Krimi

Nová opatření kybernetické bezpečnosti, které musí 6000 tuzemských podniků a organizací zavést na základě evropské bezpečnostní směrnice NIS2, je budou stát jednotky až desítky miliard Kč. ČTK to řekl expert na kyberbezpečnost společnosti Deloitte Martin Roub. Země EU měly NIS2 zavést do dneška. V ČR se tak nestalo, ale zákon už projednává Poslanecká sněmovna. Od začátku platnosti zákona budou mít firmy na zavedení zhruba rok. Samotná směrnice určuje jen nejnutnější minimum opatření a konkrétní podoba závisí na jednotlivých zemích. Jejím cílem je podle Rouba hlavně ochránit evropské podniky před kybernetickými útoky, a také nastavit minimální úroveň ochrany napříč EU. NIS2 se vztahuje na střední a velké podniky z veřejného i soukromého sektoru s obratem nad deset milionů eur, tedy 250 milionů Kč, či více než 50 zaměstnanci působících v jedné z desítek vydefinovaných služeb. Tedy například na ty, které zajišťují výrobu a distribuci elektřiny, zdravotní péči nebo poštovní služby. Návrh plánuje rozšířit regulované subjekty více než patnáctinásobně, konkrétně ze zhruba 400 na více než 6000 subjektů. "Nově mezi ně má spadat například i potravinářský sektor, ale týkat se má také některých masokombinátů, domovů důchodců nebo čistíren odpadních vod, tedy subjektů, které opravdu nepatří mezi ty, na něž by měla povinná kyberbezpečnost dopadat a bez kterých se po možném útoku stát či společnost neobejdou," uvedl Roub. Řadě středních podniků to podle Rouba přinese nadbytečnou administrativní zátěž. Firmy musí zavést organizační opatření, kam spadá například zpracování bezpečnostní dokumentace či školení v oblasti kyberbezpečnosti. Druhým typem jsou technická opatření, pod které patří například detekce a řešení bezpečnostních událostí a incidentů nebo zajištění fyzické bezpečnosti podnikových prostor a prostředků ICT (informační a komunikační technologie). Pokud povinnosti subjekty nesplní, hrozí jim pokuta až do 250 milionů korun, případně dvě procenta čistého celosvětového ročního obratu. V ČR je NIS2 zaváděna návrhem nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Ve srovnání se zahraničními úpravami je podle Rouba návrh specifický, místy i o něco přísnější. První odlišnost je v rozsahu subjektů, kam oproti úpravám v ostatních zemích spadá i vojenský průmysl. Mezi druhou odlišnost, která je součástí návrhu zákona, je také zahrnutí bezpečnostního screening ICT dodavatelů do strategických sítí státu, dodal. Přijetí české verze zákona, která zavádí směrnici NIS2 a kterou připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), provázely od začátku komplikace. "Ať už jde o odmítnutí podoby zákona v roce 2022 premiérem Petrem Fialou (ODS), přerušení vládního jednání o implementaci směrnice, či nejasnost právních definicí, pro české firmy a podniky celý legislativní proces nebudil důvěru," řekla ČTK Zuzana Kubíková z poradenské firmy RSM. Zákon má posilovat kybernetickou bezpečnost ČR a v mnoha aspektech navazuje na stávající systém. Současně ale přináší i nové procesy a nástroje a zároveň podle předkladatelů zjednodušuje a zpřehledňuje právní úpravu. Počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. fd rdo

Policie v chomutovské korupční kauze obvinila radního Karlových Varů pro dopravu Petra Bursíka (ODS), který byl v minulých dnech na dovolené. Stíhán je na svobodě. Bursík řekl, že se cítí nevinen. Skončí v radě města a pozastaví své členství v ODS, zastupitelem chce zůstat. V případu ovlivňování zadávání veřejných zakázek je od minulého týdne ve vazbě primátor Chomutova Marek Hrabáč (ANO), o jehož odvolání rozhodne zastupitelstvo města 3. září. V úterý bude jeho vyloučení z ANO řešit celostátní vedení hnutí, Hrabáče už vyškrtlo z prvního místa kandidátky ANO pro zářijové krajské volby. Hrabáčovi hrozí za přijetí úplatku a další trestné činy až 12 let vězení, Bursíkovi za trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky maximálně osmileté vězení. Karlovarský radní Bursík ode dneška nebude věcně řídit svěřené kompetence, převezmou je ostatní členové rady města. Rezignaci podá s platností od 3. září. Další obviněnou v kauze z Karlovarského kraje je vedoucí technického odboru karlovarského magistrátu Eva Pavlasová. V případu kriminalisté minulý týden obvinili celkem 14 lidí a pět společností. Podle žalobce v úmyslu zvýhodnit konkrétní stavební společnosti obvinění vytvořili systém, v němž si poskytovali majetkové a jiné výhody. Policie nyní pokračuje ve vyšetřování, vyslýchá svědky a obviněné a bude hodnotit výsledky domovních prohlídek, řekla dnes ČTK náměstkyně ústecké krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Aktuálně policie podle ní doručila obvinění v daném případu všem, kterým chtěla. Bursíkovi ho předala až dnes, protože byl minulý týden v zahraničí. Mezi obviněnými lidmi je ředitelka chomutovského zooparku Věra Fryčová či ředitel strážníků v Chomutově Tomáš Douda. Také o jejich odvolání se bude teprve rozhodovat. O Fryčové 26. srpna na řádném jednání rady, o Doudovi stejně jako o Hrabáčovi na mimořádném jednání zastupitelstva začátkem září. Rada Chomutova mohla Fryčovou odvolat už dnes a i zastupitelstvo mohlo být svoláno na dřívější termín. Vedení města to vysvětlilo tím, že čeká na oficiální informace ze státního zastupitelství. Novinářům to řekl náměstek primátora Milan Märc (Nový Sever), který převzal Hrabáčovu agendu. Žalobkyně Doušová uvedla, že pouze odmítla náměstkovi poskytnout informace po telefonu a požádala o zaslání písemných dotazů. Pokud Hrabáče zastupitelé odvolají, primátorem Chomutova by se mohl stát jeho druhý náměstek Milan Petrilák (ANO). Jednou z možností je však také to, že zastupitelstvo odvolá celou radu. Obviněný je i bývalý ředitel Správy a údržby silnic Ústeckého kraje Libor Tačner, kterého krajští radní z funkce odvolali. Dalším obviněným je podnikatel Ladislav Šmucr a jeho firma Rocknet, pro niž v minulosti pracoval Bursík. Tačner a Šmucr jsou stejně jako Hrabáč ve vazební věznici, hrozí jim až osm let odnětí svobody. Märc soudí, že nic nenasvědčuje tomu, že by do této kauzy byla zapojena chomutovská radnice jako celek. "My to vnímáme jako lidské selhání," prohlásil. Vedení města kauza překvapila, o ničem nevědělo. Je ale nutné začít přemýšlet o zpřísnění kontrolního systému u veřejných zakázek, dodal. Bursík dnes uvedl, že nikdy neskrýval, že než se stal radním, pracoval pro firmu Rocknet. Policejní vyšetřování se podle něj týká zakázky z roku 2023 na sanaci skalních masivů. "Považuji za důležité zdůraznit, že v Karlovarském kraji není žádná specializovaná firma na sanaci skalních masivů. Předmětem šetřené zakázky z roku 2023 je právě tato specifická činnost," uvedl. Dodal, že odpovědnost za technický odbor magistrátu převzal od letošního ledna. "Zakázka byla zadána v souladu s platnými pravidly města, a já se cítím v této věci nevinný," prohlásil. K událostem v Chomutově podle svého vyjádření nemá informace a nebyl jejich součástí. Bursík už čelí obžalobě v kauze zmanipulování veřejných zakázek agentury CzechTourism. Vedení ANO již rozhodlo o odvolání Hrabáče z čela krajské kandidátky do podzimních voleb, chomutovský primátor na volebním webu dnes odpoledne ale ještě figuroval jako lídr. Hnutí už nemá možnost kandidátku doplnit nebo změnit pořadí, podle zákonných lhůt to mohlo učinit v případě letošních voleb do 22. července. Hrabáčovo jméno tak pravděpodobně bude i na hlasovacích lístcích a informace o jeho odvolání bude vyvěšena ve volebních místnostech. red abz dr

Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz více než 15.000 eur (asi 380.000 korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie. Počítá s tím vládní novela zákona proti praní špinavých peněz, kterou dnes doporučil Sněmovně schválit její rozpočtový výbor. Podpořil také poslanecké návrhy, podle nichž by notářské nebo advokátní komoře za porušení zákona hrozila pokuta až 2,5 milionu korun místo vládou navrhovaného jednoho milionu korun. Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Upravuje navíc některé povinnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ). Novela je reakcí na doporučení expertů Rady Evropy, kteří její dosavadní znění považovali za nedostatečné. V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10.000 eur (zhruba 254.000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť. Novela zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí. Další zpřísnění se týká obchodníků s virtuálními aktivy. Nově budou muset při identifikaci klientů získat informace o totožnosti původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva. Jejich povinnosti se tak přiblíží těm, jaké mají při prověřování klientů jiné finanční a úvěrové instituce. Zákon proti praní špinavých peněz umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích potenciálně zneužitelných pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů. Novela má zvýraznit analytickou úlohu FAÚ jako jeho primárního poslání. Okruh osob, které se mohou zúčastnit národního hodnocení rizik, rozšiřuje o některé soukromé subjekty, které můžou mít k dispozici potřebné informace. Podle důvodové zprávy půjde třeba o zbrojaře nebo o obchodníky s biologickým nebo chemickým materiálem. Analytický úřad pak bude jejich informace vyhodnocovat. Zvýšení horní hranice pokut pro vybrané profesní komory zdůvodnili poslanci v čele s předsedou sněmovní komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu Michalem Zunou (TOP 09) hlavně případy zpronevěry advokátních úschov z minulých let. Pokuta má hrozit vybraným profesním komorám v případě, že poruší některou z povinností v souvislosti s vypracováním metodické informace pro zavedení postupů pro řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Informace má sloužit členům komor při jejich činnosti. Pokuta se má kromě advokátní a notářské komory vztahovat také na exekutorskou komoru a komoru daňových poradců a komoru auditorů. mhm nlm rdo