu na krajském soudu. Karlovarský kraj usiloval o sbírku na základě toho, že původně byla umístěna v prostorách krajské školy výroby hudebních nástrojů v Kraslicích. Později se přesunula do firmy Amati. Kraj, a dříve i stát, tvrdily, že společnost Amati sbírku nikdy nevlastnila a že si byla této skutečnosti vědoma. Insolvenční správce argumentoval tím, že firma sbírku vydržela. Vydržení je termín z práva, kdy nabytí vlastnictví vydržením nastává oprávněným držením věci po zákonem stanovenou dobu. "Soud prováděl velmi rozsáhlé dokazování, byla vyslechnuta řada osob - zaměstnanců dlužníka, osob souvisejících se školou, bývalých statutárních zástupců dlužníka. Po zhodnocení soud dospěl k tomu, že žaloba nemůže být úspěšná, v průběhu řízení bylo jednoznačně prokázáno, že dlužník (Amati - Denak) nástroje v minulosti vydržel na základě institutu mimořádného vydržení, a je tedy vlastníkem předmětné sbírky, která se nachází u dlužníka a nacházela se tam i v době, kdy byla sepisována do majetkové podstaty dlužníka," uvedla soudkyně Soňa Vozábalová. V odůvodnění rozsudku se zabývala právě institutem mimořádného vydržení, pro nějž platí u movitých věcí držení po dobu šesti let. Není nutné ani prokazovat právní dokument, smlouvu o nabytí, vydržitel ale nesmí předměty získat nepoctivě, lstí či třeba krádeží. Sbírka začala vznikat před druhou světovou válkou a stále se doplňovala. Do Amati ze školy se odvážela nadvakrát v letech 2004 a 2010. Záznam o převozu podepsaly škola a Amati - Denak. Od převozu až do roku 2020, kdy se sepisoval majetek zkrachovalé firmy, nikdo vrácení nástrojů nežádal, nechtěl je vidět ani nezpochybňoval, že by se převezly nástroje, které firmě nepatřily, řekla soudkyně. "Dlužník (Amati - Denak) věci, o kterých se domníval, že jsou jeho, v roce 2004 odvezl a měl u sebe ve své držbě. Ta držba nebyla po celou dobu zpochybňována. Nikdo - kraj, obec, stát, škola - nepřišel a neřekl 'vydej je zpět'. Nebyl tady jediný přípis, který to zpochybňoval, nebylo ani svědectví, že by se toho někdo domáhal. Dlužník se po celou dobu choval jako vlastník těch věcí. Měl je tam umístněné, spravoval je, byly pojištěné, zabezpečené," shrnula Vozábalová. Zástupce Karlovarského kraje se dnes k vyhlášení rozsudku nedostavil. Dokazování skončilo minulý týden, kdy zazněly závěrečné řeči a kde měl kraj svého zástupce. "Dnešní jednání sloužilo pouze k účelu vyhlášení rozsudku, a již tedy nebylo možné cokoliv dalšího předkládat," uvedla Čmoková. Kraslický patriot a bývalý kraslický starosta Otakar Mika se obává rozprodání sbírky po částech. "Kraj opakovaně vyjádřil zájem o historické dědictví. Hrozí, že pokud by konkurzní správce rozprodával ty jednotlivé nástroje, tak celou sbírku zničí, nevím, jestli by ji někdo koupil jako celek. Vzhledem k tomu, že nebyla prohlášena za kulturní památku, může dojít i k vývozu těch nejzajímavějších a nejcennějších nástrojů do zahraničí. A toho se obáváme, že historické dědictví Kraslic bude rozprodáno na uspokojení věřitelů," řekl dnes ČTK Mika v reakci na rozsudek. lap gcm hj

Senegalské úřady obvinily společnost Transcon Electronic Systems a jejího obchodního ředitele Ilju Mazánka z nezákonných finančních převodů v zahraničí a z nezákonného importu materiálu a zařízení. Výše způsobené škody podle nich činí 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun), řekl dnes na tiskové konferenci v Praze generální ředitel firmy Transcon Vladimír Drábek. Společnost podle něj vinu odmítá a požádala o Mazánkovo propuštění. Zároveň zastavila rekonstrukci dvou letišť v Senegalu, k čemuž získala zakázku v roce 2019. Mazánek byl v Senegalu zadržen koncem listopadu. Mazánek je předsedou zahraniční sekce Hospodářské komory ČR. Podle Drábka mu hrozí trest odnětí svobody od jednoho do pěti let nepodmíněně a firmě Transcon penalizace ve výši stovek milionů eur. Mazánek je nyní v cele předběžného zadržení v Senegalu, uvedl Drábek. "Ministerstvo zahraničních věcí případ od jeho počátku intenzivně řeší, a to přímo na místě prostřednictvím kolegů ze zastupitelského úřadu v Dakaru," sdělil dnes ČTK úřad. Čeští diplomaté jsou podle něj s Mazánkem v pravidelném kontaktu a navštěvují ho. Hodnota zakázky senegalského ministerstva turistiky a letecké dopravy pro výrobce letištních řídicích a monitorovacích systémů Transcon na modernizaci pěti regionálních letišť činí podle dřívějších informací v přepočtu 3,8 miliardy korun. V první fázi Transcon podle Drábka uzavřel smlouvu na rekonstrukci dvou letišť asi za dvě miliardy korun. Jedno je aktuálně hotové z 95 procent, druhé ze 70 procent, přičemž dosud bylo investováno přibližně 1,7 miliardy korun. Drábek dnes Mazánka označil za duchovního otce projektu. "Nejsme si vědomi žádného pochybení. Po celou dobu trvání projektu důsledně dodržujeme veškeré oficiální kontrolní a schvalovací procesy senegalské strany. Neznáme jediný konkrétní důvod, který by mohl vést senegalské orgány ke vznesení tak závažných obvinění," uvedl Drábek. Senegalské úřady podle Drábka vycházejí z toho, že Transcon uzavřel smlouvu na pět letišť a že za všechny už získal peníze. Ty ale Transcon dostane až po ukončení prací a následných prověrkách. Případ je podle Drábka nedorozuměním, které mohlo vzniknout změnou vedení Senegalu. "Není dost dobře ani technicky možné, abychom si nabrali peníze dopředu a nějakým způsobem je zpronevěřili," dodal Drábek. Projekt je podle něj financovaný Českou exportní bankou a Komerční bankou z ČR, pojištěný je u Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Projekt je také osvobozený od všech "daní, cel a poplatků", doplnil. "Je v zájmu českého státu, aby se situace vyřešila," řekl Drábek. Viceprezident Hospodářské komory ČR Radek Jakubský dnes Mazánkovi vyjádřil podporu. "Já si osobně vůbec nedokážu představit, že by s jeho osobnostní charakteristikou by se měl dopustit něčeho, co je mu kladeno za vinu," uvedl. Senegalský prezident Bassirou Diomaye Faye v září necelých šest měsíců po svém zvolení rozpustil parlament ovládaný opozicí a vyhlásil předčasné volby. Ty se uskutečnily v polovině listopadu, vyhrála je jeho politická strana PASTEF. mib rot