Krimi

Americký nejvyšší soud dnes poměrem šesti ku třem označil mechanismus, kterým prezident Donald Trump zavedl plošná globální cla, včetně těch recipročních, za nezákonný, informuje agentura AP. Soud rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když cla zavedl na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Podle soudu se totiž jmenovaný zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje. Pravomoc zavádět cla má podle ústavy Kongres. Trump rozhodnutí soudu označil za hluboké zklamání a ostudu a pohrozil novými cly s tím, že nemusí žádat Kongres o svolení. Předseda nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvádí, že většina soudců dospěla k závěru, že ústava "velmi jasně" zavádění daní, což zahrnuje i zavádění cel, svěřuje do kompetence Kongresu. "Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci," uvedl Roberts. Trump rozhodnutí soudu označil za hluboké zklamaní s tím, že se za soudce, kteří hlasovali proti clům, stydí. Zároveň prohlásil, že má možnosti, jak zavést ještě tvrdší cla. Podle agentury Reuters Trump v této souvislosti poznamenal, že země, které se nyní radují, se nebudou radovat dlouho. Soud dnešním krokem potvrdil dřívější rozhodnutí nižší instance, podle níž Trump zavedením plošných cel podle zákona z roku 1977 překročil své pravomoci. Rozhodnutí soudu je vyústěním žaloby podniků dotčených cly a 12 amerických států, z nichž většinu spravují demokraté, poznamenala agentura Reuters. Soudci Samuel Alito, Clarence Thomas a Brett Kavanaugh s rozhodnutím většiny nesouhlasili. "Cla, o něž se zde jedná, mohou, nebo nemusí být moudrou politikou. Avšak z hlediska textu, historie a precedentů jsou zjevně zákonná," uvedl Kavanaugh ve svém stanovisku. Dnešní rozhodnutí se týká zákona známého pod zkratkou IEEPA, který umožňuje prezidentovi regulovat obchod v reakci na mimořádnou situaci. Trump tento zákon využil k zavedení cel vůči téměř všem obchodním partnerům USA, aniž by o souhlas požádal Kongres. Zmíněný zákon využili minulí američtí prezidenti v desítkách případů, často k zavedení sankcí, avšak Trump jej použil k zavedení cel jakožto první, poznamenala agentura AP. Akcie ve Spojených státech i v Evropě na rozhodnutí soudu reagovaly růstem. Americký dolar naopak oslabuje ke koši měn, a přerušil tak sérií zisků, která trvala čtyři seance. "Trhy reagují, protože se jedná o nejistotu, která je nyní jistá. Trhy reagují větší ochotou podstupovat riziko v případě akcií, protože jsme konečně něco vyřešili a v roce 2026 jsme se dosud nacházeli v tomto kolísavém stavu, jehož hlavní složkou byla nejistota, takže konečně máme něco, co můžeme alespoň považovat za hotové, a můžeme jít dál," uvedl investor firmy Crosscheck Management Todd Schoenberger. Další investoři však upozorňují, že je třeba být opatrný, protože počáteční emocionální reakce je často přehnaná a náchylná k výkyvům. Většina investorů také očekává, že administrativa má alternativní strategii pro cla. Rozhodnutí může mít významné ekonomické dopady. Cla měla v příští dekádě vynést biliony dolarů a ze soudem zrušených cel bylo vybráno již přes 175 miliard USD (3,6 bilionu Kč), které by mohly být firmám a spotřebitelům vráceny. Soud se dnes nezabýval tím, zda by společnosti měly získat zpět peníze, které zaplatily navíc kvůli Trumpovým clům. Rozhodnutí také zvyšuje nejistotu ohledně obchodních dohod a globálních trhů. Cla byla používána jako páka při vyjednávání mezinárodních dohod a jejich zrušení může ovlivnit investice v řádu bilionů USD a přístup amerických firem na zahraniční trhy. Dopady se dotýkají i amerických spotřebitelů a firem. I když někteří političtí komentátoři hovoří o "výhře pro peněženky Američanů", není jasný mechanismus vrácení již zaplacených částek, což může způsobit právní a byrokratické komplikace, upozorňují někteří analytici. Dnešní rozhodnutí soudu zároveň nepokrývá některá cla, například na dovoz oceli, hliníku, dřeva či automobilů, která byla podle serveru BBC zavedena na základě jiného zákona z roku 1962. Dnešní verdikt tak podle agentury AP nebrání Trumpově administrativě v zavedení cel na základě jiných zákonů. Ačkoliv takové zavedení cel bude zřejmě pomalejší a komplikovanější proces, představitelé Trumpovy administrativy již dali najevo, že chtějí cla zachovat na základě jiných mechanismů. irl ngl nim

Při sobotní vojenské operaci, během níž americké jednotky unesly do Spojených států venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, zemřelo také 32 Kubánců. Potvrdily se tak informace, že ve Venezuele dlouhodobě pobývá mnoho kubánských vojáků i členů kubánských tajných služeb, což dosud Havana i Caracas popíraly. Kubánci podle serveru BBC Mundo nepůsobí jen v ochrance venezuelského prezidenta, ale i v armádě a dalších bezpečnostně citlivých odvětvích. "Mezi učiteli, lékaři či sportovními trenéry přijížděli v posledních dvou desetiletích do Venezuely i členové kubánské rozvědky," řekl serveru BBC bývalý vysoký venezuelský funkcionář, který chtěl zůstat v anonymitě. "Kubánci jsou velmi dobří v oboru tajných služeb, a právě i díky nim diktatury přežívají," uvedl k tomu Iván Simonovis, který býval šéfem bezpečnosti na radnici venezuelské metropole. Kubánská vláda dosud připouštěla pouze to, že do Venezuely posílá zdravotníky či učitele v rámci sociálních programů výměnou za dodávky ropy. Po americkém útoku na Venezuelu kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v neděli oznámil, že "v důsledku zločinného útoku americké vlády proti bratrské venezuelské republice" zemřelo 32 Kubánců. Podle něj tam vykonávali mise jménem kubánských Revolučních ozbrojených sil a ministerstva vnitra na žádost partnerských orgánů. Díaz-Canel tak potvrdil to, co před ním řekl americký prezident Donald Trump. Ten uvedl, že při sobotním americkém útoku zemřelo "mnoho Kubánců". Americký ministr zahraničí Marco Rubio pak oznámil, že tito Kubánci byli součástí Madurovy ochranky. Podle argentinské televize TN se Maduro bál, že ho někdo z jeho ochranné bezpečnostní služby zradí a že se do ní infiltruje americká Ústřední zpravodajská služba (CIA), a proto se v jeho nejbližším okruhu střídala skupina kubánských agentů. “Kubánci zemřelí při (americkém) útoku byli součástí úzkého kruhu v prezidentově ochrance. Ale (kubánští) tajní agenti v zemi zůstávají," řekl televizi TN někdejší Madurův ministr a člen vlády jeho předchůdce Huga Cháveze Andrés Izarra, který nyní žije ve Španělsku. Podle něj byla už v předchozích letech veřejným tajemstvím přítomnost kubánských agentů a vojáků, včetně členů elitních kubánských jednotek Avispas Negras (Černé vosy), ačkoliv to Caracas i Havana popíraly. "Kubánci začali přicházet na základě politických, ekonomických a vojenských dohod, které podepsal (Hugo) Chávez s Fidelem Castrem," řekl serveru BBC Mundo plukovník venezuelské armády ve výslužbě Antonio Guevara. Podle venezuelské analytičky Carmen Beatriz Fernándezové byla spolupráce dlouholetého kubánské komunistického lídra Fidela Castra s venezuelským levicovým prezidentem Chávezem perfektní aliancí. "Castro vždycky toužil po venezuelské ropě. On měl kontinentální politický projekt a Chávez měl peníze z ropy," řekla serveru BBC Mundo. V roce 2000 Castro s Chávezem podepsali dohodu o komplexní spolupráci, kterou se karibská ostrovní země zavázala poskytovat "technickou pomoc" v různých oblastech výměnou až za 53.000 barelů ropy denně. Kromě toho ale uzavřeli i dohodu o spolupráci v bezpečnosti a obraně, řekl BBC venezuelský novinář specializující se na vojenské záležitosti, který chce zůstat v anonymitě. "Tato dohoda stanovila i účast kubánských vojáků v ochrance venezuelského prezidenta," dodal novinář. V čestné gardě - jednotce odpovědné za bezpečnost venezuelského prezidenta - byli Kubánci od doby prezidenta Cháveze, který zemi vedl od roku 1999 do své smrti v březnu 2013. Za něj jich tam bylo mnoho, za Madura se jejich počet snížil. Podle Antonia Guevary byla přítomnost velkého počtu Kubánců ve venezuelských kasárnách také jedním z důvodů, proč v dubnu 2002 po vlně protivládních demonstrací a stávek armáda Cháveze sesadila. Po dvou dnech ho ale jeho příznivci dostali zpět do úřadu. "Po 11. dubnu 2002 Chávez naprosto ztratil důvěru ve venezuelskou armádu a nejenže svěřil svou bezpečnost Kubáncům, ale také jim dovolil sledovat, co se děje v kasárnách," řekl bývalý vysoce postavený úředník Chávezovy vlády, který si přál zůstat v anonymitě. Po neúspěšném převratu začaly do Venezuely přijíždět stovky Kubánců v rámci sociálních programů, jako byly například Mise Robinson, která pomohla snížit počet negramotných, či projekt zdravotní péče Barrio Adentro. Mezi učiteli, lékaři a sportovními trenéry ale dorazilo i mnoho kubánských milicionářů a důstojníků zpravodajských služeb. Kubánci ve Venezuele podle serveru BBC Mundo působili nejen v armádě a prezidentově ochranné bezpečnostní službě, ale dohlíželi či stále dohlíží například i na činnost matrik, notářů, celníků či imigračních úřadů. V zemi byli a nejspíš ještě jsou i tisíce členů takzvaných výborů na obranu revoluce (CDR), což je síť sousedských skupin, které jsou "očima a ušima revoluce" a na Kubě sledují disidenty a donášejí na ně informace bezpečnostním složkám. nob spr

Irská centrální banka potrestala evropskou pobočku největší světové kryptoměnové burzy Conbase pokutou 21,5 milionu eur (523,5 milionu Kč). Podle banky burza porušila povinnost monitorovat transakce, které jsou součástí opatření v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu, informovala agentura Reuters. Coinbase v prohlášení uvedla, že s pokutou souhlasila v rámci dohody o urovnání sporu. "Kromě toho trvalo společnosti Coinbase Europe téměř tři roky, než dokončila monitorování dotčených transakcí," cituje z vyjádření centrálních bankéřů web Irish Independent. Podle centrálních bankéřů z dodatečného monitoringu vyplynulo nahlášení 2708 podezřelých transakcí k další analýze příslušným útvarem a případnému vyšetřování. U některých transakcí šlo o podezření související se závažnou trestnou činností včetně praní špinavých peněz, podvodů, obchodu s drogami, kybernetického zločinu nebo sexuálního vykořisťování dětí. Coinbase Europe, pobočka Coinbase na území EU, je registrovaná v Irsku. Patří proto do jurisdikce tamních úřadů. boz nim